Niederleho pavilon v Kladně

Niederleho pavilon
	Niederleho pavilon, nejstarší část Oblastní nemocnice Kladno
Základní informace
Výstavba	1903
Pojmenováno po	Bohuslav Niederle
Poloha
Adresa	Kladno, Česko
Ulice	Vančurova
Souřadnice	50°8′31,62″ s. š., 14°5′18,4″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	34686/2-4036 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Niederleho pavilon v Kladně je dnes jednou z budov Oblastní nemocnice Kladno a je budovou památkově chráněnou.

Historie stavby

Niederleho pavilon je jednopatrovou velmi členitou stavbou postavenou v letech 1902–1903 podle návrhu Aloise Zázvorky a Alfréda Ludwiga, stavbu provedl Josef Picek. Na postavení Okresní všeobecné veřejné nemocnice císaře a krále Františka Josefa se zasloužil tehdejší starosta města MUDr. Jaroslav Hruška, který byl původně lékařem Bratrské hornické poklady Pražské železárenské průmyslové společnosti v Kladně.

Neorenesanční budova se secesními znaky měla několik částí. Kromě centrální části se dvěma pavilóny (ženským a mužským) patřil do komplexu tehdejší nemocnice také infekční pavilon a pitevna s kaplí sv. Kříže a hodinami ve věžičce. Pavilon v době svého založení měl 60 nemocničních lůžek.^[1]

Budova je nejstarší částí dnešní komplexu Oblastní nemocnice Kladno. Původní vchod do budovy byl z dnešní ulice Čs. armády, dnes v těchto mostech jsou vzrostlé stromy.

Několik desetiletí v budově bylo umístěno oční oddělení.

V roce 2002 byl objekt rekonstruován a dnes zde sídlí ředitelství nemocnice.

Lékařský a zdravotnický personál

První ředitelem a zakladatelem kladenské nemocnice byl MUDr. Bohuslav Niederle (1873–1963), absolvent Lékařské fakulty Karlo-Ferdinandovy university v Praze. V Praze ve Všeobecné nemocnici nastoupil do svého prvního místa, ale od roku 1903 byl již primářem v Kladně. V roce 1912 vstoupil jako dobrovolník do balkánské války, v letech 1914 - 1916 bojoval na srbské frontě, poté byl převelen do Lvova. Po válce se do Kladna vrátil a v roce 1924 byl jmenován ředitelem kladenské nemocnice.

MUDr. Niederle se zasloužil o moderní vybavení nemocnice, zaváděl pokrokové léčebné metody, sám se soustavně vzdělával. Jeho oborem byla především chirurgie, pravidelně zajížděl do Berlína, který tehdy představoval „Mekku chirurgie“ a účastnil se i řady chirurgických kongresů v dalších evropských městech. Věnoval se také rentgenologii. Získané vědomosti uplatňoval v nemocniční praxi, seznamoval s nimi svoje kolegy a později také žáky. Jeho přesvědčování o nutnosti trvalého celoživotního vzdělávání lékařů se promítlo do života Lékařské župy kladenské.^[2] Založil v Kladně chirurgické oddělení a zároveň udržoval styky s I. chirurgickou klinikou Všeobecné nemocnice v Praze.^[3]

V letech 1919–1927 byl předsedou Družstva městského divadla v Kladně. Věnoval se zdravotnické práci v sokolské župě budečské.

V Kladně si dal stavební firmou postavit rodinnou vilu poblíž kladenského gymnázia (na rohu Náměstí Ed. Beneše a ulice Cyrila Boudy), v ní si také zřídil lékařskou ordinaci vyzdobenou zbraněmi z balkánské války. Vile ve stylu české moderny se dodnes říká Niederleho vila.^[4]

V roce 1933 byla kladenská nemocnice pojmenována jeho jménem. Od roku 1928 byl docentem lékařské fakulty, v roce 1934 byl jmenován profesorem.

V roce 1939 se odstěhoval do Prahy. Zemřel 15. února 1963 v Praze.^[1]

Jako zdravotnický personál v nemocnici působily milosrdné sestry sv. Karla Boromejského. Sestra představená Cyrila Macková byla za obětavou činnost v době první světové války vyznamenána zlatým křížem.

Pamětní desky

Na budově je umístěna červená mramorová deska s nápisem „Nemocnice tato založena k blahu veřejnému LÉTA PÁNĚ 1902 na oslavu padesátiletého panování Jeho Apoštolského Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I.“

Druhá pamětní deska je věnována MUDr. Jaroslavu Hruškovi.

Reference

↑ ^a ^b VYKOUK, Jaroslav. Nemocnice v Kladně. Hornický zpravodaj. 2011, roč. 2, s. 3–10.
↑ VYKOUK, Jaroslav. Nemocnice Kladno. Hornický zpravodaj. 2011, roč. 2, s. 3–10.
↑ VEVERKOVÁ, Irena. Bohuslav Niederle (25. prosince 1873 - 15. února 1963). Slánský obzor. 2017, roč. 24, s. 93–99. ISSN 1214-3847.
↑ Středočeská vědecká knihovna v Kladně, databázi autorit, regionálních osobností, památek a místopisu [online]. [databázi autorit, regionálních osobností, památek a místopisu Dostupné online].

Literatura

KUCHYŇKA, Zdeněk. Veřejná nemocnice vznikla v Kladně až v roce 1903. Mladá fronta Dnes. Střední Čechy Dnes: Kladensko. 2005, 16(151). ISSN 1210-1168.
Nemocnice Kladno. Kladno: Nemocnice Kladno, [1996].
POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 2. Praha: Academia, 1978, s. 51.
VEVERKOVÁ, Irena. Procházka Kladnem. 1. vyd. Kladno: Nezávislý novinář, 1998, s. 57-58.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Niederleho pavilon na Wikimedia Commons
Niederleho pavilon v databázi Středočeské vědecké knihovny
https://www.pamatkovykatalog.cz/oblastni-nemocnice-kladno-2155283

[#1-1] VYKOUK, Jaroslav. Nemocnice v Kladně. Hornický zpravodaj. 2011, roč. 2, s. 3–10.

[2] VYKOUK, Jaroslav. Nemocnice Kladno. Hornický zpravodaj. 2011, roč. 2, s. 3–10.

[3] VEVERKOVÁ, Irena. Bohuslav Niederle (25. prosince 1873 - 15. února 1963). Slánský obzor. 2017, roč. 24, s. 93–99. ISSN 1214-3847.

[4] Středočeská vědecká knihovna v Kladně, databázi autorit, regionálních osobností, památek a místopisu [online]. [databázi autorit, regionálních osobností, památek a místopisu Dostupné online].

[1]

[2]

[3]

[4]