Milovice
Milovice | |
---|---|
Kostel sv. Kateřiny | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Lysá nad Labem |
Obec s rozšířenou působností | Lysá nad Labem |
Okres | Nymburk |
Kraj | Středočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°13′34″ s. š., 14°53′19″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 13 920 (2024)[1] |
Rozloha | 28,31 km²[2] |
Nadmořská výška | 221 m n. m. |
PSČ | 289 23, 289 24 |
Počet domů | 1 187 (2021)[3] |
Počet částí obce | 4 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 5 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | nám. 30. června 508, 289 23 Milovice - Mladá meu@mesto-milovice.cz |
Starosta | Ing. Milan Pour (ANO) |
Oficiální web: www | |
Milovice | |
Další údaje | |
Kód obce | 537501 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Milovice (německy Milowitz) jsou město v okrese Nymburk ve Středočeském kraji. Leží zhruba čtyři kilometry severovýchodně od Lysé nad Labem, dvanáct kilometrů severozápadně od Nymburka. Počet jeho obyvatel v letech 1990–2015 zhruba desetinásobně vzrostl a v současnosti zde žije přibližně 14 tisíc[1] obyvatel. Milovice leží v katastrálních územích Milovice nad Labem o rozloze 19,16 km² a Benátecká Vrutice o rozloze 9,16 km².[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Počátky
[editovat | editovat zdroj]Na území dnešního města stávalo ve 14. století zemanské sídlo vladyky Holomka, které se v archivních listinách nachází pod názvem „Villa Milewicz“ (tvrz Milevice). První písemná zmínka je z roku 1396 v souvislosti s pozůstalostí po manželce Sperkově-Pavlíně. Ve znaku města je stříbrná hlava srny s krkem a zlatým jazykem. Tento heraldický motiv se objevoval na středověkých pečetích rytířů z Milovic. Srna je umístěna v zeleném štítě s vybíhajícími třemi hroty k hornímu okraji stříbrné hlavy štítu. Zelená barva má symbolizovat bohatství lesů v regionu.
20. století
[editovat | editovat zdroj]V Milovicích se dříve nacházel vojenský prostor v městské části Mladá. V tomto prostoru, zřízeném již za Rakousko-Uherska roku 1904, bylo po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 umístěno velitelství Střední skupiny vojsk, jedna divize pozemní, velení a část divize letecké a další útvary, celkem asi 30 000 vojáků a rodinných příslušníků, kteří zde měli zázemí.[5] Po roce 1989 proběhla jednání, která umožnila odchod sovětských vojsk. Poslední vojáci SSSR opustili zemi v červnu 1991,[6] přesto je dodnes ve městě patrná početná ruská i ukrajinská menšina. Po odchodu vojsk začal být vojenský prostor přestavován pro potřeby civilního obyvatelstva a velké množství nově uvolněných bytů ve městě zapříčinil prudký nárůst civilního obyvatelstva.[7] V (bývalém Východním) Německu byl podobným uzavřeným městem, v němž žilo až 75 000 sovětských vojáků s rodinami, Wünsdorf, městečko nacházející se asi 40 km jižně od Berlína.
