Muzeum holokaustu v Seredi
| Muzeum holokaustu v Seredi | |
|---|---|
 Barák č. 5 (nyní vzdělávací středisko) | |
| Údaje o muzeu | |
| Stát |  Slovensko |
| Město | Sereď |
| Adresa | Kasárenská 1005, 926 01 |
| Založeno | 2016 |
| Zaměření | historické |
| Zeměpisné souřadnice | 48°17′20,22″ s. š., 17°43′27,55″ v. d. |
 | |
| www.snm.sk Webové stránky | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Muzeum holokaustu v Seredi je specializované muzejní pracoviště na okraji západoslovenského města Sered. Expozice muzea je umístěna na autentickém místě bývalého Koncentračného strediska pre Židov a zároveň jediného dochovaného bývalého pracovního a koncentračního tábora z období Slovenského štátu. Muzeum je organizační součástí Muzea židovské kultury v Bratislavě (MŽK).
Účelem muzea je dokumentační, vzdělávací a vědeckovýzkumná činnost se zaměřením na antisemitismus v období Slovenského štátu a na holokaust.[1] Expozice muzea byla otevřena v roce 2016[2] v autentických prostorech NKP bývalého tábora v Seredi. Muzeum zároveň slouží i jako památník zavražděným Židům ze Slovenska. Organizačně je zodpovědné i za údržbu zařízení a prostor užívaných MŽK mimo Bratislavu.
Historie muzea
[editovat | editovat zdroj]Muzeum bylo zřízeno na místě jednoho ze tří velkých bývalých židovských pracovních táborů, které fungovaly na území Slovenského štátu v letech 1941–1945. Během prvního roku existence tábora v Seredi toto zařízení fungovalo jako tábor pracovní, do kterého byli Židé soustředěni za účelem izolace a práce v místních dílnách. Po zahájení židovských transportů ze Slovenska na jaře 1942 se z tábora stal tábor tranzitní a v tomto režimu fungoval až do podzimu 1942. Tranzitní režim byl v táboře obnoven po německé okupaci Slovenska na podzim 1944.[3]
Po válce sloužil areál bývalého tábora a jeho baráky jako kasárna československé, později slovenské armády.[4]
Komplex pěti baráků bývalého tábora byl 12. května 2009 prohlášen za Národní kulturní památku pod evidenčním číslem 11604/1–6.[5] V letech 2011–2013 pak probíhala jednání o celkové koncepci muzea. Hlavní část expozice vznikala během roku 2015.[6]
Slavnostní otevření muzea proběhlo dne 26. ledna 2016 u příležitosti nadcházejícího dne památky obětí holokaustu, za účasti prezidenta Andreje Kisky, premiéra Roberta Fica, předsedy NR SR Petera Pellegriniho, ministra kultury Marka Maďariče, českého premiéra Bohuslava Sobotky a místopředsedy Knesetu Jicchaka Vaknina. Při otevření podal svědectví přeživší Naftali Fürst, v auditoriu se nacházelo vícero bývalých vězňů.
Dokončit projekt Stálé expozice Muzea holokaustu v Seredi se zavázala ve svém programovém prohlášení třetí vláda Roberta Fica.[7] Financovaný byl z rozpočtové kapitoly Ministerstva kultury SR a částečně Ministerstva financí SR. Rekonstrukce budov a areálu tábora probíhala od roku 2009. Celková suma finančních prostředků na realizaci celého projektu byla 7,5 mil. eur.
V lednu 2020 začala přeměna budovy bývalé nemocnice v areálu muzea na depozitář SNM – Historického muzea.[8]
Expozice
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Expozice muzea jsou umístěny v pěti obnovených barácích. Součástí muzea je stálá expozice, ve které jsou vystaveny dobové dokumenty, fotografie a předměty související s tragickým obdobím řešení židovské otázky na Slovensku. Muzeum slouží i jako vzdělávací středisko, které nabízí výchovně‑vzdělávací akce, semináře a školení zaměřené na seznamování veřejnosti se židovskou kulturou. Cílem těchto programů a akcí je přiblížit život Židů na Slovensku a pomoci při získávání základních vědomostí o židovské komunitě s přihlédnutím k období holokaustu.[9]
- První barák přibližuje řešení židovské otázky na Slovensku od vyhlášení autonomie v roce 1938 až po ukončení druhé světové války. Je zaměřená na propagandu a perzekuci Židů na území Slovenska.
- Druhý barák seznamuje s pracovními tábory. Představuje informace o nezachovaných táborech v Novákách, Vyhních a stovkách malých středisek nucené práce, táborů a ghett pro Židy na Slovensku. Zaměřuje se i na Židy v tzv. 6. pracovním praporu a na perzekuce, které probíhaly na slovenském území v období holokaustu, jako Kremnička a Nemecká. Součástí je i Památník – vzpomínková místnost, ve které si návštěvník může poslechnout jména deportovaných ze Slovenska.
