Kozí hrádek
| Kozí hrádek | |
|---|---|
 Letecký pohled | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | před rokem 1377 |
| Přestavba | 1438 |
| Stavebník | Vlček z Kozího |
| Současný majitel | Sezimovo Ústí |
| Poloha | |
| Adresa | Sezimovo Ústí,  Česko |
| Souřadnice | 49°23′19,68″ s. š., 14°43′22,8″ v. d. |
  Kozí hrádek | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 11763/3-5014 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kozí hrádek[pozn. 1] (německy Ziegenburg) je zřícenina gotického hradu asi 2,5 km východně od Sezimova Ústí v okrese Tábor. Nachází se na ostrožně na levém břehu Kozského potoka v nadmořské výšce asi 405 m. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka[1] a pro svou spojitost se životem církevního reformátora Jana Husa byl dne 30. března 1962 prohlášen za národní kulturní památku.[2] Od roku 1991 je zřícenina v majetku města Sezimovo Ústí.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První zmínky o Kozím hrádku pocházejí z roku 1377, kdy byl v držení Vlčka z Kozího. Potom jej získal Jan z Hardeka, od roku 1391 Jindřich z Hradce a od roku 1406 Vilém z Újezda.[3]
Jeho synové Jan a Ctibor z Kozího na hrad pozvali kazatele a reformátora mistra Jana Husa, který zde pobýval na podzim roku 1412 a od jara 1413 do jara 1414.[4] Jan Hus na hradě a v jeho okolí kázal, věnoval se práci na svých dílech. Dokončil zde svou významnou Postilu a sepsal například traktáty O svatokupectví, O církvi nebo spis O šesti bludiech. Z jihu Čech odešel 15. července 1414 na hrad Krakovec na Rakovnicku, odkud v říjnu odcestoval do Kostnice, kde byl za své názory 6. července 1415 upálen.
V roce 1438 hrad vyhořel pravděpodobně během vojenského tažení Albrechta II. Habsburského,[4] kdy mělo vojsko při obléhání Tábora ležení u nedaleké obce Měšice.
V roce 1542 je v zemských deskách o majetku táborském zápis: Kozí hrad pustý. Celá staletí sloužil v širším okolí pouze jako zdroj stavebního kamene,[4] postupně se zanášel zeminou a v terénu vznikla kamenitá homole zarostlá stromy a keři. Po roce 1886 se začalo s odkrýváním zbytků věže, zejména zásluhou historika Augusta Sedláčka, pak táborského akademického spolku Štítný. Většího pokroku při odkrývání zbytků hradu však bylo dosaženo, až kdy se v roce 1899 odkrývání trosek na plných 10 let ujal nadšený archeolog Josef Švehla (1861–1934), řídící učitel ze Sezimova Ústí. Odkryté torzo Kozího Hrádku bylo v první polovině 20. století odborně prozkoumáno a zakonzervováno a po roce 1970 proběhly další památkové úpravy. Po opravných pracích na zbytku zdiva i okolním terénu je dnes zřícenina v dobrém stavu a přístupná veřejnosti.
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Hrad byl obklopen valem s palisádou a příkopem. Na východní straně ho navíc chránil tok potoka upravený na vodní příkop. Vlastní hrad byl dvojdílný, přičemž předhradí od hradního jádra oddělovala mohutná kamenná hradba o síle až 170 cm.[5] Obranný příkop překonávala přístupová cesta po dřevěném mostě, který se nacházel ve výšce 9 m nad dnem příkopu.[5] Za vjezdovou branou se rozkládalo předhradí s rozlohou 23 × 50 m,[5] jehož jižní stranu lemovala dlouhá budova s kuchyní. Naproti se nacházela studna hluboká 18,5 m[5] a klenuté schodiště, kterým se vstupovalo do parkánu kolem jádra. Podél parkánové hradby zřejmě stály další hospodářské budovy. Do jádra se vstupovalo kulisovou branou. Hlavní obytnou budovou zde byla čtverhranná věž (donjon) přístupná původně po můstku, který ji spojoval s obvodovou hradbou. Věž dosahovala výšky dvou až tří pater a uzavírala ji střecha s pálenou keramickou krytinou. Budova v západní části jádra sloužila jako sýpka.[3]
Přístup
[editovat | editovat zdroj]| Rok | Počet návštěvníků |
|---|---|
| 2015 | 7 218 |
| 2016 | 7 979 |
| 2017 | 7 462 |
Zřícenina je přístupná po červeně značené turistické trase ze Sezimova Ústí k rybníku Jezero nebo po cyklotrase č. 1026.[7] Ke hradu také vede odbočka ze silnice III/4093 z Tábora do Turovce.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-11-08]. Identifikátor záznamu 150097 : Hrad – hrádek Kozí Hrádek, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Kozí Hrádek u Tábora [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Jižní Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2002. 184 s. ISBN 80-902873-5-2. Kapitola Kozí Hrádek, s. 47–50.
- ↑ a b c TŘÍSKA, Karel, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Jižní Čechy. Svazek V. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Kozí – hrad, s. 112–113.
- ↑ a b c d KRAJÍC, R. Jan Hus na jihu Čech v letech 1413-1414. In: VYBÍRAL, Z. Jan Hus 1415-2015. Tábor: Husitské muzeum v Táboře, 2015. S. 23–31.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-01-02]. Dostupné online.
- ↑ Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2024. Heslo hrádek.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Kozí Hrádek, s. 282–283.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Táborsko. Svazek IV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 362 s. Kapitola Kozí hrad, s. 143–148.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kozí hrádek na Wikimedia Commons 
Kozí Hrádek ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích- Seznam prací o Kozím hrádku v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Zřícenina Kozí Hrádek: Malá lekce z historie, Novinky.cz, 17. dubna 2019
- Kozí hrádek na webu Hrady, zámky, tvrze a jiné památky
