Severočínské dialekty
| Severočínské dialekty | |
|---|---|
 | |
 Mapa rozšíření jazyka | |
| Rozšíření | Čína, Tchaj-wan, Singapur, menšiny: Bhútán, Brunej, Kambodža, Indonésie (Jáva a Bali), Laos, Malajsie, Mauricius, Mongolsko, Filipíny, Rusko (asijská část), Thajsko, Spojené království, USA, Vietnam a v dalších státech na všech kontinentech |
| Počet mluvčích | 960 milionů (2010) |
| Klasifikace | |
| Písmo | čínské znaky |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | není úředním |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | není |
| ISO 639-3 | cmn |
| Ethnologue | cmn |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Severočínské dialekty (čínsky v českém přepisu Kuan-chua, pchin-jinem Guānhuà, znaky zjednodušené 官话, tradiční 官話; česky úřednický jazyk; případně čínsky v českém přepisu Pej-fang-chua, pchin-jinem Běifānghuà, znaky zjednodušené 北方话, tradiční 北方話; česky severní jazyk) je skupina dialektů čínštiny, která se používá ve většině severní a jihozápadní Číny. Pokud bychom považovali severočínské dialekty za jeden jazyk, pak by tento jazyk měl nejvíce rodilých mluvčích na světě – téměř miliardu.
Severočínské dialekty se staly základem pro standardní čínštinu, jejíž výslovnost je založena na pekingském dialektu a používá také množství slovní zásoby z ostatních severočínských dialektů. Standardní čínština je standardizovanou a spisovnou formou čínštiny neboli mandarínštiny/mandarínské čínštiny. Název mandarínština je ovšem anglicismus (v angličtině mandarin).
Dialekty
[editovat | editovat zdroj]
Severočínské dialekty se dělí na osm hlavních podskupin rozdělených podle tónů:
东北 = Severovýchodní podskupina – Severovýchodní Čína (Mandžusko), kromě poloostrova Liao-tung. Obsahuje jen málo rozdílů oproti standardní čínštině.
北京 = Pekingská podskupina – hlavní město Peking a okolí. Stala se základem standardní čínštiny. Vzhledem ke značné vnitročínské migraci se používá i v jiných částech kontinentální Číny, především v severním Sin-ťiangu.
冀鲁 = Podskupina Ťi-Lu – Provincie Che-pej („Ťi“) a Šan-tung („Lu“) kromě Šantungského poloostrova, ale včetně okolí města Tchien-ťin, které sousedí s Pekingem. Má značně odlišné tóny i slovní zásobu, což ji činí obtížně srozumitelnou pro mluvčí pekingského dialektu.
胶辽 = Podskupina Ťiao-Liao – Poloostrovy Šan-tung („Ťiao-tung“) a Liao-tung. Zde se vyskytují výrazné změny v tónech oproti podskupině Ťi-Lu. Tento dialekt je částečně, ale ne úplně, srozumitelný mluvčím pekingského dialektu.
中原 = Podskupina Čung-jüan – znamená doslova „centrální planina“. Používá se v Che-nanu, střední části Šen-si v údolí Žluté řeky a jižním Sin-ťiangu. Obsahuje značné fonologické odlišnosti oproti pekingskému dialektu, se kterým je částečně srozumitelná. Do této podskupiny patří také dunganština, kterou mluví Dungani (kteří se sami nazývají Chuejové) v Kazachstánu a Kyrgyzstánu.
兰银 = Podskupina Lan-Jin – Provincie Kan-su, Ning-sia a severní Sin-ťiang.
江淮 = Podskupina Ťiang-Chuaj – Části provincií Ťiang-su a An-chuej na sever od Jang-c’-ťiang, ale také částečně na jižním břehu řeky, např. ve městech Nanking a Ťiou-ťiang. Vyskytují se významné fonologické a lexikální změny; vzájemná srozumitelnost s pekingským dialektem je omezená. Tato podskupina byla významně ovlivněna jazykem Wu, což je úplně samostatný jazyk v rámci čínštiny.
西南 = Jihozápadní podskupina – Provincie Chu-pej, S’-čchuan, Kuej-čou, Jün-nan a části provincií Chu-nan, Kuang-si a Šen-si. Vyskytují se silné fonologické, lexikální a tonální změny, vzájemná srozumitelnost s pekingským dialektem je v různé míře omezená.
Mnoho jazykovědců řadí k severočínským dialektům také jazyk ťin, kterou mluví 45 milionů lidí. Jiní lingvisté však s tímto úsudkem nesouhlasí a považují ťin za samostatný jazyk (či „dialekt“) v rámci čínštiny.
Příklady
[editovat | editovat zdroj]Číslovky
[editovat | editovat zdroj]| Znaky | Severočínské dialekty | Česky |
| 一 | yī | jeden |
| 二 | èr | dva |
| 三 | sān | tři |
| 四 | sì | čtyři |
| 五 | wǔ | pět |
| 六 | liù | šest |
| 七 | qī | sedm |
| 八 | bā | osm |
| 九 | jiǔ | devět |
| 十 | shí | deset |
Vzorový text
[editovat | editovat zdroj]Otčenáš (modlitba Páně):
- Wǒmen de tiān fù,
- yuàn nǐ de míng shòu xiǎnyáng;
- Yuàn nǐ de guó láilín;
- yuàn nǐ de zhǐyì fèngxíng zài rénjiān,
- rútóng zài tiānshàng.
- Qiú nǐ jīntiān shǎng gěi
- wǒmen rì yòng de shíliáng;
- Qiú nǐ kuānshù wǒmen de zuìguo,
- rútóng wǒmen kuānshù biérén yīyàng;
- Bùyào ràng wǒmen xiànyú yòuhuò;
- dàn jiù wǒmen miǎn yú xiōng'è. Āmén.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu severočínské dialekty na Wikimedia Commons
