Přeskočit na obsah

MERS

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z MERS-CoV)
Jak číst taxoboxKoronavirus MERS-CoV
alternativní popis obrázku chybí
Obarvený snímek z transmisního elektronového mikroskopu zobrazující virus MERS (žlutě) přichycený k buňce
Baltimorova klasifikace virů
SkupinaIV (ssRNA viry s pozitivní polaritou)
Vědecká klasifikace
RealmRiboviria
ŘíšeOrthornavirae
KmenPisuviricota
TřídaPisoniviricetes
ŘádNidovirales
PodřádCornidovirineae
ČeleďCoronaviridae
PodčeleďOrthocoronavirinae
RodBetacoronavirus
PodrodSarbecovirus
DruhMiddle East Respiratory Syndrome
coronavirus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

MERS (odborně MERS-CoV – Middle East Respiratory Syndrome Coronavirus) je jedna z forem koronaviru. Patří do rodu Betacoronavirus podobně jako příbuzný virus SARS. Jde o nemoc přenosnou na lidi ze zvířat (původcem je egyptský netopýr, ale zdrojem přenosu na člověka je velbloud) – tedy tzv. zoonózu – a také vzájemně mezi lidmi.

Virus MERS je znám od roku 2012. Způsobuje závažné onemocnění plic a ledvin. Oproti SARS má podstatně menší úmrtnost, ale větší smrtnost a šíří se výrazně pomaleji.[1] Blízkým virem je NeoCoV.[2]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Případy v čase
Mapa případů:
     100+ potvrzených případů
     50+ potvrzených případů
     1+ potvrzených případů

Virus MERS byl poprvé zjištěn na podzim roku 2012 u osob, které přicestovaly z Arabského poloostrova (Saúdská Arábie, Katar); později se objevila i další ohniska (Jordánsko).[3] Byl nazván MERS-CoV (The Middle East Respiratory Syndrome Coronavirus); před tím se předběžně označoval jako Novel coronavirus 2012 nebo hCoV-EMC (Human Coronavirus–Erasmus Medical Center).

Nákaza se významně rozšířila na jaře 2013, kdy počet obětí prudce vzrostl: do poloviny května se tímto virem nakazilo 30 osob,[4] do konce května pak 49 lidí, přičemž 27 zemřelo, z toho jeden Evropan.[5] V Česku nebyl v tomto roce zaznamenán žádný výskyt viru.

Další vlna nákazy se objevila na jaře 2014, kdy bylo nahlášeno první úmrtí i v Íránu.[6] Současně bylo oznámeno, že na nákazu koronavirem MERS zemřelo již 187 pacientů. Nedlouho poté Saúdská Arábie upřesnila, že původní údaje o počtu osob zemřelých na tento koronavirus byly podhodnocené, a že ve skutečnosti zemřelo 282 lidí (vědci již dříve kritizovali saúdské ministerstvo zdravotnictví za neochotu spolupracovat se speciálními laboratořemi ve světě).[7]

Do května 2015 se celosvětově virem infikovalo přes 1 250 lidí a zemřelo jich přes 450.[8]

Počet nakažených a nemocných v Jižní Koreji v roce 2015

Rok 2015

[editovat | editovat zdroj]

V květnu 2015 se nákaza rozšířila do Jižní Koreje, kam byla přivlečená ze zemí Blízkého východu.[9] K 15. červnu bylo zaznamenáno přes 150 infikovaných a na nemoc zemřelo 19 osob.[1]

První případ podezření na MERS na Slovensku byl oznámen 13. června[10] a 16. června byl v pražské Nemocnici Na Bulovce hospitalizován první český pacient s podezřením na tuto nemoc.[1] Obě tato podezření se ale následně nepotvrdila.[11]

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

K lednu 2020 bylo hlášeno asi 2 500 případů MERS.[12] Zhruba 35 % z těch, kteří mají diagnostikovanou chorobu, na ni zemře.[13] V roce 2024 byla testována první vakcína proti viru.[14]

Průběh onemocnění

[editovat | editovat zdroj]

Nemoc je v počátečních fázích obtížně diagnostikovatelná, neboť začíná běžnými příznaky nachlazení a teplotami kolem 38 °C.[15] Pokračuje však závažným onemocněním plic podobně jako u příbuzného viru SARS; oproti němu však způsobuje i akutní selhání ledvin.[16]

Smrtnost je vysoká – dosahuje 34 %,[17] ale díky nediagnostikovaným případům může být menší. Proti nemoci zatím neexistuje žádný lék (antibiotika na viry nepůsobí a odpovídající specifická antivirotika nebyla ještě vyvinuta).[6]

