Přeskočit na obsah

Messier 5

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z NGC 5904)
Messier 5
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typkulová hvězdokupa
TřídaV[1][2]
ObjevitelGottfried Kirch a Maria Margaretha Kirch
Datum objevu5. května 1702
Rektascenze15h 18m 33,22s[3]
Deklinace2°4′51,7″[3]
SouhvězdíHad (lat. Ser)
Zdánlivá magnituda (V)5,95[4][5], 7,34[6], 3,43[7], 6,861[8] a 5,867[8]
Úhlová velikost23′[2]
Vzdálenost0,008 Mpc
Rudý posuv52,1±0,5 km/s[9]
Fyzikální charakteristiky
Poloměr82,5[2] ly
Absolutní magnituda (V)−8,76
Hmotnost8,57 × 105[10]
Metalicita [Fe/H]−1,35
Odhadované stáří13 miliard let[2]
Označení v katalozích
Messierův katalogM 5
New General CatalogueNGC 5904
Melottův katalogMelotte 133
Jiná označeníM5, NGC 5904, GCl 34, C 1516+022,[11] Mel 133[12]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Messier 5 (také M5 nebo NGC 5904) je kulová hvězdokupa v souhvězdí Hada. Objevil ji Gottfried Kirch se svou manželkou 5. května 1702.[2] Je to nejjasnější kulová hvězdokupa severní oblohy.[13]

Pozorování

[editovat | editovat zdroj]
Poloha M 5 v souhvězdí Hada.

M5 je za velmi dobrých světelných podmínek obtížně viditelná pouhým okem jako slabá „hvězda“ v blízkosti hvězdy 5 Serpentis. Triedr či malý dalekohled hvězdokupu ukáže jako mlhavý obláček bez hvězd,[14] ale s větším dalekohledem je možné rozlišit v ní některé hvězdy, z nichž nejjasnější jsou zdánlivé hvězdné velikosti 12,2 mag.[2]

2,5° jižně od M5 leží kulová hvězdokupa Palomar 5, která je ovšem mnohem vzdálenější a slabší - má hvězdnou velikost 11,8 mag a průměr 6,9′. 3° západně od M5 také leží několik slabých vzdálených galaxií, z nichž nejjasnější je NGC 5846,[15] ale ty jsou vidět až většími dalekohledy.[2]

Historie pozorování

[editovat | editovat zdroj]

Hvězdokupu M5 objevil německý astronom Gottfried Kirch 5. května 1702, když se svou manželkou pozoroval kometu. Popsal ji jako „mlhavou hvězdu.“ Charles Messier ji nezávisle spoluobjevil 23. května 1764, ale domníval se, že je jedná o mlhovinu bez hvězd. V roce 1791 v ní William Herschel jako první rozlišil jednotlivé hvězdy. Napočítal jich okolo dvou set a poznamenal, že střed je tak hustý, že není možné rozeznat jednotlivé hvězdy.[2]

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

M5 má průměr 165 světelných let a patří tedy mezi větší kulové hvězdokupy. Oblast gravitačního vlivu hvězdokupy (tj. objem prostoru, ve kterém gravitační vazba hvězdokupy převládá nad gravitační silou Mléčné dráhy, která se snaží vytrhnout hvězdy z hvězdokupy) má poloměr přibližně 200 světelných let.[2]

Její stáří je přibližně 13 miliard let, jedná se tedy o jednu ze starších hvězdokup Mléčné dráhy.[2] Nachází se ve vzdálenosti 23 800[9] až 24 500[2] světelných let od Země a obsahuje více než 100 tisíc hvězd, podle některých odhadů až 500 tisíc hvězd.[16]

Zajímavé hvězdy

[editovat | editovat zdroj]
M5 na širokoúhlém snímku. Autor: Adam Block

V kulové hvězdokupě bylo objeveno 105 proměnných hvězd, z nichž 97 patří mezi proměnné hvězdy typu RR Lyrae.[2] Proměnné hvězdy typu RR Lyrae jsou pravidelně pulsující proměnné hvězdy, jsou podobné cefeidám a mohou být použity pro měření vzdáleností ve vesmíru, protože vztah mezi jejich svítivostí a délkou periody je dobře znám. Nejjasnější a nejsnáze pozorovatelná proměnná hvězda v M5 mění zdánlivou hvězdnou velikost v rozmezí 10,6 až 12,1 a její svítivost se mění v periodě 25,738 dne. Druhá proměnná hvězda má hvězdnou velikost 10,8 až 12,3 a délka její periody kolísá kolem hodnoty 26,42 dne.[17] Mezi proměnnými hvězdami této hvězdokupy je také jedna trpasličí nova. Trpasličí novu obsahují i kulové hvězdokupy Messier 30 a NGC 6712.[2]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Messier 5 na anglické Wikipedii.

