Litoměřice město
| Litoměřice město | |
|---|---|
.jpg) Železniční zastávka (stav 2020) | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Město | Litoměřice |
| Souřadnice | 50°31′57″ s. š., 14°8′20,04″ v. d. |
  Litoměřice město | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 531194 |
| Trať | Lysá nad Labem – Ústí nad Labem |
| Nadmořská výška | 155 m n. m. |
| V provozu od | 1884 (1958) |
| Dopravní koleje | 2 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 2 (2) |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | autobusy |
| Služby ve stanici |         |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Litoměřice město je železniční zastávka, jeden z dopravních uzlů v Litoměřicích. Nachází se v jihovýchodní části města a leží na trati 072. Zastávka má boční nástupiště. Leží v traťovém úseku Litoměřice dolní nádraží – Velké Žernoseky, konkrétně v těsné blízkosti dolního nádraží (nástupiště končí cca 30 metrů od vjezdových návěstidel).
Historie
[editovat | editovat zdroj]V lednu 1874 byl spuštěn provoz na Rakouské severozápadní dráze (ÖNWB) skrz tunel, který byl proražen pod historickým centrem Litoměřic a stal se tak nejnáročnější stavbou na celé trati. Při spuštění provozu bylo jediným místem, kde mohli cestující nastupovat, dolní nádraží, které se nachází přes 1 kilometr vzdušnou čarou od současné zastávky. To se pochopitelně místním obyvatelům nelíbilo a proto v roce 1884 byla uvedena v provoz zastávka Litoměřice město u západního portálu litoměřického tunelu.[1]
V roce 1958 došlo k elektrifikaci tratě, díky čemuž se trať obrysově nevešla do stávající stopy (tunel nebyl schopen pojmout dvoukolejnou elektrifikovanou trať), došlo tedy k jejímu opuštění. Přeložka si našla cestu po břehu řeky Labe, stará zastávka byla vyřazena z provozu a byla vybudována zastávka nová v ulici Marie Pomocné (kde stojí dodnes).[2]
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Na zastávce zastavují osobní vlaky linky U32 (Lysá nad Labem/Štětí – Ústí nad Labem západ) a rychlíky (Kolín – Ústí nad Labem, linka R23), které od jízdního řádu 2021/2022 provozuje společnost RegioJet.
V nedávné minulosti (před rokem 2011)[3] prošla stanice rekonstrukcí a dočkala se nové fasády.
Výpravní budovy
[editovat | editovat zdroj]V roce 1884 byly společností ÖNWB vykoupeny pozemky asi sto metrů od západního ústí Litoměřického tunelu a zřízená provizorní zastávka s dřevěnými přístavbami, která byla otevřena 20. května 1884. S prudkým rozvojem přepravy bylo provizorium nahrazeno trojkřídlou budovou ve stylu klasicismu.[3] V roce 2013 budovu zakoupili manželé Plíhalovi. Výpravna byla adaptována na prvorepublikovou kavárnu (design Monika White a Michael White), podkrovní byty a obchod. Kavárna (Kavárna s párou) byla otevřená v roce 2014.[4][1]
Po přeložení tratě v roce 1958 byla postavena nová výpravní budova ve stylu novoklasicismu s prvky bruselského stylu.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Zrušená zastávka [online]. [cit. 2019-12-30]. Dostupné online.
- ↑ Litoměřice město /původní lokalita/ (zast) • Ústecký kraj (CZ) / © Atlas Drah Polska, Česka a Slovenska. www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2019-12-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c VALCHAŘOVÁ, Vladislava, et al. Industriální topografie : Ústecký kraj; průmyslová architektura a technické stavby. 1. vyd. Praha: ČVUT, Výzkumné Centrum Průmyslového Dědictví Fakulty Architektury, 2011. 364 s. Dostupné online. ISBN 978-80-01-04833-7, ISBN 80-01-04833-0. OCLC 772631576 S. 299–300.
- ↑ Koupili nepoužívané nádraží v Litoměřicích, vybudovali z něj prvorepublikovou kavárnu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-08-02 [cit. 2020-01-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Litoměřice město na Wikimedia Commons
