Colt 1911
| Colt M 1911 A1 | |
|---|---|
 Pistole M1911A1 z výroby Remington Rand | |
| Typ | samonabíjecí pistole |
| Místo původu |  USA |
| Historie služby | |
| Ve službě | USA a mnoho dalších |
| Používána | 1911 - dodnes |
| Války | první světová válka, druhá světová válka, korejská válka, válka ve Vietnamu, Válka v Afghánistánu |
| Historie výroby | |
| Konstruktér | John Browning |
| Navrženo | 1911 (Model 1911) a 1924 (Model 1911A1) |
| Výrobce | Colt’s Manufacturing Company |
| Výroba | 1911–dosud |
| Vyrobeno kusů | 2 734 345 (Colt) 4 294 345 (celkem)[1] |
| Varianty |
|
| Základní údaje | |
| Hmotnost | 1106 g[2] |
| Délka | 216 mm[2] |
| Délka hlavně | 128 mm[2] |
| Typ náboje | .45 ACP |
| Ráže | .45 (11,43 mm) |
| Úsťová rychlost | 250 m/s[3] |
| Zásobování municí | schránkový zásobník na 7 nábojů, novější na 8 nábojů |
Colt 1911 je samonabíjecí pistole na náboj .45 ACP, kterou zkonstruoval John Moses Browning. Do výzbroje US Army se dostala roku 1911 a s jedinou výraznou modernizací v roce 1924 sloužila jako standardní krátká palná zbraň až do roku 1985, kdy ji nahradila Beretta 92 F (M9) ráže 9 mm Luger (některé speciální armádní jednotky ji používají dodnes). Dočkala se nasazení během čtyř velkých válek (první i druhé světové války, korejské války a války ve Vietnamu) a nespočtu dalších ozbrojených konfliktů. Zbraň má standardní zásobník na 7 nábojů a je vybavena manuální a dlaňovou pojistkou.
M 1911 A1 se dočkala mnoha variant určených pro civilní trh a je stále nejkopírovanější pistolí na světě.
Od března 1911 do konce první světové války dostala americká armáda, námořnictvo a námořní pěchota 592 981 kusů převážně vyrobených firmou Colt v Hartfordu. Později se na výrobě podílely i zbrojovka ve Springfieldu a firma Remington. Vyrobeno bylo celkem přes dva miliony a jejich výroba pokračuje i po druhé světové válce.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Začátky
[editovat | editovat zdroj]Začátkem 20. století hledala americká armáda pistole s větší ráží vhodnější pro boje v džungli za filipínsko-americké války. Do té doby používané střelivo .38 Long Colt se ukázalo jako málo účinné. Ve finálním kole výběrového řízení se rozhodovalo mezi konstrukcemi od Savage, Colta a DWM. Ve všech případech se jednalo o samonabíjecí pistole s municí .45 ACP. Koncem roku 1910 v posledním testu vyhrál Colt.
Pistole byla formálně přijata do armády 29. března 1911 a začala se tedy označovat jako M1911 (Model of 1911). Původně byla vyráběna pouze společností Colt, zvýšená poptávka za první světové války způsobila rozšíření výroby do státem vlastněné Springfield Armory. Zkušenosti z první světové války vedly k vytvoření varianty M1911A1.
Druhá světová válka
[editovat | editovat zdroj]Druhá světová válka a roky, které jí předcházely, vytvořily velkou poptávku po této zbrani. Během války se v USA vyrobilo zhruba 1,9 milionů kusů. Před válkou se menší část Coltů M1911A1 vyráběla v norské zbrojovce Kongsberg Vaapenfabrikk pod názvem "Kongsberg Colt" , během německé okupace produkce pokračovala a německá vojska zařadila tuto zbraň do svého arzenálu.
Po druhé světové válce
[editovat | editovat zdroj]V roce 1945 vláda rozhodla, že další M1911 se už pro armádu nebudou objednávat a tyto pistole se budou jen renovovat s již existujícími součástkami. M1911 zůstala nejpoužívanější pobočnou zbraní a byla používána i během války v Zálivu v roce 1991. Od roku 1985 ji začala v americké armádě nahrazovat Beretta 92, i kvůli tlaku NATO na sjednocení munice na standard NATO 9mm Luger. Kvůli nižší zastavovací schopnosti byla však adopce Beretty 92F v některých jednotkách zastavena.
Systém uzamčení
[editovat | editovat zdroj]
Závěr pistole je uzamčen pomocí dvou žeber na hlavni, která zapadají do příslušných vybrání v závěru. Závěr se odemyká po krátkém pohybu vzad, kdy díky pohyblivému řetízkovému článku pod nábojovou komorou poklesne zadní část hlavně, její uzamykací žebra vyjdou z vybrání v závěru, hlaveň se zastaví a vzad pokračuje již jen závěr.
