Přeskočit na obsah

Klára Kolouchová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Klára Poláčková)
Klára Kolouchová
Klára Kolouchová (2023)
Klára Kolouchová (2023)
Rodné jménoKlára Poláčková
Narození6. září 1978 (46 let)
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Občanstvíčeské
Alma materAnglo-americká vysoká škola
Povoláníautorka, horolezkyně a manažerka
Známá jakoPrvní Češka na K2, Annapurně a Kanchenjunze.
ChoťMartin Kolouch (2013 – do současnosti)
Děti2
Citát
Ty nejhezčí věci v životě si musíme vybojovat sami.
Webklarakolouchova.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klára Kolouchová, rodným příjmením Poláčková[1] (* 6. září 1978 Praha), je česká manažerka a horolezkyně, která jako první Češka zdolala tři nejvyšší hory světa - Mount Everest,[pozn. 1] K2 a Kanchenjungu a celkem stanula na vrcholech pěti osmitisícovek.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Po základní jazykové škole absolvovala gymnázium a následně vystudovala obchodní management na Anglo-American College (nyní Anglo-American University) v Praze, kde získala titul bakaláře. Během studia (1997–2000) působila jako PR manažerka. V letech 2000–2003 pracovala jako regionální komunikační manažerka ve společnosti Euro RSCG.[4] Následně přešla do londýnské centrály Euro RSCG Worldwide (2003–2004) a poté pracovala v britské státní správě (2004–2006). Po návratu do České republiky nastoupila do poradenské společnosti McKinsey & Company.

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2013 uzavřela sňatek s Martinem Kolouchem. Má dvě děti – dceru Emmu (nar. 2008) a syna Cyrila (nar. 2014).

Horolezectví

[editovat | editovat zdroj]

Výstupy

[editovat | editovat zdroj]
Mount Everest ze severní strany
  • 2005 Aconcagua (6 961 m n. m.) Argentina, nejvyšší hora Jižní Ameriky a zároveň nejvyšší hora mimo Asii
  • 2006 Čo Oju (8 201 m n. m.) – Nepál/Čína, pohoří Himálaj – šestá nejvyšší hora na světě
  • 2007 Mount Everest (8 849 m n. m.) – Nepál/Čína, pohoří Himálaj – nejvyšší hora světa; výstup severní stranou za použití kyslíku
  • 2013 Denali (6 190 m n. m.) – Aljaška, nejvyšší hora Severní Ameriky, výstup přes West Rib
  • 2013 Elbrus (5 642 m n. m.) – Rusko, nejvyšší hora Evropy
  • 2019 Kančendženga (8 586 m n. m.) – Himálaj, třetí nejvyšší hora světa, první česká horolezkyně; výstup za použití kyslíku
  • 2019 K2 (8 611 m n. m.) – Pákistán, druhá nejvyšší hora světa, první česká horolezkyně; výstup za použití kyslíku
  • 2024 Annapurna (8091 m n. m.) – Nepál, pohoří Himálaj, desátá nejvyšší hora světa, první česká horolezkyně; výstup za použití kyslíku

Aconcagua

[editovat | editovat zdroj]

Cestu na nejvyšší horu Jižní Ameriky (6 961 m n. m.) naplánovala s kamarádem v Londýně. Do Argentiny přiletěla v polovině ledna roku 2005 a chtěla absolvovat výstup na horu přes ledovec. Kvůli nově napadlému sněhu nebyla tato varianta možná, a proto zvolila klasickou cestu. Její přítel dostal ve vrcholový den plicní edém, a tak se připojila k tříčlenné polské výpravě, s níž vrchol hory 4. února 2005 Aconcagua zdolala.

Čo Oju

[editovat | editovat zdroj]

Klára Poláčková plánovala cestu do Himálaje, a proto se připojila k pětičlenné skupině, kterou vedl Tashi Tenzing – vnuk Tenzinga Norgaye, který s Edmundem Hillarym v roce 1953 poprvé dobyl Mount Everest. Podle jejích slov je Čo Oju (8 201 m n. m.) technicky méně náročná hora, a tudíž byla ideální vstupenkou do Himálaje. Na vrchol Čo Oju vystoupila Klára Poláčková 9. května 2006 9:30 tamějšího času.

