Seznam rybníků v Česku
Seznam rybníků v Česku zahrnuje umělé vodní nádrže, postavené lidmi, které jsou opatřeny hrázemi, umožňují manipulace jako napouštění a vypouštění vody, a jsou určené především k chovu ryb. Tím se rybníky liší od jezer (přírodních nebo umělých) a přehradních nádrží. Vzhledem k počtu rybníků v České republice jsou v článku uvedeny především velké rybníky, tedy rybníky významné svou rozlohou. Celková plocha, kterou rybníky v Česku zaujímají, je více než 53 tisíc ha.[1]
Seznamy velkých rybníků
[editovat | editovat zdroj]Rybníky větší než 150 ha
[editovat | editovat zdroj]Přehled rybníků v Česku větších než 150 ha, seřazený podle rozlohy vodní plochy dle katastru nemovitostí
Další rybníky větší než 100 ha
[editovat | editovat zdroj]Přehled většiny zbývajících rybníků v Česku větších než 100 ha, seřazen podle aktuální rozlohy vodní plochy dle katastru.
Rybníky větší než 50 ha
[editovat | editovat zdroj]V Česku se nachází více než sto dalších rybníků větších než 50 ha.
Odlišné hodnoty
[editovat | editovat zdroj]- Historická velikost rybníků a velikost při mimořádných událostech se může výrazně lišit. Například Rožmberk (dnes 647 ha) měl původní rozlohu 1060 ha a při povodních v roce 2002 se jeho plocha více než ztrojnásobila na 2300 ha.[10] Mnohé velmi velké středověké rybníky jako například Blato u Poděbrad (původně 973 ha) zcela zanikly.
- Výtopa rybníků je zpravidla menší než katastrální výměra. Důvodem k nižšímu nadržení může být ekonomická motivace. Části některých rybníků se přeměňují ve slatiny, čímž se redukuje plocha rybníka.
- U rybníka Rožmberk je někdy uváděna velikost 677 ha. Tento údaj zahrnuje i „vestavěný“ rybník Vítek.
- U rybníka Bezdrev je často uváděna plocha 450 ha, což Bezdrev řadí na druhé místo. Záleží na započítání spojených vodních ploch jako Češňovický cíp, Malý Bezdrev, Bezdrývka, které formálně oddělují mosty a hráze.
- Vzhledem ke specifikům Staňkovského rybníka jej někteří autoři nepovažují za rybník.[zdroj?]
- Do vodní plochy může být započítána někdy navíc i plocha ostrovů. Z uvedených rybníků mají velikostí významné ostrovy například Velká Holná (ostrov Naxos), Bezdrev (Králičí ostrov) a Dehtář.
Historie největších rybníků
[editovat | editovat zdroj]| odhad pořadí | rybník | okres | odhad maximální rozlohy [km²] |
současná rozloha [km²] |
|---|---|---|---|---|
| 1. | Rožmberk | Jindřichův Hradec | 23 | 6,5 |
| 2. | Čeperka | Pardubice | 11 | 0 |
| 3. | Blato | Nymburk | 10 | 0 |
| 4. a následující | velké rybníky na Pardubicku | mezi 9 a 10 | 0 |
Do 13. století nelze spolehlivě doložit velikost tehdejších rybníků. Počátkem 13. století se již stavěly rybníky s plochou více než 100 ha. Nejstarším dochovaným velkým rybníkem je Žárský rybník (120 ha), který je zmiňován již v roce 1221. V následujících staletích docházelo k rychlému pokroku v rybníkářství. V patnáctém století byl největším českým rybníkem Blato (též Blatské jezero) u Poděbrad s plochou přibližně 990 ha. Na Pardubicku byla vybudována dnes již neexistující soustava s několika rybníky blížících se 1000 ha. Největším rybníkem z nich byl Čeperka dokončený v roce 1496. Různí autoři odhadují maximální velikost Čeperky od 950 ha do 1250 ha. Koncem patnáctého a počátkem šestnáctého století se ukázalo, že takto velké rybníky mají vzhledem k nákladům neuspokojivé hektarové výnosy. Později již takto velké rybníky (vyjma Rožmberku) nebyly navrhovány. V roce 1590 byl dokončen rybník Rožmberk, který byl vzhledem k druhotné protipovodňové funkci naddimenzován i na provoz při zatopeném území nad 2000 ha. Z ekonomických důvodů se rybník provozoval v následujících staletí na ploše okolo 1000 ha. Během povodní v roce 2002 se Rožmberk bez technických problémů rozlil na plochu přibližně 2300 ha. Pro srovnání jednalo se po Lipnu a Orlíku o třetí největší umělou vodní plochu v Česku. Z hlediska maximální vodní plochy v historii rybníka je největším českým rybníkem Rožmberk, pravděpodobně následovaný přibližně poloviční Čeperkou a několika rybníky nad 900 ha.
Vyjma Rožmberku všechny skutečně velké rybníky zanikly. Je krajně nepravděpodobné, že uvedené pořadí největších rybníků v Česku bude doplněno v dohledné budoucnosti nově zbudovanými rybníky.
Podle krajů
[editovat | editovat zdroj]- Seznam rybníků v Jihočeském kraji
- Seznam rybníků v Jihomoravském kraji
- Seznam rybníků v Libereckém kraji
- Seznam rybníků v Pardubickém kraji
- Seznam největších rybníků Plzeňského kraje
- Seznam rybníků v Praze
Podle okresů
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Vodní plochy v Česku. Česko v datech [online]. [cit. 2020-12-10]. Dostupné online.
- ↑ KOŤÁTKO, Jiří. Máchovo jezero. Celková zpráva o TBD při ověřovacím provozu VD [online]. Praha: Vodní díla - TBD a.s., květen 2016.
- ↑ také zvaný Zámecký rybník
- ↑ Rybník byl dodatečně rozdělen dvěma náspy na části označované jako Pravý, Levý, Dolní pravý a Dolní levý.
- ↑ Archivovaná kopie. www.tovacov.cz [online]. [cit. 2011-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-01.
- ↑ Přítokem je bezejmenný potok.
- ↑ Rybník Podsedek byl kvůli specializaci uměle rozdělen, čímž vznikla nová část pojmenovaná Humelenský rybník. Rozloha vlastního Podsedku bez Humelenského rybníka je 81 ha.
- ↑ Z jihu je Munický rybník napájen z Bezdreva bezejmennou stokou.
- ↑ Katastrální výměra celé rezervace (včetně přilehlých tůní) činí 110,7 ha. Tato rozloha je někdy uváděna jako rozloha rybníka.
- ↑ http://www.trebonsko.cz/rybnik-rozmberk
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KŘIVÁNEK, Jiří; NĚMEC, Jan; KOPP, Jan. Rybníky v České republice. Praha: Consult, 2012. 303 s. ISBN 978-80-903482-9-5.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rybníky v Česku na Wikimedia Commons - Hydrologické poměry České republiky
