Peněžní zásoba

Peněžní zásoba (nabídka peněz) je celkové množství peněz dostupných v ekonomice v daném okamžiku. Existuje několik typů peněžní zásoby, tzv. měnových agregátů, lišících se šíří pojmového vymezení peněz s určitým stupněm likvidity. Obvykle se má peněžní zásobou na mysli souhrn aktiv s nejvyšší mírou likvidity, tedy oběživo kolující v národním hospodářství jednoho státu nebo v měnové unii států (bankovky a mince), které není v bankách, a vklady na požádání (vklady u finančních institucí).^[1]^[2]

Změny peněžní zásoby souvisí s cenovou hladinou, inflací, měnovým kurzem a hospodářským cyklem. Státní, případně nadstátní měnové orgány (národní centrální banky a centrální banky měnových unií) údaje o peněžní zásobě zaznamenávají a publikují. Tyto údaje jsou sledovány odbornou veřejností, především finančními analytiky. Centrální banky používají určité regulační nástroje, kterými přímo a účinně ovlivňují růst nebo pokles peněžních zásob.

Měnové agregáty

K měření množství peněz v ekonomice se používají měnové agregáty, označované velkým písmenem M a číslicí od 1 do 5. Např. M1 označuje peníze v nejužším vymezení, jde o agregát s největší likviditou, a každý další agregát představuje pojetí širší. Měnový agregát vyššího stupně tedy v sobě zahrnuje celý předchozí měnový agregát a navíc i nějaké další, méně likvidní aktivum. Pomocí měnových agregátů je definována empirická definice peněz a pomocí zvoleného agregátu centrální banky měří množství peněz v oběhu. Náplň jednotlivých agregátů může být v různých ekonomikách rozdílná a mění se i v čase, což závisí na centrálních bankách jednotlivých zemí.^[4]

Agregát	Obsah
M1 (úzké peníze)	oběživo (bankovky a mince) v rukách nebankovních subjektů vklady na běžných účtech
M2* (střední peníze)	M1 termínované vklady na účtech obchodních bank ostatní vklady v bankách
M3 (široké peníze)	M2 vklady v cizích měnách v domácích obchodních bankách repo operace (poskytnutí úvěru zajištěného cennými papíry)
M4	M3 vklady v nebankovních institucích v domácí měně krátkodobé cenné papíry v domácí měně
M5	M4 ostatní cenné papíry (dlouhodobé dluhopisy) v domácí měně

* Česká národní banka ovšem zahrnuje pod měnový agregát M2 vedle M1 následující aktiva:

termínované vklady, které nemohou být klienty vybrány před uplynutím předem stanovené doby splatnosti,
spořicí účty: vklady, které mohou být klienty vybrány až po uplynutí předem sjednané výpovědní lhůty od okamžiku oznámení úmyslu vklad vybrat,
repo operace: poskytnutí úvěru se zajišťovacím převodem cenných papírů.

Vlivy působící na peněžní zásobu

Množství peněz je v gesci centrální banky prostřednictvím měnové báze, která v sobě zahrnuje oběživo a vklady komerčních bank u centrální banky. Kromě ovlivňování této báze centrální bankou (viz níže) dochází k tzv. multiplikaci peněz, procesu, při kterém se činností komerčních banky vytvářejí nové peníze. Poměr mezi peněžní zásobou a měnovou bází se nazývá peněžní multiplikátor. Výše multiplikátoru závisí na poměru oběživa, vkladů a rezerv komerčních bank. Tyto poměry jsou ovlivněny mnoha faktory, například úrokovou mírou, výší povinných minimálních rezerv i celkovým stavem ekonomiky.^[1]^[2]

Nástroje pro regulaci peněžní zásoby

Centrální banka má několik možností, jak ovlivňovat množství peněz.

změna množství oběživa: tištění nových bankovek a ražení nových mincí nebo naopak jejich stažení z oběhu
operace na volném trhu: obchodem s cennými papíry zvyšuje nebo snižuje rezervy komerčních bank a tím dává prostor pro vytvoření nových peněz multiplikací
změny úrokových sazeb: snížením či zvýšením úrokových sazeb motivuje či demotivuje další subjekty ke spoření a dává prostor pro vytvoření nových peněz multiplikací
změna míry povinných minimálních rezerv: snížením či zvýšením povinných rezerv působí na rychlost procesu multiplikace^[1]^[2]

Souvislost s inflací a hospodářským cyklem

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Dle kvantitativní teorie peněz je míra inflace v dlouhém období přímo úměrná změně množství peněz v ekonomice.^[5]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c MANKIW, Gregory. Macroeconomics, 8th edition. [s.l.]: Worth Publishers, 2012. 608 s. ISBN 1-4292-4002-4.
↑ ^a ^b ^c HOLMAN, Robert. Makroekonomie, 2. vydání. [s.l.]: Nakladatelství C H Beck, 2010. 424 s. ISBN 8071798614.
↑ Peněžní agregátyEkonomika ČNB, kurzy.cz
↑ Harmonizované peněžní agregáty České republiky [online]. Česká národní banka [cit. 2013-11-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-08.
↑ FRIEDMAN, Milton. Monetary Trends in the United States and United. [s.l.]: University of Chicago Press, 1982. Dostupné online. ISBN 0-226-26409-2. Kapitola The Role of Money, s. 621–632. (Anglicky)

Literatura

Revenda Zbyněk, Mandel Martin: Peněžní ekonomie a bankovnictví. Management Press, ISBN 978-80-7261-132-4.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu peněžní zásoba na Wikimedia Commons

[Mankiw-1] MANKIW, Gregory. Macroeconomics, 8th edition. [s.l.]: Worth Publishers, 2012. 608 s. ISBN 1-4292-4002-4.

[Holman-2] HOLMAN, Robert. Makroekonomie, 2. vydání. [s.l.]: Nakladatelství C H Beck, 2010. 424 s. ISBN 8071798614.

[3] Peněžní agregátyEkonomika ČNB, kurzy.cz

[4] Harmonizované peněžní agregáty České republiky [online]. Česká národní banka [cit. 2013-11-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-08.

[5] FRIEDMAN, Milton. Monetary Trends in the United States and United. [s.l.]: University of Chicago Press, 1982. Dostupné online. ISBN 0-226-26409-2. Kapitola The Role of Money, s. 621–632. (Anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]