Kostel svatého Jakuba Staršího (Městečko Trnávka)
| Farní kostel svatého Jakuba Staršího | |
|---|---|
.JPG) | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Pradubický |
| Okres | Svitavy |
| Obec | Městečko Trnávka |
| Lokalita | na návrší nad středem obce |
| Souřadnice | 49°42′36,95″ s. š., 16°43′28,22″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | olomoucká |
| Děkanát | Svitavy |
| Farnost | Městečko Trnávka |
| Status | farní kostel |
| Užívání | užíván |
| Současný majitel | farnost Městečko Trnávka |
| Zasvěcení | apoštol Jakub Starší |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | pozdní baroko |
| Výstavba | 1752 |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | východ |
| Další informace | |
| Adresa | Městečko Trnávka, Česko |
| Kód památky | 35511/6-3130 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jakuba Staršího je římskokatolická barokní stavba z roku 1752, která se zříceninou hradu Cimburk tvoří panorama Městečka Trnávky.[1][2] Jedná se o orientovaný farní kostel místní farnosti, který je chráněný jako kulturní památka.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Kostel je v obci připomínán už v roce 1406. V roce 1752 byl vystavěn pozdně barokní chrám, zasvěcený stejnému patronovi, tedy svatému Jakubovi Staršímu. V té době byl farářem p. Jeremiáš Josef Frank.[4] V roce 1888 byly při obnově dlažby nalezeny dvě hrobky, jedna se šesti rakvemi a druhá velká pod kruchtou.[2] Kostel prošel ve 20. století několika opravami. Roku 1938 proběhla renovace interiéru a jeho elektrifikace. Nejvýznamnější pak byla oprava střechy mezi lety 1973–1974, kdy původní břidlicová krytina byla nahrazena eternitem a střecha věže pokryta měděným plechem. V letech 1976–1977 dostal kostel novou omítku. Posledním zásahem byla oprava fasády v letech 1995–1998.[5]
Popis stavby
[editovat | editovat zdroj]
Kostel je jednolodní stavba s částečně vtaženou věží do západního průčelí, z něhož předstupuje v podobě rizalitu. Kostelní loď je na východě zakončena užším, půlkruhově uzavřeným presbyteriem, k němuž na jižní straně přisedá sakristie. Fasády jsou členěny lizénovými rámci a obdélnými okny završenými segmenty s plošnými šambránami. Nad hlavním západním portálem je umístěn pískovcový erb rodu Lichtenštejnů a nad ním dvě niky, ve kterých jsou sochy svatého Jakuba v nadživotní velikosti a Pieta ve zmenšeném měřítku. Věž má půlkruhově uzavřená okna, nad kterými se pod římsou nacházejí hodiny, uvnitř věže jsou zavěšeny gotické zvony. Klenba kostela je tvořena čtyřmi poli pruské placky s lunetovými výsečemi oddělenými klenebními pasy, interiér je členěn pilastry nesoucími římsu obíhající prostorem.[2][6]
Bohoslužby
[editovat | editovat zdroj]V kostele se pravidelně konají bohoslužby. Každou neděli v 9:30. Ve středu a v pátek se pak časy střídají podle zimního a letního času mezi 17. a 18. hodinou.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Farnost. www.mesteckotrnavka.cz [online]. [cit. 2025-01-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c Památkový katalog: Kostel sv. Jakuba. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-01-22]. Dostupné online.
- ↑ Farní kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola. Arcibiskupství olomoucké [online]. [cit. 2025-01-22]. Dostupné online.
- ↑ Seznam kněží působících v Městečku Trnávce. Římskokatolická farnost Městečko Trnávka [online]. [cit. 2025-01-22]. Dostupné online.
- ↑ VLÁČIL, Luděk. Kostel sv. Jakuba Staršího. www.hrady.cz [online]. 2015-08-31 [cit. 2025-01-22]. Dostupné online.
- ↑ POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. 2. K–O. Praha: Academia, 1978. 578 s. S. 375.
- ↑ Římskokatolická farnost Městečko Trnávka: Bohoslužby. farnost-mestecko-trnavka.estranky.cz [online]. [cit. 2025-01-22]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Jakuba Staršího na Wikimedia Commons
