Zederachovité
 Zederachovité | |
|---|---|
 Zederah hladký (Melia azederach) v Paříži | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | mýdelníkotvaré (Sapindales) |
| Čeleď | zederachovité (Meliaceae) Juss., 1789 |
| Synonyma | |
medokeřovité [1] | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zederachovité (Meliaceae) je čeleď rostlin z řádu mýdelníkotvarých rostoucích převážně v tropech.
Evoluce
[editovat | editovat zdroj]Původně se paleobotanici domnívali, že tato čeleď zasahuje pouze do doby miocénu, asi před 15 až 20 miliony let. Nově objevená fosilie z Kanady však dokládá, že některé druhy existovaly již v období pozdní křídy (věk kampán), asi před 72 až 79 miliony let.[2]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Čeleď zederachovitých má asi 50 rodů, které jsou rozděleny do více než 570 druhů. Asi 2/3 všech druhů se jsou obsaženy v šesti rodech, Aglaia (110 druhů) v Indomalajsii a tropech Austrálie, Trichilia (85 druhů) v Mexiku, Střední Americe, Karibiku a tropické Africe, Dysoxylum (80 druhů) v Indomalajsii a na Tichomořských ostrovech, Turraea (60 druhů) v tropické a jižní Africe a Austrálii, Chisocheton (50 druhů) v Indomalajsii a Guarea (50 druhů) v tropické Americe a Africe. Rod Azadirachta je pěstován v tropech a rod Melia v tropických a subtropických oblastech v celém Starém i Novém světe.[3]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Převážně stálezelené, zřídka opadavé, stromy, keře nebo dokonce byliny. Dosahují výšek až 40 m, nebo naopak tvoří podrost stromů v lužních lesích. Jejich kůra obsahuje mnohdy bílý latex, po poranění silně mléčí, nebo barevnou mízu s éterickými oleji. Jsou jednodomé, dvoudomé nebo mnohomanželné. Střídavé řapíkaté listy bývají obvykle zpeřené, jen vzácně jsou jednoduché. Okraje lístků jsou hladké, zoubkované nebo zubaté. Listy nemají trvalý bazální meristém.
Květy jsou oboupohlavné i jednopohlavné, volných nebo srostlých sepal mají 3 až 5, petal může být 3 až 14 ve dvou přeslenech. Tyčinek bývá 4 až 10, nitky mívají obvykle srostlé do trubky, bývají krátké nebo i dlouhé až 14 cm. Patyčinek je stejný počet, nebo dvojnásobně, někdy vzácně i desetinásobně, uspořádané jsou v přeslenech. Synkarpní gyneceum je tvořeno obvykle 2 až 6, výjimečně i 20 plodolisty, semeníků je stejný počet. Květy bývají uspořádány v úžlabních nebo terminálních latách, hroznech nebo klasech, vzácněji jsou květy seřazeny v přeslenech. Opylení bývá entomogamní (blanokřídlí a motýli). Plody jsou bobule nebo peckovice, tobolky, někdy i oříšky nebo křídlaté nažky.[4][5]
Zástupci
[editovat | editovat zdroj]- aglája (Aglaia)
- azadirachta (Azadirachta)
- cedrela (Cedrela)
- česnekovník (Toona)
- guara (Guarea)
- karapa (Carapa)
- khaja (Khaya)
- lansat (Lansium)
- sandor (Sandoricum)
- svietenie (Swietenia)
- trichilie (Trichilia)
- zederach (Melia), česky též melie[6]
Význam
[editovat | editovat zdroj]Mnohé stromy poskytují ceněné dřevo známé pod názvem mahagon, z Afriky jsou to rody Entandrophragma, Khaya a Turraeanthus, ze Střední Ameriky Swietenia (pravý mahagon) a dále pod názvy africká bříza rody Turraea a africký ořech Lovoa. Dřevo těchto stromů má rozlišené jádro a běl, barva jádra je variabilní podle místa původů od žlutohnědé přes růžovou, lososovou a skořicovou po červenohnědou. Stářím barva některých dřev tmavne. Tyto dřeviny rostou ve skupinách nebo jednotlivě, jsou velmi vytěženy, na určitých místech se už nevyskytují, např. rod Swietenia z Karibských ostrovů vymizel. Vzhledem k nedostatku a ceně převažuje dnes jeho zpracování na uměleckou bižuterii, hudební nástroje a luxusní řezbářské výrobky. Z afrického rodu Trichilia a malajského Chisocheton se získávají olejnaté tuky pro výrobu mýdel a lampových olejů. Zederach (Melia) obsahuje látky, sloužící k výrobě insekticidů. Kůra a listy z Azadirachta obsahují množství hořčin, terpenů, silic a flavonoidů které se využívají k výrobě extraktů na stabilizaci krevního tlaku, snížení hladiny krevního cukru, potlačení zánětů; droga má také značné antioxidační účinky.[7][8]
Některé rody poskytují poživatelné plody, které se v místech výskytu konzumují jako ovoce, např. langsat (Lansium) a santol (Sandoricum). Květů aglaji (Aglaia) se používá pro ochucování čajů. Stromy zederach (Melia) jsou hojně pěstovány hlavně na jihovýchodě Spojených států severoamerických jako okrasné.[3]
Rody
[editovat | editovat zdroj]Aglaia, Anthocarapa, Aphanamixis, Astrotrichilia, Azadirachta, Cabralea, Calodecaryia, Capuronianthus, Carapa, Cedrela, Chisocheton, Chukrasia, Cipadessa, Dysoxylum, Ekebergia, Entandrophragma, Guarea, Heckeldora, Hedraianthera, Heynea, Humbertioturraea, Khaya, Lansium, Lepidotrichilia, Leplaea, Lovoa, Malleastrum, Melia, Munronia, Naregamia, Neobeguea, Neoguarea, Nymania, Owenia, Pseudobersama, Pseudocedrela, Pseudoclausena, Pterorhachis, Quivisianthe, Reinwardtiodendron, Ruagea, Sandoricum, Schmardaea, Soymida, Sphaerosacme, Swietenia, Synoum, Toona, Trichilia, Turraea, Turraeanthus, Vavaea, Walsura, Xylocarpus[9][10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Katalog botanických zahrad
- ↑ https://phys.org/news/2020-04-mahogany-tree-family-dates-hurrah.html
- ↑ a b www.britannica.com
- ↑ development.dendrologie.cz. development.dendrologie.cz [online]. [cit. 2010-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-06-12.
- ↑ delta-intkey.com. delta-intkey.com [online]. [cit. 2010-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-01-03.
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ lesaci.me.cz[nedostupný zdroj]
- ↑ www.cds.ed.cr. www.cds.ed.cr [online]. [cit. 2010-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-08.
- ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2017. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zederachovité na Wikimedia Commons - www.efloras.org
- www.britannica.com