V roce 1991 byl obci udělen status města.[8]
-
Pohlednice vojenského tábora z roku 1908
-
Momentka z roku 1984
21. století
[editovat | editovat zdroj]Dne 23. srpna 2008 se město k 40. výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy symbolicky přejmenovalo na jeden den na Mírovice. V tentýž den bylo náměstí přejmenováno na náměstí 30. června. Na náměstí byl přistavěn monument s torzem rakety jako symbol odchodu sovětských vojsk.[9]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 1 597 | 1 882 | 2 070 | 1 911 | 1 732 | 2 868 | 4 720 | 5 878 | 3 872 | 2 747 | 1 521 | 1 330 | 4 212 | 10 140 | 12 713 |
Počet domů | 252 | 286 | 333 | 355 | 339 | 414 | 471 | 488 | 570 | 533 | 443 | 568 | 596 | 799 | 1 187 |
Městská správa
[editovat | editovat zdroj]Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Nymburk, soudní okres Nové Benátky[11]
- 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Nové Benátky
- 1868 země česká, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Nové Benátky
- 1937 země česká, politický okres Mladá Boleslav expozitura Nové Benátky, soudní okres Nové Benátky[12]
- 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický okres Mladá Boleslav expozitura Nové Benátky, soudní okres Nové Benátky[13]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Brandýs nad Labem, soudní okres Nové Benátky[14]
- 1945 země česká, správní okres Mladá Boleslav, soudní okres Benátky nad Jizerou[15]
- 1949 Pražský kraj, okres Nymburk[16]
- 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
- 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Lysá nad Labem
Členění města
[editovat | editovat zdroj]Části města
[editovat | editovat zdroj]- Benátecká Vrutice
- Boží Dar
- Milovice
- Mladá
Základní sídelní jednotky
[editovat | editovat zdroj]- Benátecká Vrutice
- Boží Dar
- Milovice
- Mladá I (ležící v k.ú. Milovice nad Labem)
- Mladá II (ležící v k.ú. Benátecká Vrutice)[4]
Seznam vedení
[editovat | editovat zdroj]Starostové
[editovat | editovat zdroj]- 1859: Jan Roubíček
- 1861: Václav Vojtěch
- 1878: František Janda
- 1891: Jan Knop
- 1903: Alois Malý
- 1906: Václav Bohuslav
- 1910: Josef Krejčík
- 1923: Josef Pecka
- 1927–1931: Josef Handl (RSZML)
- 1931–1944: Bohumil Sucharda (RSZML)
Vládní komisař
[editovat | editovat zdroj]- 1944–1945: František Jareš (NS)
Předsedové Místního národního výboru
[editovat | editovat zdroj]- 1946–1949: František Čížek
- 1960–1971: Stanislav Trnka (KSČ)
- 1971–?: Vítězslav Trkal (KSČ)
Starostové
[editovat | editovat zdroj]- 1990–1998: Miloslav Müller (KDU-ČSL)
- 1998–2002: Stanislava Matějková
- 2002–2010: Milan Kraus (SNK ED)
- 2010–2014: Lukáš Pilc (ODS)
- 2014–2018: Milan Pour (ANO)
- 2018–2022: Lukáš Pilc (ODS)
- od 2022: Milan Pour (ANO)
Městské symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 13. února 1996.[17]
Společnost
[editovat | editovat zdroj]V obci Milovice (4117 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, balónová rota, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[18] zubní lékař, bio Invalidů, cihelna, 3 cukráři, fotoateliér, 5 holičů, 4 hostince, 3 hotely (Malý, Na střelecké baště, U modré hvězdy), kapelník, klempíř, kolář, 2 pánské konfekce, 2 kováři, 4 krejčí, výroba likérů, výroba margarinu, obchod s obuví Baťa, 4 obuvníci, 2 pekaři, 2 pily, povoznictví, porodní asistentka, preparátor, 8 rolníků, 4 řezníci, 7 obchodů se smíšeným zbožím, výroba sodové vody, spořitelní a záložní spolek v Milovicích, 2 obchody se střižním zbožím, švadlena, 4 trafiky, 2 truhláři, vojenský velkostatek, 2 vinárny.
Ve vsi Benátecká Vrutice (617 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Milovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[19] holič, 4 hostince, 2 jednatelství, kolář, košíkář, kovář, krejčí, pekař, porodní asistentka, 9 rolníků, 2 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Vrutici Benátskou, obchod se střižním zbožím, 3 švadleny, 3 tesařští mistři, 3 truhláři.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Městem prochází silnice II/332 Lysá nad Labem – Milovice – Krchleby a také silnice II/272 Český Brod – Lysá nad Labem – Benátky nad Jizerou – Bělá pod Bezdězem.
