Almanach Lada-Nióla
|
MOŽNÉ PORUŠENÍ AUTORSKÝCH PRÁV |
Existuje podezření, že obsah této stránky (nebo jeho část) je doslovným nebo nedostatečně pozměněným přepisem textu z jiného zdroje. Pakliže byl tento text převzat odjinud a nebyl publikován pod svobodnou licencí slučitelnou s licencí Wikipedie CC-BY-SA 3.0, je možné, že dochází jeho vložením na Wikipedii k porušení autorských práv původního autora.
|
Pokud jste tento text napsali vlastními slovy a jste tedy jeho výlučným autorem, uveďte prosím tuto skutečnost na diskusní stránce k tomuto článku. Doporučujeme uvést rovněž zdroje, ze kterých jste informace čerpali. Jestliže si nevíte rady, navštivte stránku Potřebuji pomoc. Neobnovujte bez vysvětlení odstraněný text. Takový text by byl opět odstraněn. Jestliže jste autorem původního materiálu, který byl již publikován někde jinde, a souhlasíte s podmínkami naší licence CC-BY-SA 3.0, pošlete o tom prosím e-mail dle pokynů na stránce Nápověda:Svolení autora. Podrobnější informace naleznete na Wikipedie:OTRS. |
|
Pro vkladatele šablony:
Najděte autora a vložte mu na diskusní stránku:
{{subst:podezření na copyvio autor|Almanach Lada-Nióla}} --~~~~a vložte sem
* [[Almanach Lada-Nióla]] – Celý článek je prošpikovaný doslovným přebraným textem z bakalářské práce Veroniky Pekárkové včetně faktografických chyb v jednotlivých tabulkách. text BP --~~~~Pro správce: Pokud se tento článek potvrdí jako porušení autorských práv nebo do sedmi dnů nedojde k potvrzení jeho licence, smažte ho |
| Lada-Nióla | |
|---|---|
| Původní název | Lada Nióla: 1855 |
| Jazyk | čeština |
| Vydavatel | Josef Václav Frič |
| Datum vydání | prosinec 1854 |
| Počet stran | 316 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Almanach Lada-Nióla je literární sborník redigovaný Josefem Václavem Fričem. Vydán byl v prosinci roku 1854. Tento almanach byl věnován Fričovu otci a jeho název kombinuje jména bohyně slunce Nióly a její dcery Lady, symbolizující naději na obrození slovanské poezie. Lada byla také zobrazena na titulní straně almanachu.
Obsah a přispěvatelé
[editovat | editovat zdroj]Almanach zahrnoval příspěvky mladých, začínajících básníků, ale také texty zkušenějších autorů, jako byli Božena Němcová a Josef Jiří Kolář.
Mezi ilustrace patří portrét Fričovy dávné lásky M. z Opočna a obraz Alexandra Sergejeviče Puškina. Almanach zahrnoval mimo jiné překlady Heinricha Heina, které vyjadřovaly podporu jeho dílu, a také útvary tematizující svobodu a mezilidské vztahy. Kvůli cenzuře literatury po revoluci v roce 1848 psali mnozí autoři pod pseudonymy.
Důvody vydání
[editovat | editovat zdroj]Podnětem k vydání almanachu byla literární nečinnost po revolučním roce 1848 a Fričova snaha o obohacení české literatury o nové myšlenky. Inspirace básníkem Heinrichem Heinem a příklon k realistickému zobrazení života, který zahrnoval například témata intimity, byly považovány za kontroverzní, almanach se tím odkláněl od vlasteneckého zaměření příslušníků starší generace.
