Nefélium
 Nefélium | |
|---|---|
 Nefélium pulasan (Nephelium ramboutan-ake) s plody | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | mýdelníkotvaré (Sapindales) |
| Čeleď | mýdelníkovité (Sapindaceae) |
| Rod | nefélium (Nephelium) L., 1767 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nefélium[1] (Nephelium), česky též dvouslivák,[2] je rod rostlin z čeledi mýdelníkovité (Sapindaceae). Zahrnuje 23 druhů rozšířených v tropické Asii, kde rostou jako součást tropických deštných lesů. Jsou to převážně dvoudomé stromy se střídavými sudozpeřenými listy a málo nápadnými květy, opylovanými hmyzem. Nejvýznamnějším a nejznámějším druhem je nefélium rambutan, poskytující ovoce rambutan. Jedlý míšek v plodech mají i některé jiné druhy lokálního významu. Nefélia jsou také využívána v domorodé medicíně a občas lokálně těžena pro dřevo.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Nefélia jsou dvoudomé nebo zdánlivě polygamní, středně velké až vysoké stromy nebo řidčeji keře se střídavými sudozpeřenými listy, složenými z celokrajných, na rubu zřetelně nasivělých lístků. Koncový lístek je zakrnělý, řapík a střední žebro listu jsou nekřídlaté, palisty chybějí. Odění je složeno z jednoduchých, nežláznatých chlupů. Květy jsou drobné, pravidelné, jednopohlavné, s kruhovitým, celistvým nebo laločnatým diskem, uspořádané v úžlabních nebo vrcholových thyrsech. U druhu Nephelium cuspidatum vyrůstají květenství z kmene a starších větví (kauliflorie). Kalich je miskovitý, se 4 až 6 laloky, volný nebo až do poloviny srostlý. Koruna je pěti až šestičetná a kratší než kalich nebo redukovaná až chybějící. Samčí květy obsahují 6 až 8 (4 až 10) tyčinek s vlnatými nitkami, vyčnívajících z květu. Semeník v samičích květech je laločnatý a zpravidla srostlý ze 2 (řidčeji monomerní nebo až ze 4) plodolistů a se stejným počtem komůrek obsahujících po jednom vajíčku. Na povrchu bývá hustě hrbolkatý a mezi laloky nese čnělku zakončenou laločnatou bliznou. Plody jsou těžko definovatelného typu, v některých zdrojích jsou označovány za peckovice. Pokud je vyvinut pouze jeden plodolist, jsou nerozpadavé, v opačném případě se po úplném dozrání rozpadají na 2 až 3 jednoplodolistové plůdky. Oplodí je bradavčité až ostnité, kožovité nebo řidčeji až dřevnaté či korkovité. Semena jsou kompletně obalena dužnatým míškem přirostlým k osemení.[3][4][5]
-
Plodící strom rambutanu -
Květenství nefélia pulasanu (Nephelium ramboutan-ake) -
Detail samčího květu rambutanu -
Nedozrálé plodenství rambutanu
_02_crop.JPG)
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Rod zahrnuje 23 druhů a je rozšířen od indického Ásámu po jihovýchodní Čínu a přes Indočínu a jihovýchodní Asii po Moluky. Na Novou Guineu již nezasahuje.[6] Centrum druhové diverzity je na Malajském poloostrově a Borneu. Nefélia charakteristicky rostou jako součást tropických deštných lesů v nižších až středních nadmořských výškách. Zpravidla dosahují středního korunního patra pralesa, některé druhy rostou i v sezónně opadavých lesích a na savanách.[7]
Ekologické interakce
[editovat | editovat zdroj]
Květy nefélií obsahují hojný nektar a jsou opylovány hmyzem.[8] Plody konzumují zejména opice a plodožraví netopýři a tito živočichové také rozšiřují semena. Ptáci je vzhledem k pevné slupce vyhledávají v menší míře. Šíření primáty napomáhá i kauliflorie. U některých druhů jsou zřejmě semena šířena také vodou.[7][9][10] Na listech se živí housenky široké palety denních i nočních motýlů z čeledi modráskovití (Deudorix epijarbas, Hypolycaena erylus, Nacaduba kurava, Rapala iarbus, R. pheretima aj.), babočkovití (Polyura schreiber), slimákovcovití (Cheromettia sumatrensis, Parasa lepida, Setora nitens aj.), lišajovití (Theretra latreillii), nesytkovití (rod Paranthrene) a rovněž housenky řady různých drobnějších druhů můr.[11] Na listech nefélií jsou často domatia obývaná symbiotickými roztoči.[5]
Na rambutanových plantážích je považována za škůdce můra Conopomorpha cramerella, jejíž housenky poškozují plody. Vrubounovití brouci Adoretus compressus a Apogonia cribricollis poškozují listy. Housenky můr Chalcocelis albiguttatus a Parasa lepida z čeledi slimákovcovití mohou na plantážích způsobovat vážný holožír.[12]
-
Babočka Polyura schreiber -
Housenka ohniváčka Rapala iarbus -
Bizarní housenka můry Setora nitens
.jpg)
Obsahové látky a jedovatost
