Estonská hymna
Má vlast, má radost a štěstí | |
---|---|
Hymna | Estonsko |
Slova | Johann Voldemar Jannsen |
Hudba | Fredrik Pacius, 1843 |
Přijata | 1920 (1991) |
Problémy s přehráváním? Nápověda.
|
Hymna Estonska je píseň Mu isamaa, mu õnn ja rõõm (česky Má vlast, má radost a štěstí). Slova písně napsal Johann Voldemar Jannsen, známý estonský národní buditel. Hudba je založena na melodii finské hymny, kterou složil německo-finský skladatel Fredrik Pacius v roce 1843.
Premiéru píseň měla během Prvního všeobecného festivalu písní v roce 1869, na který přijelo více než 20 tisíc Estonců. Festival se stal první manifestací estonské jednoty. Hrány byly skladby německé a dvě estonské: „Mu isamaa“ a píseň na slova Lydie Koiduly s hudbou složenou Alexandrem Kunileidem. Obě si získaly velkou oblibu. První z nich byla od roku 1896 estonskou hymnou, druhá „Má vlast, má láska“ národní písní, neoficiální hymnou v době sovětské okupace, kdy byla oficiální estonská hymna zakázána.
Stejnou melodii má i státní hymna sousedního Finska (obě země byly tehdy pod carskou mocí), avšak s jiným textem. Finsko má oficiální hymnu od svého osamostatnění v roce 1917, Estonsko o tři roky později, od roku 1920.
Za sovětské okupace byla zakázána a odvážlivci, kteří ji zpívali, byli deportováni na Sibiř.[1]
Text a doslovný český překlad
[editovat | editovat zdroj]
1. |
Mu isamaa, mu õnn ja rõõm, |
Má vlasti, mé štěstí a radosti, | |
2. |
Sa oled mind ju sünnitand |
Tys mne přece zrodila | |
3. |
Su üle Jumal valvaku, |
Ať Bůh tě opatruje, |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ŠŤÁHLAVSKÝ, David. Výpravy opačným směrem (Pobaltí). Praha: Radioservis, 2002. ISBN 80-86212-26-2. Kapitola Estonsko, s. 75.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Estonská hymna na Wikimedia Commons