- Železnice – Ve městě končí železniční trať Lysá nad Labem – Milovice. Je to jednokolejná elektrizovaná regionální trať, jako veřejná slouží od roku 1923.
- Letiště – Na území města leží bývalé vojenské letiště, nyní plocha pro ultralight.
Veřejná doprava 2022
- Autobusová doprava – Město obsluhují linky PID do těchto cílů: Benátky nad Jizerou, Lysá nad Labem, Mladá Boleslav, Nymburk.
- Železniční doprava – Po tratích Praha – Lysá nad Labem a Lysá nad Labem – Milovice vede linka S22 Praha – Lysá nad Labem – Milovice v rámci pražského systému Esko. Na trať do Milovic vyjíždělo v pracovní dny a o víkendech 40 párů osobních vlaků.[kdy?]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské – kostel byl vystavěn v letech 1906–1907 při zřizování vojenského výcvikového tábora jako náhrada za rušený kostel stejného zasvěcení ve vysidlované obci Mladá, kam byly Milovice do té doby přifařeny.[20] Neorientovaná stavba v pseudogotickém stylu je jednolodní, obdélníková s pětiboce uzavřeným presbytářem na severozápadě a s hranolovou věží v jihovýchodním průčelí. V letech 1915–1919 byl vyzdoben v pravoslavném slohu ruskými válečnými zajatci. Zařízení včetně kostelního zvonu je barokní, přenesené ze zrušeného kostela svaté Kateřiny v Mladé. Hlavní oltář je portálový s obrazem. Po stranách jsou sochy svatého Augustina a Jeronýma. Boční oltář je Panny Marie Vítězné se sochami svatého Jáchyma a svaté Anny. Kazatelna a křtitelnice jsou rokokové ze 30. až 40. let 18. století, pravděpodobně z dílny J.Jelínka z Kosmonos. Ostatní zařízení kostela pochází z pozdější doby.
- Italský vojenský hřbitov (Cimitero militare Italiano) – nachází se na jihozápad od města a vznikl v průběhu první světové války, kdy byl v Milovicích tábor pro italské a ruské zajatce. Tehdy zde bylo internováno téměř 20000 mužů, z nichž mnozí zemřeli na následky tyfové epidemie a hladu. Na hřbitově je pohřbeno 5170 italských, 521 ruských a 51 srbských vojáků.
- Muzeum Milovicka – nachází se v bývalém Domě důstojníků, dnes kulturním domě. V expozici představuje historii města i regionu, zejména zdejší vojenský újezd a působení rakousko-uherské armády v letech 1904–1918, československé armády za první republiky, německého wehrmachtu za dob protektorátu, Československé lidové armády po roce 1948 a Střední skupiny sovětských vojsk v letech 1968 až 1991. [Původní Muzeum Milovicka bylo již před několika lety uzavřeno, avšak v již zmíněném kulturním domě se plánuje otevření zcela nového. Hlavní expozici město chystá v místnosti o velikosti zhruba 150 metrů čtverečních, která bude rozdělena do pěti časových období. Její součástí mají být například interaktivní prvky a promítací místnost. Ve druhé expozici, nazvané Mozaiky vyprávějí, si budou lidé moci prohlédnout mozaiky dochované z období socialismu.[21]
- Socha svatého Antonína Paduánského – Replika barokní plastiky světce s Ježíškem v náručí a andílkem u nohou je umístěna u silnice směrem na obec Zbožíčka. Originál se nachází v Milovické radnici a Pochází z roku 1738.
- Pomník obětem 1. a 2. světové války – sousoší lva a bojovníka z roku 1921 se jmény padlých za světových válek v parku u silnice směrem k Lysé nad Labem.
- Pomník osvobození – tvoří jej bronzové sousoší Rudoarmějce vítaného mužem a dívkou. Datum 9. května 1945 na podstavci připomíná osvobození Československé republiky Rudou armádou na konci druhé světové války. Pomník je umístěn před budovou školy v ulici 5. května.
