Rovnoběžník
Rovnoběžník (latinsky parallelogrammum, někdy též r(h)omboid; ve starší české literatuře kosodélník) je čtyřúhelník, jehož protilehlé strany jsou rovnoběžné.
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Protější strany rovnoběžníku jsou shodné (mají stejnou délku) :
Protější úhly rovnoběžníku jsou shodné. Součet velikostí vnitřních úhlů čtyřúhelníku je 360°, součet dvou sousedních úhlů je 180°.
Velikost protilehlých úhlů má stejnou velikost, platí Průsečík úhlopříček e, f rovnoběžníku je jeho středem souměrnosti. Úhlopříčka rozděluje rovnoběžník na dva shodné trojúhelníky.
Úhlopříčky rovnoběžníku se vzájemně půlí. Délky úhlopříček se počítají podle vzorce:
Rovnoběžník je středově souměrný, středem souměrnosti je průsečík jeho úhlopříček.
Shrnutí vlastností čtyřúhelníků. [1]
čtverec | obdélník | kosočtverec | kosodélník |
---|---|---|---|
všechny strany jsou stejně dlouhé | sousední strany mají různé délky | všechny strany jsou stejně dlouhé | sousední strany mají různé délky |
všechny vnitřní úhly jsou pravé | žádný vnitřní úhel není pravý | ||
úhlopříčky se navzájem půlí | |||
úhlopříčky mají stejnou délku | úhlopříčky mají různé délky | ||
úhlopříčky jsou k sobě kolmé | úhlopříčky nejsou k sobě kolmé | úhlopříčky jsou k sobě kolmé | úhlopříčky nejsou k sobě kolmé |
úhlopříčky půlí vnitřní úhly | úhlopříčky nepůlí vnitřní úhly | úhlopříčky půlí vnitřní úhly | úhlopříčky nepůlí vnitřní úhly |
Obsah
[editovat | editovat zdroj]Obsah rovnoběžníku je roven: ,
kde a jsou délky přilehlých stran rovnoběžníku a je výška ke straně , obdobně je výška ke straně , je vnitřní úhel mezi přilehlými stranami.
V rovině
[editovat | editovat zdroj]Pokud jsou vrcholy zadány pomocí souřadnic v rovině, tj. , , atd., je obsah rovnoběžníku roven absolutní hodnotě determinantu sestaveného ze souřadnic libovolných tří vrcholů takto
Ztotožníme-li, pro jednoduchost, vrchol s počátkem souřadného systému, tj. , pak tedy
Zcela analogicky lze spočítat objem libovolného rovnoběžnostěnu, resp. nadobjem libovoného -rozměrného nadrovnoběžnostěnu (v -rozměrném prostoru).
V trojrozměrném prostoru
[editovat | editovat zdroj]Pokud jsou vrcholy zadány pomocí souřadnic v prostoru, tj. , , atd., a zavedeme-li stranové vektory
je obsah rovnoběžníku roven euklidovské normě (délce) vektoru , kde "" značí vektorový součin dvou vektorů. Tedy
kde "" značí skalární součin dvou vektorů.
Pokud mají směrové vektory nulové složky ve směru osy , tj.
pak
čímž dostaneme právě vztah pro výpočet obsahu rovnoběžníka v rovině.
Ztotožníme-li, pro jednoduchost, vrchol s počátkem souřadného systému, tj. , pak
v obecném případě, respektive
v případě, že směrové vektory mají navíc nulové složky ve směru osy .
Zobecněním vektorového součinu do -rozměrného prostoru (jedná se o součin lineárně nezávislých vektorů délky , jehož výsledkem je vektor kolmý na všechny předchozí, tvořící s nimi, v daném pořadí, pravotočivou bázi) lze zcela analogicky spočítat nadobsah libovolného -rozměrného nadrovnoběžníku v -rozměrném prostoru.
V n-rozměrném (reálném) prostoru
[editovat | editovat zdroj]Pokud je rovnoběžník dán dvěma stranovými vektory v obecném reálném -rozměrném prostoru
pak jeho obsah je dán vztahem
kde "", resp. "" značí skalární součin dvou vektorů.
Dosazením
opět dostáváme známý vztah pro obsah rovnoběžníku v rovině.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ODVÁRKO, Oldřich; KADLEČEK, Jiří. Matematika pro 7. ročník základní školy. [3], Shodnost. Středová souměrnost. Čtyřúhelníky, hranoly. 1. vyd. vyd. Praha: Prometheus, 1999. 87 s. Dostupné online. ISBN 80-7196-129-9, ISBN 978-80-7196-129-1. OCLC 41530899
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Karel Rektorys a kolektiv: Přehled užité matematiky I, Prometheus, Praha 1995, ISBN 80-85849-92-5, str. 97
- Marcela Palková a kolektiv: Průvodce matematikou 2, Didaktis, Brno 2007, ISBN 978-80-7358-083-4, str. 54-55
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu rovnoběžník na Wikimedia Commons