Přeskočit na obsah

Extáze (droga)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z MDMA)
Extáze
Obecné
Systematický název(RS)-1-(benzo[d][1,3]dioxol-5-yl)-N-methylpropan-2-amin
Triviální názevExtáze (další názvy v textu), racionálně 3,4-methylendioxy-N-methylamfetamin
Sumární vzorecC11H15NO2
Identifikace
Registrační číslo CAS42542-10-9
Vlastnosti
Molární hmotnost193,25 g/mol
Bezpečnost
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Nebezpečí[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pilulky extáze

Extáze (chemicky 3,4-methylendioxymethamfetamin, zkráceně MDMA) patří mezi uměle připravené drogy podávané obvykle ve formě tablet či tobolek. Patří mezi amfetaminy. Účinky se přirovnávají ke kombinaci mírných halucinogenů a amfetaminů. Droga má značné stimulační účinky, takže je konzument schopen zvýšené fyzické aktivity, aniž by pociťoval odpovídající únavu. To může vést ke kolapsu organismu následkem fyzického vyčerpání. Mírné psychedelické účinky se projevují především v nárůstu empatie, příjemných pocitů a laskavosti.[2]

MDMA byl objeven v roce 1910 a patentován německou firmou Merck jako potenciální lék na hubnutí, ale prokazatelně nebyl užíván. V 50. letech 20. století látku testovala americká armáda jako případnou chemickou zbraň, ale látka účelu nevyhovovala. V 60. letech látku testoval Alexander Shulgin, resyntetizoval ji, vyzkoušel a objektivní fakta i subjektivní zkušenosti publikoval. V 70. letech inicioval pokusy o její terapeutické užívání v USA. V této souvislosti začal látku využívat ve své odborné praxi psycholog psychoterapeut Leo Zeff (autor názvu Adam) a propagovat ji v psychoterapeutických kruzích. V polovině 80. let se extáze objevila ve Velké Británii (v době rozvoje (sub)kultury novodobých hippies, rave a acid house parties), odkud se její užívání rozšířilo do zbytku Evropy.[3] Během několika let se droga rozšířila jako velice účinný (leč nelegální) stimulant. Zatímco v 70. letech obvykle výroba činila několik desítek či stovek tisíc tablet ročně, v roce 2000 bylo zabaveno téměř 10 milionů tablet (pouhá malá frakce skutečně vyrobených drog). Po roce 2003 začalo užívání extáze klesat.[2]

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

Extáze se prodává zpravidla ve formě tablet, někdy kapslí, jež nebývají větší než 1 cm. Mívají různé tvary i barvy, nejběžnější jsou tablety s vyraženým motivem. Distribuční forma se stále mění.
Různé tablety obsahují různé množství MDMA. Běžná dávka se pohybuje kolem 50 mg účinné látky, ale může být i 300 mg[2] (tablety s dávkami kolem 200 mg jsou již velmi silné[4]). Složení tablet nebývá standardní, mohou obsahovat příměsi dalších látek, jako je kofein, efedrin, ketamin aj. (Některé tablety jsou podvrh a neobsahují MDMA vůbec – tzv. fake extasy neboli fejky – nebo obsahují jiné a nebezpečnější látky – PMA, PMMA atp.) Po požití se látka vstřebává sliznicí trávicího traktu a je distribuována krví do celého organismu. MDMA z krve filtrují játra a přes ledviny se látka dostává z těla močením, proto je nejběžnější močová zkouška, která může prokázat přítomnost drogy i po 3–5 dnech. Běžným testem se přítomnost drogy prokazuje koncentrací vyšší než 500 ng/ml lidské moči.