- Pomník generálmajora Antonína Sochora – busta v parku U štábu odhalena v roce 2018.
- Pod Benáteckým vrchem – přírodní rezervace v části bývalého výcvikového vojenského prostoru.
- Památník rodiny Geigerových – holocaustu – Památník pětičlenné rodiny Geigerových, která žila v Milovicích od počátku 20. století až do začátku druhé světové války. Z pětičlenné rodiny holocaust přežila jen dcera Zdeňka, a to díky tomu že si vzala muže nežidovského původu a vyznání.
- Památník Emila Zátopka – Byl vystavěn v roce 2022 na počest narození Emila Zátopka. Má také upozorňovat že Emil Zátopek pobýval a trénoval za Armádní sportovní klub v Milovicích, v původním vojenském objektu.
Kultura a přírodní bohatství
[editovat | editovat zdroj]V nedalekém bývalém letištním areálu se každoročně koná festival Votvírák a do roku 2024 se tu konal i největší drum and bass festival na světě Let It Roll.[zdroj?] Dvousethektarový tankodrom Milovice poskytuje prostor offroadovým tratím a střelnici. Také slouží pro prezentaci historické vojenské techniky[22] Ve městě se nachází zábavní park Mirakulum, ten patří mezi největší parky v zemi a navštíví ho ročně zhruba 250 tisíc lidí.[23]
Přírodní rezervace Milovice
[editovat | editovat zdroj]Přírodní rezervace Milovice je součástí Evropsky významné lokality Milovice-Mladá. Jsou zde zachovalé otevřené stepi, obývané řadou vzácných rostlin a živočichů, zejména velkým množstvím bezobratlých živočichů. Ve vysychajících tůních a kalužích lze například nalézt trilobitům podobné korýše listonoha letního a žábronožku letní. Přežívá tu řada vzácných a ohrožených brouků z řad chroustků, střevlíků, drabčíků, nosatců či chrobáků. Právě pro chrobáky je klíčová přítomnost velkých býložravců, respektive jejich trusu. Ale vyskytuje se zde i chrobák ozbrojený, zvláštní brouk s nápadným nosorožčím rohem na hlavě, který žije v podzemních houbách, například lanýžích. Pestrá je i fauna motýlů. Žije tady modrásek hořcový Rebelův, jehož jedinou živnou rostlinou je silně ohrožený hořec křížatý.[24]
Tůně Josefov
[editovat | editovat zdroj]V nivě potoka Mlynařice pod Milovicemi realizovalo město v roce 2014 revitalizační stavbu – Tůně a mokřady Josefov. Členitá soustava vodních hladin byla vyhloubena v hájích s převahou javoru jasanolistého po levé straně Mlynařice. Zatím jsou tůně kvůli čistotě vody od Mlynařice odděleny, je však záměrem, až se podaří zlepšit čištění splašků v Milovicích, zavést Mlynařici do soustavy, a tím její odpovídající úsek revitalizovat. Udržování soustavy bude vyžadovat zejména potlačování obnovy javoru jasanolistého.[25]
V roce 2019 byla zahájena druhá etapa revitalizace. Stejně jako v první etapě byl upraven břeh pravý. V rámci této etapy vzniklo sedm nových tůní. Podařilo se propojit oba břehy říčky Mlynařice, čímž byla vytvořena ucelená soustava mokřadních systémů a tůní a obnovena přirozená komunikace vodního režimu v krajině. Tento významný krajinný prvek podporující flóru a faunu je důležitý i z hlediska zadržování vody, kdy Milovice byly na základě projektu Sucho vyhodnoceny jako riziková oblast.
Kulturní dům Milovice
[editovat | editovat zdroj]Budova kulturního domu vznikla na přelomu 70. a 80. let minulého století. V letech 1981 až 1982 zde výtvarník Radomír Kolář a jeho spolupracovníci vytvořili rozsáhlou kamennou mozaiku, která obsahuje přes 440 000 kamenů. Námětem je bojová družba se sovětskými vojsky, s kosmonauty, vojáky a hrdým pracujícím lidem. Stejně jako další dobové prvky je mozaika v novém kulturním domě zachována. Otevření kulturního domu zahájil 10. 9. 2022 muzikál Freddie – Concert show. Nabízí bohatý program jako je činohra, muzikál, kino atd.
