Přeskočit na obsah

Obolonsko-Teremkivska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z M2 (linka metra v Kyjevě))
Obolonsko-Teremkivska
Stát Ukrajina Ukrajina
Město Kyjev
Síť metra Kyjevské metro
Datum otevření 1976
Barva na mapě modrá
Technické informace
Typ linky podzemní
Počet stanic 18
Délka 21 km
Mapa linky
Externí odkazy
OpenStreetMap mapová data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
Depo Oboloň
Herojiv Dnipra
Minska
Oboloň
Počajna
Tarasa Ševčenka
Kontraktova plošča
Poštova plošča
Majdan Nezaležnosti,přestup na
Manipulační spojka
Plošča Ukrajinskych Herojiv,přestup na
Olimpijska,
Palac Ukrajina,
Lybidska
Demijivska
Holosijivska
Vasylkivska
Vystavkovyj centr
Ipodrom
Teremky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obolonsko-Teremkivska (ukrajinsky Оболонсько-Теремківська лінія, Obolonsko-Teremkivska linija) je druhá nejstarší linka Kyjevského metra, která se nachází v Kyjevě na Ukrajině.

Linka je po celé své délce podzemní. Linka vede z jihu na sever a má dvě přestupní stanice Majdan Nezaležnosti a Plošča Ukrajinskych Herojiv.

První úsek Majdan Nezaležnosti – Kontraktova plošča

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1971 se začala budovat severojižní linka známá pod názvem Kurenivsko-Červonoarmijska (dnes Obolonsko-Teremkivska).[1] Původní název „Kurenivsko-Červonoarmijska“ neodrážel skutečnou trasu, ale původní projekt linky. V polovině 60. let stavební plány počítaly s výstavbou linky ve směru Kurenivka do dnešní oblasti v okolí stanice metra Tarasa Ševčenka.[2][3] Ale kvůli plánům výstavby sídliště Oboloň bylo rozhodnuto vést metro na toto sídliště.[3]

Nový úsek mezi stanicemi Kalininova plošča, Poštova plošča a Červona plošča byl hloubený, tudíž i proto bylo zbouráno mnoho historických budov v Podilu. Při stavbě stanice Červona plošča v létě roku 1972 bylo objeveno starověké ruské panství, kvůli tomu se výstavba výrazně zpomalila.[4] První úsek druhé linky byl otevřen 17. prosince 1976.[5]

Pozdější rožšíření

[editovat | editovat zdroj]

Dne 19. prosince 1980 bylo otevřeno prodloužení směrem na sever, úsek obsahoval tři nové stanice, Tarasa Ševčenka, Petrivka a Prospekt Kornyjčuka[6] a roku 1982 dále na sever do stanic Minska a Herojiv Dnipra.[7] V letech 1981 a 1984 proběhlo také prodloužení jihozápadním směrem do stanic Plošča Lva Tolstoho, Respublykanskyj sadion, Červonoarmijska a Dzeržynska.[8] Poté se výstavba na jihozápad zastavila z důvodu obtížného průchodu pod řekou Lybiď.[7]

Na severu se otevřelo nové depo TČ-Oboloň,[7][8] které už disponovalo novějšími soupravami typu 81-71. Do otevření depa se soupravy na druhou linku dostávaly přes kolejovou spojku z první linky.[8]

Jihovýchodní rozšíření

[editovat | editovat zdroj]
Stanice metra Holosijivska otevřena v roce 2010

Dne 15. listopadu 2010 se na druhé lince otevřely tři nové stanice, Demijivska, Holosijivska a Vasylkivska. V roce 2011 byla otevřena 50. stanice kyjevského metra, a to Vystavkovyj centr.[9][10] 25. října 2012 byla otevřena stanice Ipodrom.[11] V novém úseku měly být otevřeny dvě stanice, ale stanice Teremky se otevřela až o rok později.[12][13]

Uvažované prodloužení

[editovat | editovat zdroj]

