Westermarckův efekt
Westermarckův efekt (někdy též kibucový efekt podle původních studií v izraelských kibucech) je psychologický efekt popisující jev, kdy si vzájemně nejsou sexuálně přitažlivé osoby, které spolu prožily své útlé dětství (zhruba do 30 měsíců věku).[1][2] Podmínkou projevení efektu není příbuzenská spřízněnost, protože se mezi těmito osobami i tak vytvoří sourozenecký či kvazisourozenecký vztah.[1] Tento efekt souvisí s jevem exogamie, tj. faktu, že lidé si obvykle hledají sexuálního partnera jinde než v komunitě, ve které vyrostli.[1] Efekt popsal finský antropolog Edvard Westermarck a postavil jej proti názoru Sigmunda Freuda, že sklon k incestu je univerzální.[1] Westermarckův efekt je pozorován u všech druhů sociálních primátů.[3] Je pozorován i u pedofilů; praví pedofilové se proto zpravidla nedopouštějí incestního zneužití vlastních dětí, pokud o ně pečovali v raném věku.[4]
Zdánlivým protikladem Westermarckova efektu je genetická sexuální přitažlivost, tedy jev, že pro člověka může být přitažlivý geneticky spřízněný člověk, pokud se oba poznali až v dospělosti.
Příčina efektu je spatřována spíše v elementárním negativním imprintingu, ač jev svádí folkovou psychologii k představám složitých interpersonálních procesů. Tyto efekty nebývají narušeny ani u osob s disjunkčními sexuálními anomáliemi (exhibicionistů či sexuálních agresorů) ani u osob s odlišným zaměřením sexuality, například pravých heterosexuálních i homosexuálních pedofilů, je-li specifická atraktivita dobře diferenciována. Incestní jednání a poruchy protiincestních efektů se typicky vyskytují u osob s psychosexuálně infantilními variacemi sexuality, u nichž je atraktivita nevyhraněná, málo selektivní nebo absentující.[1]
Související články
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e KOLÁŘSKÝ, Aleš; BRICHCÍN, Slavoj; HOLLÝ, Martin. Význam teorie v logice sexodiagnostiky. Psychiatrie. 2001, roč. 5, čís. 4, s. 242–247. Dostupné online.
- ↑ HAVLÍKOVÁ, Magdalena. Jak příroda brání incestu: Westermarckův efekt zabrání přitažlivosti. iDnes.cz [online]. MAFRA, 2016-10-11 [cit. 2016-10-12]. Dostupné online.
- ↑ WEISS, Petr. Sexuální zneužívání dětí. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-0929-5. S. 17.
- ↑ WEISS, Petr. Sexuální deviace: Klasifikace, diagnostika a léčba. Praha: Portál, 2002. ISBN 978-80-7367-419-9. S. 258–266.