Muzeum vojenské historie
[editovat | editovat zdroj]Muzeum vojenské historie v Milovicích bylo plně otevřeno v létě 2023. Hlavní expozice je v místnosti o velikosti zhruba 150 metrů čtverečních, která je rozdělena do pěti časových období. Její součástí jsou například interaktivní prvky a promítací místnost. Ve druhé expozici, nazvané Mozaiky vyprávějí, si lidé mohou prohlédnout mozaiky dochované z období socialismu.[21]Komentované prohlídky jsou k dispozici ve dnech út – ne od 10:00, 12:00, 14:00[26]
Filmy a seriály natáčené v Milovicích
[editovat | editovat zdroj]Filmy
[editovat | editovat zdroj]- Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina (1994, RUS-IT-CZ-UK-FR, Fandango, Domenico Procacci)[27]
- Střelec (1995, USA-ES-FR, Canal+, více společností..., Ted Kotcheff)[28]
- Eurotrip (2004, USA, DreamWorks Pictures, Jeff Schaffer)[29]
- Red Tails (2012, USA, 20th Century Studios, Lucasfilm, Anthony Hemingway)[30]
- Teorie tygra (2016, CZ, CinemArt, Radek Bajgar)[31]
- Na západní frontě klid (2022, DE-USA, Netflix, Edward Berger)[32]
Seriály
[editovat | editovat zdroj]- První republika /Díl první/ (2017, CZ, Česká televize)[33]
- První republika /Díl druhý/ (2017, CZ, Česká televize)[34]
- Specialisté /S03E02 Hledání pokladu/ (2017, CZ, TV Nova)[35]
- Specialisté /S03E18 Nový život/ (2017, CZ, TV Nova)[36]
- 1. mise /S01E01 Hof a hof/ (2021, CZ, Prima)[37]
- Volha (2023, CZ, Česká televize, Jan Pachl)[38]
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]Milovice mají partnerské smlouvy s:[39]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]Osobnosti žijící nebo působící v Milovicích:
- Emil Zátopek (1922–2000) – český běžec – pobýval a trénoval za Armádní sportovní klub v Milovicích, v původním vojenském objektu.
- Michael Kocáb – Napomohl k odchodu sovětských vojsk z Milovic. V roce 2021 dostal čestné občanství města Milovice.[40]
- Václav Havel – V roce 2021 dostal in memoriam čestné občanství Milovic.[40]
- Paterčata – V Milovicích bydlí první česká paterčata.[41]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Speciální bus vypravený v Milovicích na lince č.432 u příležitosti oslav 50 let s pantografy 2014
-
Speciální bus vypravený v Milovicích na lince č.432 u příležitosti oslav 50 let s pantografy 2014
-
Výstava k tématu obětem holocaustu, pořádaná k příležitosti pokládání pamětních desek obětem holocaustu
-
Památka židovské rodině Geigerových – obětem holocaustu
-
Svatý Antonín Paduánský – originál
-
Tauros krávy („pratuři“) s telaty v přírodní rezervaci
-
Milovice nádraží 2022
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b Územně identifikační registr ČR, heslo Milovice. www.uir.cz [online]. [cit. 2019-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-28.
- ↑ TOMEK, Prokop. Sovětská základna uprostřed Čech. Milovice v době sovětské vojenské přítomnosti na území Československa (1968–1991). S. 445. Soudobé dějiny [online]. 2018 [cit. 2023-08-07]. Roč. 25, čís. 3–4, s. 445. Dostupné online.
- ↑ 20. výročí odchodu sovětských vojsk a ukončení vojenské okupace Československa | ICV. icv.vlada.cz [online]. [cit. 2023-07-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-07-26.