Linka se má rozšířit o dva úseky, první je prodloužení do stanice Odeska společně s depem Holosijivske a druhé rozšíření má být větev od stanice Ipodrom do stanic Avtovokzal Teremky a Vulycja Krejsera Avrova.[14]

Chronologie otevření úseků

[editovat | editovat zdroj]
Úsek Datum otevření Délka
Majdan NezaležnostiKontraktova plošča 17. prosince 1979 2,32 km
Tarasa ŠevčenkaOboloň 19. prosince 1980 4,40 km
Plošča Ukrajinskych HerojivOlimpijska 19. prosince 1981 1,70 km
MinskaHerojiv Dnipra 6. listopad 1982 2,35 km
Palac UkrajinaLybidska 30. prosince 1984 2,43 km
DemijivskaVasylkivska 15. prosince 2010 3,80 km
Vystavkovyj centr 27. prosince 2011 1,48 km
Ipodrom 25. říjen 2012 0,92 km
Teremky 6. listopad 2013 1,50 km
Celkem: 18 stanic 20,95 km

Přejmenování stanic

[editovat | editovat zdroj]
Cedule obshaujicí staré názvy stanic Petrivka, Plošča Lva Tolstoho a Respublikanskyj stadion

Linka byla budována za doby Sovětského svazu, v té době se přejmenovala pouze jedna stanice, Majdan Nezaležnosti, jejíž původní název byl Plošča Kalinina a kvůli šedesátiletému výročí říjnové revoluce se náměstí i stanice metra přejmenovala na Plošča Žovtnevoji revoluciji. Krátce před rozpadem se 15. října 1990 přejmenovaly stanice Kontraktova plošča a Oboloň.

Po nezávislosti Ukrajiny se v 90. letech začaly přejmenovávat stanice metra, které měly něco společné s komunismem. 26. srpna 1991 byl Majdan Nezaležnosti první přejmenovanou stanicí. V roce 2011 se přejmenovala stanice Olimpijska (dříve Respublikanskyj Stadion) a v roce 2018 stanice Počajna (dříve Petrivka).

V roce 2023 místostarosta Kyjeva potvrdil přejmenování stanic Plošča Lva Tolstoho na Plošča Ukrajinskych herojiv a stanice Družby narodiv na Zvirynecka.[15][16][17]

Stanice Starý název Rok
Majdan Nezaležnosti Plošča Kalinina 19761977
Plošča Žovtnevoji revoljuciji 19771991
Kontraktova plošča Červona plošča 19761990
Oboloň Prospekt Kornijčuka 19801990
Palac "Ukrajina" Červonoarmijska 19841993
Lybidska Dzeržynska 19841993
Olimpijska Respublikanskyj stadion 19812011
Počajna Petrivka 19802018
Plošča Ukrajinskych Herojiv Plošča Lva Tolstoho 19812023
Obrázek Název stanice Původní název Přístup
Stanice metra Herojiv Dnipra Herojiv Dnipra
Stanice metra Minska Minska
Stanice metra Oboloň Oboloň Prospekt Kornijčuka
Stanice metra Počajna Počajna Petrivka
Stanice metra Tarasa Ševčenka Tarasa Ševčenka
Stanice metra Kontraktova plošča Kontraktova plošča Červona plošča
Stanice metra Poštova plošča Poštova plošča
Stanice metra Majdan Nezaležnosti Majdan Nezaležnosti Plošča Kalinina
Plošča Žovtnevoji revoljuciji
Stanice metra Plošča Ukrajinskych Herojiv Plošča Ukrajinskych Herojiv Plošča Lva Tolstoho
Stanice metra Olipmijska Olimpijska Respublikanskyj stadion
Stanice metra Palac Ukrajina Palac Ukrajina Červonoarmijska
Stanice metra Lybidska Lybidska Dzeržynska
Stanice metra Demijivska Demijivska
Stanice metra Holosijivska Holosijivska
Stanice metra Vasylkivska Vasylkivska Bezbariérový přístup
Stanice metra Vystavkovyj Centr Vystavkovyj centr Bezbariérový přístup
Stanice metra Ipodrom Ipodrom Bezbariérový přístup
Stanice metra Teremky Teremky Bezbariérový přístup