- Třetí barák mapuje přechod od pracovního tábora ke koncentračnímu. Scénickou formou přibližuje život v uzavřeném prostoru, práci v manufakturách.[10]
- Čtvrtý barák mapuje antisemitská nařízení na Slovensku, deportace, včetně ukázek dobových listů žadatelů o udělení výjimky z deportací. Příběh útěku Alfréda Wetzlera a Rudolfa Vrby. Hlavní koncentrační a vyhlazovací tábory, do kterých byli Židé deportováni, především tábory nacházející se na nacisty okupovaném území Polska (Auschwitz, Auschwitz-Birkenau, Majdanek, Sobibór, Bełżec, Treblinka), na území Třetí říše a okupovaných častí Evropy (Dachau, Buchenwald, Ravensbrück, Mauthausen, Sachsenhausen, Bergen-Belsen, Terezín). Poslední část expozice zobrazuje ty, kteří během války Židy zachraňovali a bylo jim uděleno vyznamenání Spravedlivý mezi národy.
- Pátý barák je víceúčelový. Slouží k dočasným výstavám, kulturním akcím, vzdělávacím seminářům, či diskusím s přeživšími. Zároveň se využívá jako výuková místnost. Témata vzdělávání vycházejí z dobových materiálů a z výpovědí přeživších, které jsou promítané v audiovizuální podobě. Cílem vzdělávacích programů je předcházení všem formám diskriminace, rasismu, xenofobie, antisemitismu a jiným projevům intolerance ve společnosti.[11][12][13][14]
Reference
[editovat | editovat zdroj]Částečně V tomto článku byl použit překlad textu z článku Múzeum holokaustu v Seredi na slovenské Wikipedii.
- ↑ Organizačný poriadok Slovenského národného múzea [online]. Slovenské národné múzeum, 2017-10-27 [cit. 2021-02-12]. Kapitola 14.7.5. Múzeum holokaustu so sídlom v Seredi, s. 56. Dostupné online.
- ↑ VIDEO: V Seredi slávnostne otvorili Múzeum holokaustu [online]. TASR, 2016-01-26 [cit. 2021-02-11]. Dostupné online.
- ↑ HLAVINKA, Ján; NIŽŇANSKÝ, Eduard. Pracovný a koncentračný tábor v Seredi 1941–1945. Bratislava: Dokumentačné stredisko holokaustu, 2009. 191 s. ISBN 978-80-969857-3-9.
- ↑ TÓTHOVÁ, Iveta. Vojenská posádka bola a je dodnes súčasťou histórie mesta Sereď [online]. SeredOnLine.sk, 2012-04-27 [cit. 2021-03-04]. Dostupné online.
- ↑ Register nehnuteľných NKP – číslo ÚZPF 11604 [online]. PÚ SR [cit. 2021-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Bývalý koncentrační tábor a Múzeum holokaustu v Seredi, ResearchWriter.cz, 2023-09-30.
- ↑ Dokončenie výstavby Múzea holokaustu v Seredi. SME [online]. [cit. 2021-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Výstavba nového depozitára SNM – Historického múzea v Seredi [online]. SNM [cit. 2021-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-03.
- ↑ EUROFONDY POMÁHAJÚ NAŠEJ HISTÓRII [online]. Úrad vlády Slovenskej republiky, 2018 [cit. 2021-03-04]. Dostupné online.
- ↑ MIŠOVIČ, Henrich. Múzeum holokaustu: Nová expozícia v baraku č. 3 ukazuje, ako žili internovaní [online]. Zoznam, s. r. o., 2018-09-08 [cit. 2021-03-11]. Dostupné online.
- ↑ MIKULÍKOVÁ, Žaneta. Tábor pre Židov menia na múzeum holokaustu [online]. PEREX, a. s., 2016-01-26 [cit. 2021-03-11]. Dostupné online.
- ↑ KIČKOVÁ, Adriana. Baraky sú ako nemí svedkovia. O Múzeu holokaustu vyšiel sprievodca [online]. PEREX, a. s., 2021-01-03 [cit. 2021-03-04]. Dostupné online.
- ↑ Múzeum holokaustu v Seredi [online]. [cit. 2021-03-04]. Dostupné online.
- ↑ BERÁNEK, Matej. Múzeum holokaustu v Seredi [online]. FF PU v Prešove, 2017-02 [cit. 2021-03-04]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Kolektiv autorů SNM – MŽK. Stála expozícia Múzea holokaustu – Sprievodca múzeom. [s.l.]: SNM – Múzeum židovskej kultúry, 2016.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu muzeum holokaustu v Seredi na Wikimedia Commons - HOLOKAUST NA SLOVENSKU – rozhovor s Pavlem Mešťanem, autorem Muzea holokaustu v Seredi
- Bývalý koncentrační tábor a Múzeum holokaustu v Seredi, ResearchWriter.cz, 2023-09-30.