Recepce
[editovat | editovat zdroj]Literárněhistorická recepce
[editovat | editovat zdroj]Almanach byl v době vydání považován za odvážný počin. Mladá generace českých spisovatelů byla ovlivněna z Německa a vymezovala se vůči starým klasicistním a romantickým vlivům. Literární historik Marjan Zdziechowski jej označil za důležitý čin nejen literární, protože vznikl v období tvrdého absolutismu:
„Redigování a odpovídání na knihu, v níž byly vychvalovány revoluční ideje Byronovy a Heineho, jíž se účastnili mladší spisovatelé, mající vroubek u policie, bylo něčím více, nežli zásluhou literární, bylo to činem odvahy občanské, tím více, že se to stalo za tuhé reakce absolutistické, kdy pronásledováno vše, co bylo českého, kdy i Palacký vyloučen z výboru Českého Musea, kdy jediné gymnasium v Praze změněno v německé a ředitel jeho, známý v literatuře dramatické Klicpera, dán do pense, jiní učitelé do Uher přeloženi, kdy posléze, a to váží nejvíce, sám Frič, z vazby několikráte propuštěný, byl pod dozorem policejním.”
Ladislav Quis označil Ladu-Niólu za předchůdce almanachu Máj a zdůraznil její přínos pro český literární modernismus:
„[…] byla první předzvěstí nového období naší literatury; že razila cestu moderním, novým směrům, které v ní ovšem jen byly sotva naznačeny, že byla prostě předchůdcem Máje.“
Zajímavý je názor Alberta Pražáka na Fričovu novelu, který některé použité slohové postupy srovnává se stylem psaní Boženy Němcové, a považuje za možné, že se Frič její styl buď snažil napodobit, nebo se Němcová mohla na Životě svátečním podílet.
Literárněkritická recepce
[editovat | editovat zdroj]Dobová kritika almanach přijala rozporuplně. Zástupci starší generace literátů jej kritizovali za exotické směřování, inspiraci Heinem a pohanské motivy. Almanach byl také obviňován z nemravnosti. Například Slovenské noviny označily Ladu-Niólu za „nejmizernější a nejpodlejší výtvor v literatuře.“ Významná je také polemika Friče a Václava Zeleného ve článcích Odpůrcům “Lady-Nióly” a Poslední slovo o “Ladě-Nióle”.
Jednotlivé příspěvky, jako pohádka Boženy Němcové O dvanácti měsíčkách nebo Kolárova Nevěsta byly hodnoceny pozitivně. Recenze v časopisu Vlasť ocenila také kvalitní grafické zpracování almanachu.
Další osud
[editovat | editovat zdroj]Ačkoliv Frič zamýšlel vydat druhý díl almanachu, tento záměr nebyl realizován. Důvodem byla nesoudržnost mladého autorského kolektivu a Fričův zákaz publikování tiskem. Almanach Lada-Nióla se přes svou kontroverzi stal důležitým dokumentem literárního a společenského přerodu v polovině 19. století.
Seznam autorů, jejich děl a pseudonymů
[editovat | editovat zdroj]| Jméno | Pseudonym | Dílo |
|---|---|---|
| Anna Fričová[1] | Anna S.[2] | Slavíček (báseň lyrická) |
| Bílá růže | ||
| Zasvěcení | ||
| Vítek | ||
| Božena Němcová | × | O dvanácti měsíčkách (pohádka) |
| Ludmila z Hrádku | Sestry (novela) | |
| Henrietta Ritterová z Rittesberka | Johanna Marie | Růže v údolí (smyšlenka) |
| Josef Václav Frič | Lada-Nióla (lyrická báseň) | |
| Odchod dle Uhlanda (báseň lyrická) | ||
| Z mrtvých vstání (báseň lyrická) | ||
| Život sváteční (novela) | ||
| Heine-ho Herbstmond (báseň lyrickoepická) | ||
| Martin Brodský | Marie (povídka) | |
| Dítě potracené (Báseň lyricko-epická) | ||
| Bouře (poezie lyrická) | ||
| Lásky lístek (poezie lyrická) | ||
| Na památku H. Veselého | ||
| St. | *** (báseň lyrická) | |
| Velikáni (báseň lyrická) | ||
| Z Bohdanče dopis (archeologický dopis) | ||