Extáze zvyšuje hladinu hned několika neuropřenašečů: serotonin (který má vliv na náladu a na chování krevních cév), dopamin (který ovládá pohyb a náladu) a noradrenalin (který reguluje mj. krevní tlak). Účinky se dostavují obvykle po 30 až 90 minutách v závislosti na tělesné stavbě jedince a dalších tělesných faktorech. Trvají 3 až 6 hodin. Droga způsobuje dobrou náladu a veselost, citové pouto k přátelům i k cizím osobám, zvyšuje pocit sebejistoty a impulzivní chování, které někdy vede k náhodnému sexu. Osoby pod vlivem extáze necítí únavu.[2]

V nebezpečnosti je vědci řazena poměrně nízko (hodnotí se faktory psychické závislosti a současně negativních společnostních dopadů), tedy např. alkohol je v této tabulce na vyšší příčce.[5] Přesto má droga řadu nepříjemných vedlejších účinků. Často se dostavuje strnulost čelistí, svalová strnulost, někdy nevolnost, nadměrné pocení, třes, chlad, halucinace a rozostřené vidění. Silné pocení a přehřátí organismu vedou někdy k nadměrné konzumaci vody. Řada nepříjemných účinků se dostavuje ve chvíli, kdy droga přestává účinkovat, a mohou přetrvávat poměrně dlouho. Přirovnávají se k silné kocovině. Lidem, kteří extázi užívají opakovaně, se trvale narušuje rovnováha serotoninového metabolismu v mozku. Mohou se objevovat deprese, ztráta paměti, impulzivní chování a návaly paniky. MDMA ve vysokých dávkách je prokázanou neurotoxickou látkou, tzn. poškozuje nervové buňky. Fatální může být i jediná dávka pro osoby s nedostatečností pro enzym P450-246.[2] Dlouhodobé časté užívání může vyústit v toxickou psychózu;[6] pravidelní uživatelé MDMA častěji sahají po silnějších stimulantech (pervitinu, kokainu), což může být důsledkem vyčerpání synapsí, na kterých MDMA účinkuje.

Extáze nevyvolává fyzickou závislost.[2]

V kombinaci s ostatními drogami, zejména s tetrahydrokanabinolem a ethanolem, lze zvýšit pozitivní i negativní účinky extáze a prodloužit dobu působení. Kombinace extáze s jinými drogami jako nikotin, kofein či pervitin, zvyšuje pravděpodobnost nežádoucích účinků.

Hovorová označení

[editovat | editovat zdroj]

Extáze se označuje jako taneční droga, lidově se jí říká[zdroj?] droga lásky, pilulka lásky, ve slangové mluvě koule (kulatý nesmysl), bajle, bobule, bobulka, boule, Don Koulion, E, éčko, eden, emko, eva, extoška, koláč, kolco, kolečko, koleso, kotrmelec, koule, kulatá, kulatina, kulatý, kule, lentilka, lego, m&m, pilule, pilule lásky, smajlík, tableta, drak, vožeh, X, XE, XTC ,Kanye West aj. Množství upřesňujících názvů vychází z anglického názvu tablet, z podoby tablet, ze vzoru na tabletách („ražba“), barvy aj. (sněhová koule – Snowball, nintendo – Nintendo, jahoda, červená jahoda – Summer Strawberry, mitsu – Mitsubishi aj.).

  1. a b 3,4-Methylenedioxymethamphetamine. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f BIGELOW, Barbara C.; EDGAR, Kathleen J. The UXL Encyclopedia of Drugs & Addictive Substances. [s.l.]: Thomson-Gale, 2006. Dostupné online. ISBN 1-4144-0444-1. 
  3. Halucinogeny – historie na drogovaporadna.cz
  4. MDMA / Extáze. In: Drogová poradna [online]. ©2009 [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://www.drogovaporadna.cz/halucinogeny/mdma-extaze.html
  5. Které drogy nejvíc škodí[nedostupný zdroj]
  6. MDMA na drogovaporadna.cz

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • SAUNDERS, Nicholas. Extáze a techno scéna. Brno: Jota, 1996. ISBN 80-85617-93-5. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.