Vozový park

[editovat | editovat zdroj]
Souprava metra 81-71 ve stanici Vasylkivska

Linka používá modernější soupravy série 81-71 (modifikace 81-70, 81-71.5M a Slavutyč).[18][19][20] V roce 2001, zastarávající soupravy sovětského původu typu E a 81-71 se nahrazovaly modernizovanými vlaky – na jejich úpravách se podílela i Škoda Transportation[21] a ZREPS (opravny vozů metra, specializují se hlavně na moskevské metro[22]), nakonec však byla pořízena pouze jedna prototypová souprava.

Linku obsluhuje jedno depo s názvem Oboloň, před rokem 1980 linka používala Darnycké depo nacházející se na první lince, na svou vlastní linku se dostával přes manipulační spojku.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Оболонсько-Теремківська лінія na ukrajinské Wikipedii.

  1. Куренёвско-Красноармейская линия, 1971 год. 81412.livejournal.com [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné online. (rusky) 
  2. Schéma rozvoje metra [online]. Kyjev: Večerní Kyjev [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-08-04. (ukrajinsky) 
  3. a b Оболонско-Теремковская линия. Мир метро [online]. 2014-01-29 [cit. 2023-01-31]. Dostupné online. (rusky) 
  4. Kozlov 2011.
  5. Оболонско-Теремковская линия. Мир метро [online]. 2014-01-29 [cit. 2023-01-31]. Dostupné online. (rusky) 
  6. Dne 19. prosince byl zahájen pravidelný provoz na novém úseku metra se třemi stanicemi: "Tarasa Ševčenka", "Petrivka" a "Prospekt Kornijčuka" [online]. Kyjev: Večerní Kyjev [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-13. 
  7. a b c Історія. www.metropoliten.kiev.ua [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-13. (ukrajinsky) 
  8. a b c nuclear-attack.com. ww38.nuclear-attack.com [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-12. (rusky) 
  9. nuclear-attack.com. ww38.nuclear-attack.com [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-12. (rusky) 
  10. Українська правда - Київ. kiev.pravda.com.ua [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-12-01. (ukrajinsky) 
  11. Станція «Іподром» прийняла перший поїзд (ФОТОРЕПОРТАЖ) [online]. Kyjev: KP Kyjevské metro [cit. 2022-12-13]. Dostupné online. 
  12. У Києві відкрито нову станцію метро “Теремки”. www.unian.ua [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  13. V Kyjevě byla otevřena stanice metra "Chervony Khutir" [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné online. 
  14. Рейковий Пацажирський Транспорт [online]. [cit. 2023-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-15. (ukrajinsky) 
  15. Кияни віддали понад 100 тисяч голосів за перейменування семи міських об’єктів, назви яких пов’язані з рф та її сателітами. KYIV CITY COUNCIL [online]. [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  16. Kyivans voted to de-Sovietize two metro station names, following 200 renamed streets. Euromaidan press [online]. 2023-01-13 [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Станції столичного метро “Дружби народів” та “Площа Льва Толстого” отримають нові назви. Українська правда [online]. [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  18. Informace na stránkách Škody; kromě pražského metra je uvedena i dodávka pro kyjevské vlaky. www.skoda.cz [online]. [cit. 2007-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27. 
  19. Киев, Метрополитен — Статистика подвижного состава. TransPhoto [online]. 2019-08-06 [cit. 2022-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-06. (rusky) 
  20. KYJEVSKÉ, metro. Електродепо [online]. Kyjev: KP Kyjevské metro [cit. 2022-12-13]. Dostupné online. 
  21. Informace na stránkách Škody; kromě pražského metra je uvedena i dodávka pro kyjevské vlaky. www.skoda.cz [online]. [cit. 2007-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27. 
  22. Informace na stránkách podniku. zreps.ru [online]. [cit. 2007-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]