Městský národní výbor
Městský národní výbor (MěNV nebo MěstNV) - ( na Slovensku MsNV, Mestský národný výbor) je označení národních výborů, které vykonávaly v Československu v letech 1945–1990 správu měst. Byly podřízené okresním národním výborům (ONV).
V Praze však byl zřízen Národní výbor hlavního města Prahy (NVP) a byl postavený na úroveň krajským národním výborům. Podobně i v některých dalších velkých městech měly národní výbory vyšší pozici.
V roce 1990 se městské národní výbory transformovaly na městské úřady a městská zastupitelstva, u statutárních měst na úřady města (později magistráty) a zastupitelstva města.[1]
Kategorie
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1983
[editovat | editovat zdroj]Městské národní výbory se od 1. ledna 1983 podle nového vymezení měst a obcí městského charakteru v § 10 novelizovaného zákona o národních výborech, rozdělovaly do několika kategorií.[2] V první kategorii, mimo měst se zvláštním postavením, byla krajská města, další významná velká města se zvlášť rozvinutou hospodářskou, politickou, kulturní, sociální a správní činností a významná lázeňská města (stanovila je nařízením vláda). Ve druhé kategorii okresní města a další města, která byla významnými středisky osídlení a byla vybavena zařízeními a provozovnami pro zabezpečování služeb a potřeb svých obyvatel i jejich spádového území (určoval je krajský národní výbor).
| Kategorie[2] | v ČSR[3] | v SSR[3] |
|---|---|---|
| hl. město Praha, hl. město SSR Bratislava | 1 | 1 |
| ostatní města se zvláštním postavením: Brno, Ostrava, Plzeň, Košice | 3 | 1 |
| města s MěNV 1. kategorie | 23 | 9 |
| města s MěNV 2. kategorie | 181 | 83 |
| obce městského charakteru s MěNV 3. kategorie | 224 | 30 |
| celkem | 432 | 124 |
Počty MěNV v Československu k 1. lednu 1983 (mezi 1. lednem 1983 a 1. lednem 1988 došlo k několika změnám v kategoriích u několika měst).[4] Městy v první kategorii byly: Kladno, Mladá Boleslav, České Budějovice, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Ústí nad Labem, Děčín, Chomutov, Liberec, Most, Teplice, Hradec Králové, Pardubice, Gottwaldov, Jihlava, Prostějov, Frýdek-Místek, Havířov, Karviná, Olomouc, Opava, Přerov a Třinec.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- ANDRLE, Alois; SRP, Vladimír. Nová koncepce pojmů město a venkov a její význam pro geografii. In: Sborník Československé geografické společnosti. [s.l.]: [s.n.], 2/1988. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