[editovat | editovat zdroj]Charakteristickými obsahovými látkami nefélií jsou saponiny, které jsou toxické zejména pro ryby. V dužnině plodů obsaženy nejsou, nacházejí se však v oplodí plodů a byly zaznamenány případy otrav po jejich požití.[13]
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Rod Nephelium je v rámci čeledi Sapindaceae řazen do podčeledi Sapindoideae a tribu Nephelieae. Mezi příbuzné rody náleží např. Blighia, Dimocarpus, Litchi, Otonephelium a Pometia, všechny rozšířené výhradně v tropech Starého světa.[6]
Občas je pro rod Nephelium uváděno české jméno dvouslivák, které pochází od Jana Svatopluka Presla. Ten jej v díle Všeobecný rostlinopis použil pro rod Euphoria, konkrétně pro druhy E. litchi (dvouslivák lahodný) a E. nephelium (dvouslivák kštičnatý). Druh E. litchi byl následně přeřazen do samostatného rodu Litchi, zatímco E. nephelium do rodu Nephelium. Název dvouslivák se tak bezprostředně neváže k rodu Nephelium.[2][14]
Zástupci
[editovat | editovat zdroj]- nefélium pulasan (Nephelium ramboutan-ake, syn. N. mutabile)
- nefélium rambutan (Nephelium lappaceum)[1]
Význam
[editovat | editovat zdroj]
Nejvýznamnějším druhem je nefélium rambutan (Nephelium lappaceum), poskytující ovoce známé jako rambutan. Je oblíbené zejména v tropické Asii, mezinárodně je obchodováno málo. Používá se jako stolní ovoce a konzumuje se zpravidla čerstvé. Dužnina je také zpracovávána na džemy, džusy, kompoty nebo víno. Lokálně jsou využívány i plody nefélia pulasan (Nephelium ramboutan-ake). Jedlý míšek mají i některé další druhy, jmenovitě Nephelium maingayi, N. cuspidatum a N. xerospermoides.[7][15]
Listy rambutanu se společně s kurkumou používají k barvení hedvábí na zeleno a plody spolu s dalšími složkami jej barví na černo. Jádra plodů obsahují asi 40 % pevného, příjemně vonícího tuku, použitelného zejména k výrobě svic a mýdla. Tvrdé a pevné dřevo má pouze lokální význam. Ke svícení je používán i tuk ze semen nefélia pulasanu.[15]
V domorodé medicíně je využíváno zejména nefélium rambutan, kde slouží k léčení cukrovky a vysokého krevního tlaku.[16] Plody se podávají v lidové asijské medicíně nemocným horečkou, protože mají ochlazující účinek. Slouží i jako adstringens při léčení průjmů a úplavice. Listy se přikládají na spánky při bolestech hlavy. Odvar z kůry se používá na afty, šťáva z listů ulevuje od kašle a zvracení.[15][13]
-
Plody rambutanu s odhaleným míškem -
Plody pulasanu (Nephelium ramboutan-ake) -
Plody Nephelium xerospermoides
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
- ↑ a b PRESL, Jan Svatopluk. Všeobecný rostlinopis. Praha: Kronbergr a Řivnáč, 1846. Dostupné online.
- ↑ KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 10. Berlin: Springer, 2011. ISBN 978-3-642-14396-0. (anglicky)
- ↑ XIA, Nianhe; GADEK, Paul A. Flora of China: Nephelium [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b ADEMA, F.; LEENHOUTS, P.W.; VAN WELZEN, P.C. Flora Malesiana. Vol. 11 (3). Leiden, Niederlands: Foundation Flora Malesiana, 1994. Dostupné online. ISBN 90-71236-21-8. (anglicky)
- ↑ a b Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c LEENHOUTS, P.W. A taxonomic revision of Nephelium (Sapindaceae). Blumea. 1986, čís. 31.
- ↑ ROUBIK, David W. Pollination of cultivated plants in the tropics. FAO Agricultural Services Bulletin. 1995, čís. 118. Dostupné online. ISSN 1010-1365.
- ↑ LEVEY, D.J. et al. Seed dispersal and frugivory: Ecology, evolution and conservation. [s.l.]: CABI Publishing, 2002. Dostupné online. ISBN 0-85199-525-X. (anglicky)
- ↑ KATO, Makoto; KAWAKITA, Atsushi (eds.). Obligate pollination mutualism. Japan: Springer, 2017. ISBN 978-4-431-56532-1. (anglicky)
- ↑ HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [online]. London: Natural History Museum. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CAPINERA, John L. (ed.). Encyclopedia of entomology.. [s.l.]: Springer, 2008. ISBN 978-1-4020-6242-1. (anglicky)
- ↑ a b QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)
- ↑ The International Plant Names Index [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c LIM, T.K. Edible medicinal and nonmedicinal plants: Volume 6, fruits. [s.l.]: Springer, 2013. ISBN 978-94-007-5628-1. (anglicky)
- ↑ SUKMANDARI, Narumi Sekar et al. A Review on Nephelium lappaceum L.. Research Journal of Pharmacy and Technology. Aug. 2017, čís. 10(8).
