381mm kanón BL Mk I
| 381mm kanón BL Mk I | |
|---|---|
 Zadní věže bitevní lodi Queen Elizabeth u Gallipoli roku 1915 | |
| Typ | Lodní kanón |
| Místo původu |  Spojené království Velké Británie a Irska |
| Historie služby | |
| Války | První světová válka Druhá světová válka |
| Historie výroby | |
| Výrobce | Elswick Ordnance Company, Elswick, Newcastle Armstrong Whitworth, Openshaw, Manchester |
| Výroba | 1912-1918 |
| Vyrobeno kusů | 186 |
| Varianty | L/42 |
| Základní údaje | |
| Hmotnost | 100 tun |
| Délka | 16,52 m |
| Typ náboje | Dělený Hmotnost granátu: 879 kg |
| Ráže | 381 mm |
| Zpětný ráz | 1,2 m |
| Kadence | 2 rány/min |
| Úsťová rychlost | 749 m/s |
| Maximální dostřel | 30 680 m |
381mm kanón BL Mk I byl britský lodní kanón ráže 381 mm (15 palců) s hlavní délky 42 ráží. Navržený před první světovou válkou a vyráběný v letech 1912 až 1918 navazoval na předchozí kanón ráže 343 mm. Jednalo se o první britský kanón ráže 381 mm a zároveň nejdéle a nejvíce používaný těžký kanón vyvinutý britským námořnictvem. Byl užíván na bitevních lodích a monitorech od roku 1915 až do roku 1959.
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Hlaveň
[editovat | editovat zdroj]
Kanón byl vyvinut jako nástupce úspěšného děla 343mm BL Mk V pro potřeby nově stavěných bitevních lodí třídy Queen Elizabeth. Z důvodů rychlého zavedení do výzbroje bylo přeskočeno obvyklé zdlouhavé testování prototypu. Vznikly pouze dva prototypy, které se lišily opláštěním a závěrovým mechanismem. Protože jednomu prototypu praskla duše A, byla všechna děla vyrobena podle druhého prototypu.
Složená hlaveň se skládala z duše A, omotané drátem, obalené válcem B a nakonec opláštěné s připojeným prstencem závěrového mechanismu. Délka hlavně byla 42 ráží (16,52 m) a dělo mělo bylo vedeno pod názvem 15 inch/42. Zkratka BL v názvu pak znamenala „zezadu nabíjené“ (breach-loading).
Životnost hlavně byla 335 výstřelů.
Nábojová komora měla objem 502,3 dm².
Munice
[editovat | editovat zdroj]První světová válka
| Název | Hmotnost náboje [kg] | Hmotnost nálože [kg] | Délka náboje [cm] |
|---|---|---|---|
| APC Mark Ia (4crh) | 871,0 | 27,4 | 138,4 |
| APC Mark IIIa (4crh - Greenboy) | 866,4 | 20,5 | 142,0 |
| APC Mark Va (4crh - po 1. sv. válce) | 869,5 | 20,5 | 142,0 |
| CPC 4crh | 871,0 | 58,6 | 160,8 |
| HE 4crh | 871,0 | 98,2 - 101,6 | 162,3 |
| HE 8crh | 891,0 | 101,6 | - |
| Šrapnel 4crh | 871,0 | 49,6 | 162,3 |
Před a během druhé světové války
| Název | Hmotnost náboje [kg] | Hmotnost nálože [kg] | Délka náboje [cm] |
|---|---|---|---|
| APC Mark XIIa (4crh) | 879,0 | 22,0 | 142,0 |
| APC Mark XIIIa (4crh) | 879,0 | 22,0 | 142,0 |
| APC Mark XVIIb (6crh) | 879,0 | 22,0 | 165,1 |
| APC Mark XXIIb (6crh) | 879,0 | 22,0 | 165,1 |
| HE Mark VIIIb (6crh) | 879,0 | 59,0 | 170,2 |
Dostřel
[editovat | editovat zdroj]Během 1. sv. války byl dostřel děla 21 670 m při náměru 20 ° a za použití standardní nálože o hmotnosti 194 kg. Vývoj v ostatních zemích ve 30. letech 20. století vedly k nutnosti rekonstrukce stávajících bitevních lodí. Náměr děl byl zvýšen na 30 °, což vedlo ke zvětšení dostřelu na 26 520 m při použití nálože o hmotnosti 196 kg. Modifikovaný náboj (6crh) pak zvětšoval dostřel až na 29 260 m. Před 2. sv. válkou neprošly rekonstrukcí lodě HMS Malaya, HMS Barham, HMS Repulse a pět lodí třídy Revenge. Kromě HMS Royal Oak, HMS Barham a HMS Repulse, ztracených počátkem války, byly nemodernizované lodě vybaveny koncem roku 1941 supernáložemi o hmotnosti 222,2 kg. To umožnilo zvýšit dostřel na 26 240 m. Ovšem z žádných dochovaných záznamů nelze potvrdit, že by supernálože byly kdy použity. Lodě s náměrem 30 ° nebyly supernáložemi vybaveny.
Užití
[editovat | editovat zdroj]Lodě
[editovat | editovat zdroj]Děla byla použita na následujících bitevních lodích a monitorech britského námořnictva v letech 1915 až 1946:
- třída Queen Elizabeth
- třída Revenge
- třída Renown
- HMS Hood
- třída Glorious
- třída Erebus
- třída Marshal Ney
- třída Roberts
- HMS Vanguard
Pobřežní baterie
[editovat | editovat zdroj]- Dvě pobřežní baterie (Clem a Jane) byly instalovány blízko Wanstone Farm v Kentu během 40. let 20. století.
- Pět děl bylo instalováno v Singapuru během 30. let 20. století.
- Koncem 20. let 20. století zakoupilo Španělsko 4 děla v jednověžovém provedení pro obranu Cartageny.
Lodní děla dochovaná do současnosti
[editovat | editovat zdroj]
Do současnosti zůstala zachována dvě lodní děla před Imperial War Museum v Londýně.
- Dělo č. 102 z HMS Roberts
- Bylo původně umístěno na HMS Resolution v letech 1915 až 1938. Poprvé však bylo bojově použito až v roce 1944 na palubě monitoru HMS Roberts jako součást palebné podpory na pláži Sword během invaze v Normandii. Dne 1. listopadu 1944 pak podporovalo útok na Walcheren a bombardovalo německou baterii severně od Westkapelle.
- Dělo č. 125 z HMS Ramillies
- Bylo instalováno na HMS Ramillies v roce 1916. K prvnímu bojového nasazení došlo proti Turecku při ostřelování pobřeží z Marmarského moře v roce 1920. K dalšímu použití došlo 17. srpna 1940 při bombardování Bardie v severní Africe. HMS Ramillies také vystřelila několik salv během bitvy u mysu Spartivento 27. listopadu 1940, ale italské lodě byly mimo dostřel a proto nedosáhla žádného zásahu. V roce 1941 bylo dělo sňato a uskladněno.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku BL 15 inch Mk I naval gun na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu BL 381mm lodní kanón typ 1 na Wikimedia Commons - Článek na Naval Weapons website (anglicky)
- HMS Vanguard site (anglicky)
- Historie děl před War Imperial Museum (anglicky)
- Baterie El Jorel (Šp.) s dvěma děly (anglicky)
- Baterie Cenizas (Šp.) s dvěma děly (anglicky)
- RNbreech: Royal Navy 15 inch Gun Crew Drill and Close Up stations na YouTube (anglicky)