Jedná se o jednočinnou pistoli pracující v režimu SA – před prvním výstřelem je nutno ručně natáhnout kohout zbraně – nelze tedy jako u dvojčinných zbraní vypálit první ránu pouhým protažením spouště. Avšak není nutno natahovat kohout zvlášť v případě, když je pohybem závěru zaváděn náboj do nábojové komory- tehdy je kohout natažen pohybem závěru.
Varianty
[editovat | editovat zdroj]- M 1911 – Základní celoocelový model, zavedený do výzbroje v roce 1911. Bylo vyrobeno také 12000 kusů v ráži .455 Webley pro Velkou Británii. Kromě firmy Colt vyráběly tyto pistole pro americkou armádu během první světové války i společnosti Springfield Armory a Remington
- M 1911 A1 – Modernizovaný model, zaváděný do výzbroje od roku 1924. Hlavní odlišnosti od předchozího provedení: obloukový hřbet dolní poloviny rukojeti, vybrání ve tvaru půlměsíce na rámu za spouští, kratší spoušť, jiný tvar výběžku dlaňové pojistky, jiný tvar palečníku kohoutu. Kromě firmy Colt vyráběly tyto pistole pro americkou armádu během druhé světové války i společnosti Remington, Ithaca Gun, Union Switch & Signal, Singe. Od roku 1946 se razil na pistole určené pro civilní trh nápis Colt Government Model. Časem se slovní spojení Government Model (vládní model) či pouze Government začalo používat obecně k označení všech pistolí řady 1911 v plné velikosti
- Colt Commander (velitel) – Model se zkrácenou hlavní (108 mm) i závěrem (celková délka 197 mm), s rámem z hliníkové slitiny a kohoutem se zakulaceným palečníkem. Původně vyvíjen od roku 1949 pro armádu jako menší a lehčí (jen 740 g) zbraň pro důstojníky v ráži 9 mm Luger s kapacitou zásobníku 9 nábojů. Po zrušení soutěže ji firma uvedla na civilní trh (byla to první sériově vyráběná pistole s rámem z hliníkové slitiny). Hlavní ráží je .45 ACP, ráže 9 mm Luger a .38 Super Auto se vyráběly jen krátce. V roce 1971 byla pistole přejmenována na Lightweight Commander (lehký velitel) a začala se vyrábět i varianta s klasickým ocelovým rámem nazvaná Combat Commander (hmotnost vzrostla na 1020g). Slovem Commander se obecně označují i ostatní pistole řady 1911 se zkrácenou hlavní a závěrem na rámu standardní velikosti.
- M15 General Officers – Speciální varianta Coltu Commander, zhotovovaná na zakázku amerického ministerstva obrany ve státním arsenálu z dílů dodávaných firmou Colt. Od Commanderu se v detailech liší a některé díly nejsou zaměnitelné, ráže je .45 ACP. Do výzbroje byla přijata roku 1972 a přiděluje se plukovníkům při povýšení do první generálské hodnosti. Pistole má luxusní povrchovou úpravu a na levé střence destičku se jménem generála, pro kterého byla vyrobena.
- Colt Officers ACP (důstojník) – Celkově zmenšený celoocelový model z roku 1984. Ráže .45 ACP zůstala zachována, hlaveň byla dále zkrácena na 89mm (celková délka je 184mm), výška byla zmenšena z původních 135mm na 115mm (kapacita zásobníku klesla na 6 nábojů), váha je 960g. Slovo Officers se opět obecně používá i u ostatních zmenšených pistolí řady 1911.
-
Nákres pistole M1911 -
Porovnání pistolí M 1911 a M 1911 A1 -
Pistole M 1911 A1 a její následovnice M9 (Beretta 92 F) -
M15 General Officers
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KUHNHASEN, Jerry. The U.S. M1911 M1911A1 Pistols and Commercial M1911 Type Pistols: A Shop Manual. [s.l.]: VSP Publishers, 1997. S. 9.
- ↑ a b c A. B. Žuk - Revolvery a pistole - Naše vojsko, Praha 1993 - ISBN 80-206-0364-6
- ↑ Chris Bishop - Příruční encyklopedie pěchotních střelných zbraní - Jota Military, Brno 1998 - ISBN 80-7217-064-3
- ↑ V. Dolínek, V. Francev, J. Šach - Fotografický atlas zbraní 1. a 2. světové války - Nakladatelství Aventinum, Praha 2001 - ISBN 80-7151-198-6
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- THOMPSON, Leroy. Pistole Colt 1911. Praha: Grada, 2013. 80 s. ISBN 978-80-247-4364-6.
- Časopis Střelecká revue speciál- 100 let Coltu 1911
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Colt M1911 na Wikimedia Commons - Colt 1911 na Modern Firearms
- M1911 Archivováno 21. 8. 2020 na Wayback Machine.
