Lubsko
Lubská oblast, či Lubský kraj (německy Schönbacher Ländchen) je historické označení oblasti kolem západočeského města Luby (německy dříve Schönbach). Tato oblast v minulosti spadala pod správu České koruny a také dnes její větší část leží na českém území.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Období pravděpodobného prvního osídlení někdejšího Schönbachu, dnešních Lubů, lze datovat do let 1100 až 1140, kdy bylo toto území zmiňováno jako „okolní les“ nebo o „Lubský újezd“. V této době byla tato oblast součástí pohraničního hvozdu, plošně, jen přibližně vymezené hranice mezi českou a německou stranou.
Cisterciáci z nedalekého valdsaského kláštera, založeného v roce 1133 Děpoltem III. z Vohburgu, začali ihned po založení konventu s rozvojem půdy a kultivací majetku. Kromě pozdějšího Stiftlandu (klášterního území) to byly i vzdálenější oblasti jako dříve řídce osídlené Lubsko. Zřejmě roku 1188 byla v Lubech zahájena stavba kostela zasvěceného jednomu z apoštolů, sv. Ondřejovi.
9. ledna 1319 byly Luby (Schönbach) císařem Ludvíkem IV. povýšeny na město, obdržely trhové právo a městskou listinu podle chebského vzoru.[1] Do poloviny 12. století oblast Lubů postupně připadla klášteru. Za opata Franze Kübela v roce 1348 město získal Rüdiger ze Sparnecku.
Karel IV., římský císař a český král, se snažil toto svobodné říšské léno podřídit české koruně, což se mu také v několika případech v Chebsku a sousedních oblastech podařilo. V důsledku sporů Sparnecků s Neuberky nakonec celé Lubsko připadlo české koruně.
Obce v kraji
[editovat | editovat zdroj]V době Rüdigera ze Sparnecku Lubsko zahrnovalo následující obce:
- Schönbach (Luby)
- Oberschönbach (Horní Luby)
- Unterschönbach (Dolní Luby)
- Schwarzenbach (Černá)
- Absroth (Opatov)
- Fasattengrün (Božetín)
- Ullersgrün (Oldřišská)
- Watzkenreuth (Vackov))
- Ermesgrün (Smrčina)
- Steingrub (Lomnička)
- Fleißen (Plesná)
- Grün, Tockengrün (poblíž Landwüstu, později Wüstung)
- Stein (Kámen)
- Kirchberg (Kostelní)
- Ursprung (Počátky)
- Waltersgrün (Valtéřov)
- Lauterbach (Čirá)
- Konstadt (Mlýnská)
- Bärenhäuser
- Frauengrün
- Schönwerth (Krásná)
- Schönau (Sněžná)
- Markhausen (Hraničná)
- Friedrichsgrün. Tato oblast zasahuje do saského Fojtska, Frauengrün a Bärenhäuser náležejí do obce Bad Brambachu. Další podobně uzavřenou oblastí je sousední Ašský výběžek (Ascher Ländchen).
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Peter Braun: Die Herren von Sparneck. Stammbaum, Verbreitung, Kurzinventar. In: Archiv für die Geschichte von Oberfranken. Band 82, Bayreuth 2002. S. 86.
- Alban Freiherr von Dobeneck: Geschichte des ausgestorbenen Geschlechtes der von Sparneck. In: Archiv für die Geschichte von Oberfranken. Band 22, Heft 3, 1905, S. 1–65 und Band 23, Heft 1, 1906, S. 1–56. Neudruck: ISBN 978-3-8370-8717-8.
- Karl Mädler: Zur Geschichte des Schönbacher Ländchens. In: Unser Egerland. Schriftenreihe für lebendige Heimatpflege. Heft 25. Wunsiedel 1925. S. 41–46.
- Heribert Sturm: Tirschenreuth (= Historischer Atlas von Bayern, Teil Altbayern. I, 21). Kommission für Bayerische Landesgeschichte, München 1970, DNB 456999094 (Digitalisat).
- Heribert Sturm: Districtus Egranus, Eine ursprünglich Bayerische Region. (= Historischer Atlas von Bayern. Teil Altbayern, Reihe 2, 2). München 1981, ISBN 3-7696-9930-0.
- Werner Pöllmann: Grenzbeschreibung des Elster(gebirgs)landes 1165 und 1181, Reichte das Stiftland um Schönbach tatsächlich bis zur oberen Weißen Elster? In: Mitteilungen des Vereins für vogtländische Geschichte, Volks- und Landeskunde e.V. 22. Jahresschrift, Plauen 2016. S. 54ff.
- Christian Passon: Neue (alte) Erkenntnisse zu den Grenzbeschreibungen in den Urkunden des Klosters Waldsassen von 1165 -1185 In: Mitteilungen des Vereins für vogtländische Geschichte, Volks- und Landeskunde e.V. 22. Jahresschrift, Plauen 2016. S. 71ff.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Rudolf Langhammer: Waldsassen - Kloster und Stadt. Waldsassen 1936, S. 131.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schönbacher Ländchen na německé Wikipedii.