- ↑ KRIŠTOF, Roman. Analýza situace a potřeb cizinců (z třetích zemí) ve Středočeském kraji – 2013 [online]. Západočeská univerzita v Plzni, prosinec 2013 [cit. 2018-12-17]. S. 37–43. Dostupné online.
- ↑ Usnesení vlády České republiky ze dne 5. června 1991 č. 178. kormoran.vlada.cz [online]. [cit. 2012-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-27.
- ↑ Středočeské Milovice si připomněly 40. výročí okupace Československa [online]. ČT24, 23. 8. 2008. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-16.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 187/1937 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren. www.hartau.de [online]. [cit. 2023-07-26]. Dostupné online.
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Udělené symboly – Milovice [online]. 1996-02-13 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 832. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 27. (česky a německy)
- ↑ kostel svaté Kateřiny Milovice. ceskastopa.webnode.cz [online]. [cit. 2023-07-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Milovice dokončují muzeum vojenského prostoru. Otevřít by se mohlo na jaře - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2023-03-24]. Dostupné online.
- ↑ O nás « Tankodrom Milovice. www.tankodrommilovice.cz [online]. [cit. 2018-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-15.
- ↑ Navštěvovanější atrakce než Karlštejn se zdvojnásobí, bude jako šest Václaváků. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz. Dostupné online.
- ↑ Přírodní rezervace Milovice | Česká krajina. www.ceska-krajina.cz [online]. [cit. 2018-01-14]. Dostupné online.
- ↑ S.R.O., VIZUS.CZ. Mlynařice. AOPK ČR [online]. [cit. 2018-01-14]. Dostupné online.
- ↑ Muzeum vojenského prostoru Milovice – Muzeum vojenského prostoru Milovice [online]. [cit. 2023-08-24]. Dostupné online.
- ↑ Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina (1993) – Filmový přehled. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Střelec | Před předáním | The Shooter | Filmová místa.cz. www.filmovamista.cz [online]. [cit. 2023-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Eurotrip | 5. zastávka v Evropě - Bratislava | Filmová místa.cz. www.filmovamista.cz [online]. [cit. 2023-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Red Tails | Letiště | Filmová místa.cz. www.filmovamista.cz [online]. [cit. 2023-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Teorie tygra | Vchod na policii | Filmová místa.cz. www.filmovamista.cz [online]. [cit. 2023-07-25]. Dostupné online.
- ↑ The filming locations of 'All Quiet on the Western Front'. best-of-netflix.com [online]. 2023-02-19 [cit. 2023-08-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Díl první | Andrleho nehoda | První republika II | Filmová místa.cz. www.filmovamista.cz [online]. [cit. 2023-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Díl druhý | Silnice | První republika II | Filmová místa.cz. www.filmovamista.cz [online]. [cit. 2023-07-25]. Dostupné online.
- ↑ park Mirakulum, Milovice | Filmová místa.cz. www.filmovamista.cz [online]. [cit. 2023-07-25]. Dostupné online.
- ↑ S03E18 Nový život | V hangáru | Specialisté | Filmová místa.cz. www.filmovamista.cz [online]. [cit. 2023-07-25]. Dostupné online.
- ↑ 1. Hof a Hof | Vojenský prostor | 1. MISE | Filmová místa.cz. www.filmovamista.cz [online]. [cit. 2023-07-25]. Dostupné online.
- ↑ 4. MAESTRO | Shánění televize | Volha | Filmová místa.cz. www.filmovamista.cz [online]. [cit. 2023-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Partnerská města: Město Milovice. www.mesto-milovice.cz [online]. [cit. 2023-07-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Předání čestného občanství Milovic. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Paterčata - iVysílání | Česká televize. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2023-06-02]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Milovice na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Milovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Slovníkové heslo Milovice ve Wikislovníku
- Oficiální stránky
- Milovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Portál Interaktivní Milovice nad Labem Milovické servery, fotogalerie, články, weby, diskuze
- Letecké fotografie