Přeskočit na obsah

Marius Pasetti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Marius Pasetti-Friedenburg)
Marius baron Pasetti-Friedenburg
Rakousko-uherský velvyslanec v Itálii
Ve funkci:
1895 – 1904
PředchůdceKarl Ludwig von Bruck
NástupceJindřich Lützow
První sekční šéf na rakousko-uherském ministerstvu zahraničí
Ve funkci:
1890 – 1895
PředchůdceLadislaus Szögyény-Marich
NástupceRudolf Welsersheimb

Narození15. května 1841
Benátky
Úmrtí4. května 1913 (ve věku 71 let)
Vídeň
RodičeFlorian Pasetti
Alma materK.k. Akademie für Orientalische Sprachen (1859–1864)
Profesediplomat a politik
OceněníŘád železné koruny 1. třídy (1874)
komtur Řádu Františka Josefa (1875)
komtur s hvězdou Řádu Františka Josefa (1878)
Řád železné koruny 3. třídy (1893)
velkokříž Císařského řádu Leopoldova (1901)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Marius Pasetti, od roku 1867 Pasetti svobodný pán von Friedenburg (jméno uváděno Pasetti-Friedenburg), též Pasetti-Angeli von Friedenburg (15. května 1841, Benátky4. května 1913, Vídeň) byl rakousko-uherský diplomat, vysoký úředník na ministerstvu zahraničních věcí Rakousko-Uherska a v letech 1895–1904 velvyslanec v Římě.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z italské rodiny původem z Padovy, byl nejmladším ze tří synů Floriana Pasettiho (1793–1875), který se jako dvorní stavební rada staral o regulaci Dunaje ve Vídni (povýšen 1854 na rytíře a 1867 na svobodného pána).[1] Marius v roce 1864 dokončil studium na Orientální akademii ve Vídni a absolvoval praxi u zemského soudu ve Vídni, do diplomatických služeb vstoupil o rok později jako konzulární elév v Istanbulu, kde působil jako tlumočník. Na nižších diplomatických postech poté působil v Paříži, Petrohradu a Římě. V roce 1878 byl delegátem na Berlínském kongresu, poté zastával funkci legačního sekretáře v Římě.[2] Od roku 1883 působil na ministerstvu zahraničí, vykonával funkci druhého sekčního šéfa[3][4] a v roce 1890 po odchodu Ladislava Szögyény-Maricha jako ministra v uherské vládě přešel na pozici prvního sekčního šéfa,[5] v roce 1895 vyslán jako velvyslanec do Říma (Italské království),[6] kde zůstal až do odchodu na penzi v roce 1904.[7]

Tituly a ocenění[editovat | editovat zdroj]

Jako sekční šéf na ministerstvu zahraničí obdržel v roce 1889 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[8] Byl nositelem vysokých státních vyznamenání v Rakousku-Uhersku, vzhledem k dlouholetému působení v diplomacii obdržel řadu ocenění i v zahraničí.[9][10] Při odchodu do penze byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny a stal se také kancléřem Leopoldova řádu.[11]

Rakousko-Uhersko[editovat | editovat zdroj]

Zahraničí[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1870; Gotha, 1870; s. 625–626 dostupné online
  2. Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1878; Vídeň, 1878; s. 203 dostupné online
  3. Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1885; II. díl Schematismus Staat; Vídeň, 1885; s. 1 dostupné online
  4. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1886; Gotha, 1886; s. 660 dostupné online
  5. Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1892; Vídeň, 1892; s. 193 dostupné online
  6. Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1897; Vídeň, 1897; s. 38 dostupné online
  7. Přehled řádů a vyznamenání Maria Pasettiho in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1903; Vídeň, 1903; s. 245 dostupné online
  8. Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1891; Vídeň, 1891; s. 248 dostupné online
  9. Přehled řádů a vyznamenání Maria Pasettiho in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1903; Vídeň, 1903; s. 245 dostupné online
  10. Přehled řádů a vyznamenání Maria Pasettiho in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1903; Vídeň, 1903; s. 42 dostupné online
  11. Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 74, 338 dostupné online

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DEUSCH, Engelbert: Die effektiven Konsuln Österreich (-Ungarns) von 1825–1918. Ihre Ausbildung, Arbeitsverhältnisse und Biografien; Wien, 2017; s. 492–493 (heslo Marius Pasetti) ISBN 978-3-205-20493-0
  • KRÁLOVÁ, Hana: Ve službě monarchii. Rakouská a rakousko-uherská zahraniční služba v 19 a 20. století; Praha, 2012; s. 53–54 ISBN 978-80-86781-18-1
  • KRÁLOVÁ, Hana: Rakousko-uherská zahraniční služba vletech 1868-1918. Praha 2012, 73-75. Disertační práce Ústavu světových dějin FF UK. On-line: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/102148

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]