Mount Everest

[editovat | editovat zdroj]

Expedice Tissot Everest 2007 měla za úkol vystoupit na Mount Everest (8 849 m n. m.) ze severní, tibetské strany. Tým se skládal ze čtyř osob: Kláry Poláčkové, Tashiho Tenzinga a dvou Šerpů Nimy a Pemy.[4] Po příletu do Káthmándú výprava přeletěla do Lhasy (3 600 m n. m.). Odtud se přesunula do Gjance (4 000 m n. m.) a základního tábora (5 200 m n. m.), kde i přes značnou výšku nebyl sníh. Další přesun směřoval přes první (5 680 m n. m.) a druhý mezitábor (6 088 m n. m.) do předsunutého základního tábora (6 440 m n. m.). Následovala vynáška do prvního (7 044 m n. m.) a druhého tábora (7 900 m n. m.). Mezitím se uskutečnilo několik taktických sestupů a výstupů kvůli doplnění zásob. Posledním založeným mezistupněm byl třetí tábor (8 300 m n. m.). Dne 16. května 2007 v 8:16 tamějšího času zdolala Klára Poláčková Mount Everest. Protože toho rána panovalo slunečné počasí, sešlo se na vrcholu kolem 30 horolezců. V dalších dnech se výprava úspěšně vrátila zpět do Káthmándú.[5][6] Výstup byl proveden za použití kyslíku.

Protože první Češka na Everestu Renata Chlumská dlouhodobě nežije v Česku, bývá Kolouchové výstup prezentován i jako první ryzí český ženský výstup na Everest.[7]

K2

[editovat | editovat zdroj]

O zdolání K2 (8 611 m n. m.), druhé nejvyšší hory světa, se pokoušela celkem třikrát. Poprvé to bylo v červenci 2016 Abruzziho pilířem s Petrem Janem Juračkou; postup z C3 zastavilo špatné počasí a celý C3 po týdnu smetla lavina. Při druhé expedici v roce 2018 se musela vrátit z druhého výškového tábora kvůli viróze.[8] Jako první Češka a dvacátá žena na světě stanula na vrcholu K2 25. července 2019 ve 4:05 pákistánského času. Výstup za použití kyslíku.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Po návratu z Himálaje vydala knížku s názvem Himálajský deník, který zachycuje její cestu na Mount Everest.

O jejím výstupu na K2 natočila dokumentaristka Jana Počtová film K2 vlastní cestou, který byl v červenci 2020 uveden do kin.

V roce 2022 vydala knihu Nahoře fouká.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Po Renatě Chlumské, která byla v té době i občankou Švédska.[2][3]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ ZELENKA, Jakub. Čeští horolezci v Nepálu končí. Hledají cestu, jak se dostat zpět. Lidovky.cz [online]. 2015-04-30 [cit. 2016-05-02]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  2. ↑ ČHS. Čeští horolezci na vrcholech nad 8000m [online]. www.horosvaz.cz, 2007-12-9 [cit. 2016-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-28. 
  3. ↑ MF DNES, Václav Cibula. Byla první Češkou na Everestu, teď se chystá do vesmíru. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 22. ledna 2016 [cit. 2025-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-17. 
  4. ↑ a b HLINOVSKÁ, Eva. Hlavně rychle dolů. Lidovky.cz [online]. 16.6.2007. Dostupné online. 
  5. ↑ MF DNES, tm. Poláčková horolezkyni zdoláním Everestu neohromila. iDnes.cz [online]. 18.5.2007. Dostupné online. 
  6. ↑ PROTIVA, Tomáš. Josef Rakoncaj: Rozhovor. geo-magazin.cz [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-24. 
  7. ↑ ŽÁK, Michal; LÍBAL, Karel. První Češka zdolala Mount Everest. iDNES.cz [online]. 2007-05-16 [cit. 2016-05-02]. Dostupné online. 
  8. ↑ mld. Česká horolezkyně se musela z K2 vrátit i podruhé. Minule ji zastavila lavina, tentokrát nemoc. ct24.ceskatelevize.cz [online]. 8. 9. 2018. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Klára Poláčková: Himálajský deník: první Češka na Everestu; vydalo nakladatelství Labyrint v roce 2008 v Praze, ISBN 978-80-86349-33-6

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Rozhovory a záznamy chatů
Televizní pořady
Rozhlasové pořady
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Klára_Kolouchová&oldid=24676404“