Tymián obecný

Tymián obecný
	Tymián obecný (Thymus vulgaris)
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	hluchavkotvaré (Lamiales);
Čeleď	hluchavkovité (Lamiaceae);
Rod	mateřídouška (Thymus);
Binomické jméno
	Thymus vulgaris; L., 1753
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tymián obecný (Thymus vulgaris), neboli mateřídouška obecná,^[2] je rostlina z čeledi hluchavkovitých. Jedná se o druh rodu mateřídouška (Thymus), pocházející ze Středomoří. Je nazývána též mateřídouška dymián.^[3] Na rozdíl od původních českých druhů mateřídoušky má silně dřevnatějící lodyhy a na okrajích podvinuté listy.

Popis

Jedná se o nízký polokeř vysoký 20–30 cm. Na bázi dřevnaté lodyhy jsou hustě obrostlé drobnými čárkovitými listy. Tymián začíná kvést v květnu a kvete až do září. Poté, aby tymián nezvadl, ostříhají se odumřelé květy. Plody jsou čtyři vejcovité tvrdky.

Stanoviště

Roste na slunných, sušších a lehčích půdách ve formacích nízkých aromatických keřů nazývaných garrigue.

Areál rozšíření

Původní areál se nacházel ve Středomoří, odtud se pěstování rozšířilo i do střední a východní Evropy, zde se však musí přezimující kultury chránit před zimou. Existuje mnoho typů tymiánu s rozličnou vůní – citrónovou, pomerančovou – podle složení silice.

Použití

Léčivé účinky

Působí proti průjmům, nadýmání, při zánětech zažívacího traktu. Mírní i kašel, obecně působí protizánětlivě. Tymián je jedna z nejsilněji působících rostlinných antiseptických drog, účinná proti bakteriím, plísním, střevním prvokům a parazitům. Díky svým účinkům lze tymián využít při léčbě nachlazení, kašle, bolestí v krku, infekcích v ústech. Je vynikajícím dezinfekčním prostředkem pro plíce. Dá se použít v inhalacích, jako ústní voda či kloktadlo. Pomáhá také při infekcích močových cest a močového měchýře, účinkuje také jako diuretikum. Stimuluje produkci bílých krvinek, čímž zvyšuje odolnost organizmu. Stimuluje krevní oběh. Čerstvou nať lze použít na poštípání hmyzem. Povzbuzuje při sexu.^[zdroj⁠?!] Využívá se i v kosmetickém průmyslu (ústní kosmetika) a v aromaterapii.

Jeho nadužívání může způsobit tyreotoxikózu, proto by se k jeho použití hlavně ve formě čaje mělo přistupovat s mírou. Nejlépe působí ve formě kloktadel, koupelí (působí výborně na regeneraci buněk pleti) a jako koření do různých jídel (zlepšení trávení, proti nadýmání).

V kuchyni

Tymián je koření, tvořené sušenými větévkami s listy a květy, nebo odrhnutými listy tymiánu obecného. Sklízí se nať v létě po začátku kvetení. Je výborný jako koření do polévek, omáček, nádivek a salátů nejen v české kuchyni, ale i v ostatních zemích, například Španělska, Francie, Itálie, Řecka, ale i Albánie a Balkánu. Společně s bobkovým listem je nezbytnou součástí bylinkové kytičky bouquet garni.

Obsahové látky

Obsahuje poměrně velké množství účinných látek (silice, třísloviny, hořčiny, flavony (luteolin), aromatické kyseliny, triterpenické kyseliny. typické silice: thymol, karvakrol - kultivary, které jich obsahují vysoké množství, se používají ve farmaceutickém a potravinářském průmyslu nejčastěji, jde o hlavní účinné látky ve vyrobené droze; dále cineol, cymen, linalool, bornylacetát.

Odkazy

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
↑ BioLib.cz – Thymus vulgaris (mateřídouška obecná) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
↑ KYBAL, Jan; KAPLICKÁ, Jiřina. Naše a cizí koření. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1988. Kapitola Mateřídouška dymián čili tymián, s. 206.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu tymián obecný na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo tymián obecný ve Wikislovníku

[86610869ab2a4b615e2701c7823dd8758d7cc631-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].

[2] BioLib.cz – Thymus vulgaris (mateřídouška obecná) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.

[Naše_koření-3] KYBAL, Jan; KAPLICKÁ, Jiřina. Naše a cizí koření. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1988. Kapitola Mateřídouška dymián čili tymián, s. 206.

[1]

[2]

[3]