  1. ↑ SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 5904 (= M5 = GCL 34) [online]. [cit. 2018-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m FROMMERT, Hartmut. SEDS Messier Objects Database: Messier 5 [online]. [cit. 2018-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b GOLDSBURY, Ryan; RICHTER, Harvey B.; ANDERSON, Jay, et al. The ACS Survey of Galactic Globular Clusters. X. New Determinations of Centers for 65 Clusters. S. 1830–1837. Astronomical Journal [online]. Prosinec 2010 [cit. 2017-11-30]. Roč. 140, s. 1830–1837. Dostupné online. DOI 10.1088/0004-6256/140/6/1830. Bibcode 2010AJ....140.1830G. (anglicky) 
  4. ↑ William E. Harris: A catalog of parameters for globular clusters in the Milky Way. In: The Astronomical Journal. 1996. DOI 10.1086/118116. Dostupné online.
  5. ↑ Sangmo Sohn, Ricardo P. Schiavon, Emanuele Dalessandro, Francesco R. Ferraro: Ultraviolet properties of Galactic globular clusters with GALEX. II. Integrated colors. In: The Astronomical Journal. 24. září 2012. DOI 10.1088/0004-6256/144/5/126.
  6. ↑ SIMBAD Astronomical Database.
  7. ↑ Lee Spitler, Duncan A Forbes: Uniting old stellar systems: from globular clusters to giant ellipticals. In: Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2008. DOI 10.1111/J.1365-2966.2008.13739.X.
  8. ↑ a b Laura Ferrarese, Maarten Baes, Patrick Cote, Roberto De Propris: G2C2 – I. Homogeneous photometry for Galactic globular clusters in SDSS passbands. In: Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 16. listopadu 2013. DOI 10.1093/MNRAS/STT2002.
  9. ↑ a b HARRIS, W. E. A Catalog of Parameters for Globular Clusters in the Milky Way. S. 1487. Astronomical Journal [online]. Říjen 1996 [cit. 2018-08-07]. Roč. 112, s. 1487. Dostupné online. DOI 10.1086/118116. Bibcode 1996AJ....112.1487H. (anglicky) 
  10. ↑ BOYLES, J.; LORIMER, D. R.; TURK, P. J., et al. Young Radio Pulsars in Galactic Globular Clusters. S. 51. The Astrophysical Journal [online]. Listopad 2011 [cit. 2018-08-07]. Roč. 742, čís. 1, s. 51. Dostupné online. arXiv 1108.4402. DOI 10.1088/0004-637X/742/1/51. Bibcode 2011ApJ...742...51B. (anglicky) 
  11. ↑ SIMBAD Astronomical Database: Results for M 5 [online]. [cit. 2018-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ MELOTTE, P. J. A Catalogue of Star Clusters shown on Franklin-Adams Chart Plates. S. 175. Memoirs of the Royal Astronomical Society [online]. 1915 [cit. 2018-08-07]. Roč. 60, s. 175. Dostupné online. Bibcode 1915MmRAS..60..175M. (anglicky) 
  13. ↑ CROSSEN, Craig. Sky Vistas: Astronomy for Binoculars and Richest-Field Telescopes. New York: Springer Science & Business Media, 2012. Dostupné online. ISBN 9783709106266. S. 256. (anglicky) 
  14. ↑ KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Had [online]. [cit. 2018-08-07]. Dostupné online. 
  15. ↑ POWELL, Richard. Atlas of the Universe: A List of Nearby Galaxy Groups [online]. [cit. 2018-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ SIEGEL, Ethan. Messier Monday: A Hyper-Smooth Globular Cluster, M5 [online]. 2013-05-20 [cit. 2018-08-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ ONDRA, Leos. Messier 5 and its Variables [online]. 1998-02-10 [cit. 2018-08-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Messier 5 na Wikimedia Commons
  • SIMBAD Astronomical Database: Results for M 5 [online]. [cit. 2018-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  • FROMMERT, Hartmut. SEDS Messier Objects Database: Messier 5 [online]. [cit. 2018-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  • POWELL, Richard. Atlas of the Universe: Globular Clusters [online]. [cit. 2018-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  • NASA - APOD. Astronomický snímek dne - Hubblův Messier 5 [online]. astro.cz, 2017-11-04 [cit. 2018-08-06]. Dostupné online. 
  • KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Had [online]. [cit. 2018-08-06]. Dostupné online. 
  • GARNER, Rob. Hubble’s Messier Catalog: Messier 5 [online]. NASA, 2017-10-19 [cit. 2018-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Hubble Space Telescope - Breathing new life into an old cluster [online]. spacetelescope.org, 2011-05-02 [cit. 2018-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Objekty v Messierově katalogu
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Messier_5&oldid=20161677“