| Václav Čeněk Bendl Stránický | Puškina Bachčiserajský fontán
(překladová epická báseň) | |
| Osud pěvce Bachčiserajského fontánu a
jiných básníků rusských | ||
| Matce, dle Heine-ho (báseň lyrická) | ||
| Stránický V. Č. | Labutí zpěv (báseň lyricko-epická) | |
| Josef Kolář | Jiří Kolář | Nevěsta (lyricko-epická báseň) |
| Dítě lásky (lyricko-epická báseň) | ||
| Josef Jiří Kolár | Dlouhý den, humoreska o dvou hlavách
(humoreska) | |
| František Ladislav Čelakovský | Sebevědomí (lyrická báseň) | |
| Píseň rostlinníka (lyrická báseň) | ||
| Jan Gros | Žebrák (poezie epická) | |
| Bohumil Janda Cidlinský | Sen (báseň lyrická) | |
| Kmit (lyrická báseň) | ||
| J…vi (báseň lyrická) | ||
| Vnada tvá (báseň lyrická) | ||
| Dnešní resultát (báseň lyrická) | ||
| Osud (báseň lyrická) | ||
| Marii (báseň lyrická) | ||
| ??? | Rašin | Klubíčko (báseň lyrická) |
| Jan Erazim Sojka | Miloslav Sojka | Můj návrat (báseň lyrická) |
| Oblak (báseň lyrická) | ||
| Z Venecie | ||
| Miloslav Straka | Věčnost (báseň lyrická) | |
| Antonín Štrauch | Při rozchodu (báseň lyrická) | |
| Měj se blaze (báseň lyrická) | ||
| Plháč (povídka z XVII. století) | ||
| Josef Palacký | Smil | Po letech (báseň lyrická) |
| Soucit (báseň lyrická) | ||
| František Ladislav Vorlíček | Bolemír Vltavský | Vlast děvy (báseň lyrická) |
| - | List o Františku Rubešovi |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KUSÁKOVÁ, Lenka. Anna Sázavská. In: MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury: Osobnosti, díla, instituce: 4/I S–T. Praha: Academia, 2008. Dostupné online. ISBN 978-80-200-1670-6. S. 41, 42.
- ↑ Anna S. Slavíček. In: FRIČ, Josef Václav. Lada Nióla: 1855. Praha: J. V. Frič, 1854. Dostupné online. Kapitola Básně, s. 77.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PEKÁRKOVÁ, Veronika. Podoby lásky napříč žánry v almanachu Lada Nióla. Online. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. 2025. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/qbb5g/.
- SVADBOVÁ Blanka a PEŠAT Zdeněk. „Lada Nióla“. Online. In FORST, Vladimír (red.): Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 2 K–L. 2. sv. Praha: Academia, 1993.
- QUIS, Ladislav. České manifestační almanachy v letech padesátých až sedmdesátých. Květy. 1898, roč. 20, č. 1–6.
- JANÁČKOVÁ, Jaroslava. Božena Němcová: příběhy, situace, obrazy. Praha: Academia, 2007.
- JANÁČKOVÁ, Jaroslava. Dědictví Máje v náporech všednosti. In LEHÁR Jan; STICH, Alexandr; JANÁČKOVÁ, Jaroslava a HOLÝ, Jiří: Česká literatura od počátku k dnešku. 2. dopl. vyd. Česká historie, sv. 4. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004.
- ČECH Leandr. Fričova Lada Nióla a Pospíšilův Obzor. Online. In ČECH, Leandr; JAKUBEC, Jan; KABELÍK, Jan; MÁCHAL, Jan; NOVÁK, Arne et. al: Literatura česká devatenáctého století: od Josefinského obrození až po českou modernu. Díl III. část 2. Od Boženy Němcové k Janu Nerudovi. Praha: Laichter, 1907. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:edf3ada0-0636-11e7-97b4-5ef3fc9ae867.
- PRAŽÁK, Albert. Vztah Boženy Němcové k mladé literatuře let padesátých. In ČERNÝ, Václav (ed.): Božena Němcová. Sborník statí o jejím životě a díle: 1820–1862. Praha: Emil Šolc, 1912.
- ANONYM. Literatura. Slovenské noviny. 1855, roč. 3, č. 5. Příloha Světozor.
- X–x. Literatura. In Pražské nowiny. 1854, roč. 29, č. 295.
- BAČKOVSKÝ František. K dějinám českých almanachů. Vlasť. Online. 1889, roč. 5, č. 7.