Podle Světové zdravotnické organizace se virus MERS může přenášet přímým kontaktem mezi postiženými osobami.[18] V roce 2014 bylo potvrzeno, že se virus šíří na lidi z velbloudů.[19]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c BŮNOVÁ, Michaela. Na Bulovce leží první pacient s podezřením na MERS, vrátil se z Koreje [online]. iDnes.cz, 2015-06-16 [cit. 2015-06-16]. Dostupné online. 
  2. ↑ OMRANI, Ali S.; AL-TAWFIQ, Jaffar A.; MEMISH, Ziad A. Middle East respiratory syndrome coronavirus (MERS-CoV): animal to human interaction. S. 354–362. Pathogens and Global Health [online]. 2015-11-17. Roč. 109, čís. 8, s. 354–362. Dostupné online. DOI 10.1080/20477724.2015.1122852. PMID 26924345. (anglicky) 
  3. ↑ Itálie hlásí první případ nákazy koronavirem [online]. Česká televize, 2013-05-31 [cit. 2013-06-23]. Dostupné online. 
  4. ↑ Obavy z nového koronaviru rostou, podle WHO je přenosný mezi lidmi. Novinky.cz [online]. Borgis, 2013-05-12 [cit. 2013-05-14]. Dostupné online. 
  5. ↑ Počet obětí koronaviru MERS CoV prudce roste. Novinky.cz [online]. Borgis, 2013-05-29 [cit. 2013-05-31]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Írán hlásí první oběť nebezpečného viru MERS, další lidé jsou nakažení [online]. iDnes.cz, 2014-05-29 [cit. 2014-05-29]. Dostupné online. 
  7. ↑ Saúdové napočítali po revizi celkem 282 obětí nebezpečného viru MERS [online]. iDnes.cz, 2014-06-03 [cit. 2014-06-03]. Dostupné online. 
  8. ↑ Jihokorejec na Slovensku nejspíš MERS nemá. Udělají mu další testy [online]. iDnes.cz, 2015-06-14 [cit. 2015-06-16]. Dostupné online. 
  9. ↑ VÍTOVÁ, Kateřina. Korea bojuje se smrtící infekcí, dezinfikuje letadla i vlaky. Aktuálně.cz [online]. Economia, 9.6.2015. Dostupné online. 
  10. ↑ BŮNOVÁ, Michaela. Slovensko má podezřelého na onemocnění MERS, čeká se na testy [online]. iDnes.cz, 2015-06-13 [cit. 2015-06-16]. Dostupné online. 
  11. ↑ V Česku není MERS, testy pacienta na Bulovce vyloučily nákazu [online]. iDnes.cz, 2015-06-17 [cit. 2015-06-17]. Dostupné online. 
  12. ↑ MERS outbreaks [online]. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online. 
  13. ↑ Middle East respiratory syndrome coronavirus (MERS-CoV) [online]. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ KARLÍK, Tomáš. Vědci vyzkoušeli vakcínu na smrtící koronavirus MERS. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-10-24]. Dostupné online. 
  15. ↑ KOLÁŘOVÁ, Kateřina. Smrtící koronavirus se tváří jako obyčejný kašel [online]. Vitalita.cz, 2012-10-02 [cit. 2013-05-14]. Dostupné online. 
  16. ↑ Epidemiolog: Šíření nového koronaviru zabrání jen okamžitá izolace [online]. Česká televize, 2012-09-25 [cit. 2013-05-12]. Dostupné online. 
  17. ↑ DA COSTA, Vivaldo Gomes; MORELI, Marcos Lázaro; SAIVISH, Marielena Vogel. The emergence of SARS, MERS and novel SARS-2 coronaviruses in the 21st century. S. 1517–1526. Archives of Virology [online]. 2020-07. Roč. 165, čís. 7, s. 1517–1526. Dostupné online. DOI 10.1007/s00705-020-04628-0. PMID 32322993. (anglicky) 
  18. ↑ Koronavirus je přenosný kontaktem s nakaženým, soudí WHO [online]. Česká televize, 2013-05-12 [cit. 2013-05-12]. Dostupné online. 
  19. ↑ SEDLÁŘOVÁ, Barbora. Nebezpečný virus MERS se šíří na lidi z velbloudů, potvrdili vědci [online]. iDnes.cz, 2014-06-05 [cit. 2014-06-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=MERS&oldid=24339686“