Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Hildesheim)
Katedrála Panny Marie v Hildesheimu | |
---|---|
Místo | |
Stát | Německo |
Souřadnice | 52°8′56″ s. š., 9°56′50″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | katolicismus |
Zasvěcení | Panna Maria |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | románská architektura |
Výstavba | 9. století |
Další informace | |
Adresa | Hildesheim, Německo |
Oficiální web | Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Katedrála Panny Marie (Hildesheim) | |
---|---|
Světové dědictví UNESCO | |
Smluvní stát | Německo |
Typ | kulturní památka |
Kritérium | i, ii, iii |
Odkaz | 187 (anglicky) |
Zařazení do seznamu | |
Zařazení | 1985 (9. zasedání) |
Katedrála Panny Marie (německy Dom St. Mariä Himmelfahrt v Hildesheimu je katedrála vystavěná po etapách od 9. století v otonském slohu, od poloviny 11. do 12. století v románském slohu; dostavěná a rekonstruovaná v letech 1950-1957 a 2010-2014. Je to největší chrámová stavba v Německu.
V roce 1985 byla spolu s kostelem svatého Michala zapsána do seznamu světového dědictví UNESCO.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Po založení biskupství v roce 815 v Hildesheimu vznikla mariánská kaple v místě v dnešní apsidy pod kryptou. Později dal biskup Guntar z Hildesheimu jižně od kaple postavit baziliku zasvěcenou svaté Cecilii se dvěma okrouhlými věžemi, která sloužila jako pohřebiště prvních čtyř biskupů. Z obou staveb se dochovaly jen zbytky základů, biskupská hrobka, fragmenty pozdějších staveb a 800 středověkých hrobů.
Současnou katedrálu začal v roce 872 postavit biskup Altfrid jako trojlodní baziliku na křížovém půdorysu s dvoustupňovým westwerkem. V roce 1046 ji těžce poškodil požár. Biskup Azelin plánoval vybudovat novou stavbu západně od poškozené katedrály. Jeho nástupce Hezilo z Hildesheimu od tohoto plánu ustoupil a pokračoval ve výstavbě existující katedrály s přilehlou kapitulou. Do 14. století pokračovaly další významné stavební úpravy, ale při zachování původního Altfridova půdorysu. Z období gotiky pocházejí boční kaple na severní a jižní straně. Křížení je barokní. V 19. století byl původní westwerk nahrazen novorománskou dvojitou věží, která byla zničena v roce 1945.
Během druhé světové války byla stavba v podstatě úplně zničena, zůstaly stát jen novorománské ostění západní strany, vnější obvodové zdi, část jižní boční lodi s kaplí sv. Vavřince a krypta. V letech 1950 až 1957 byla ve zjednodušené formě znovu postavena a zvýšeno niveau podlah.
Po dlouholetých přípravách a začal v roce 2009 archeologický průzkum a následovala komplexní rekonstrukce stavby, pro niž byla 10. ledna 2010 katedrála uzavřena. Během stavebních prací místo dómu sloužil , tak jako po druhé světové válce, biskupský kostel Bazilika svatého Gotharda. Slavnostní znovuotevření katedrály se uskutečnilo 15. srpna 2014 a zahájilo oslavy 1200 let existence biskupství, které se uskutečnily roku 2015. V jejich rámci bylo otevřeno rozšířené Dómské muzeum.
Interiér
[editovat | editovat zdroj]Významné umělecké památky
- románská bronzová vrata biskupa Bernwarda
- románský sloup biskupa Bernwarda se scénami z Kristova života
- románský kolový lustr (kopie, originál je v Dómském muzeu)
- románská relikviářová skříň sv. Gotharda (v kryptě)
- renesanční chórová přepážka
- 12 zvonů - největší počet chrámových zvonů v Sasku, o celkové váze 24,724 tun
Zajímavost
[editovat | editovat zdroj]Po východní apsidě dómu se pne šípková růže zvaná tisíciletá, jejíž stáří je podle legendy stejné jako stáří kláštera, tedy více než tisíc let.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Pohled z kostela svatého Ondřeje
-
Půdorys
-
Severní strana
-
Interiér
-
základy stavby z 9. století, odkryté archeologickým výzkumem pod kryptou
-
románský sloup
-
gotické chórové lavice zničené za války
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Katedrála Panny Márie (Hildesheim) na slovenské Wikipedii. (doplněný a opravený)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Michael Brandt: Bernwards Tür - Schatz aus dem Dom zu Hildesheim, Verlag Schnell & Steiner GmbH, Regensburg 2010, ISBN 978-3-7954-2045-1
- Bernhard Gallistl: Der Dom zu Hildesheim und sein Weltkulturerbe, Bernwardstür und Christussäule, Bernward Mediengesellschaft mbH, Hildesheim (2000), ISBN 3-89366-500-5
- Karin Heise: Der Lettner des Hildesheimer Doms - Die Bildhauerkunst der Münsterschen Werkstätten 1535-1560, 2 Band, Hildesheim 1998 (= Der Hildesheimer Dům – Studien und Quellen, Bd. 2,1 + 2,2).
- Claudia Hohl: Das Taufbecken des Wilbernus - Schatz aus dem Dom zu Hildesheim, Verlag Schnell & Steiner GmbH, Regensburg 2009, ISBN 978-3-7954-2047-5
- Karl Bernhard Kruse (Hrsg.), Der Hildesheimer Dům – Von der Kaiserkapelle und den Karolingischen Kathedralkirchen bis zur Zerstörung 1945 (Grabungen und Bauuntersuchungen auf dem Domhügel 1988 bis 1999), Verlag Hahnsche Buchhandlung, Hannover (2000), ISBN 3-7752-5644-X
- Annett Laube-Rosenpflanzer; Lutz Rosenpflanzer: Kirchen, Klöster, Königshof : vorromanische Architektur zwischen Weser und Elbe, Halle 2007, ISBN 3-89812-499-1
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Katedrála Panny Marie v Hildesheimu na Wikimedia Commons
- Světové dědictví Hildesheim
- Stránka UNESCO