Karlštejn (městys)
| Karlštejn | |
|---|---|
 letecký pohled na severní část městyse | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Beroun |
| Obec s rozšířenou působností | Beroun (správní obvod) |
| Okres | Beroun |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°56′15″ s. š., 14°11′10″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 815 (2024)[1] |
| Rozloha | 12,08 km²[2] |
| Nadmořská výška | 345 m n. m. |
| PSČ | 267 18 |
| Počet domů | 297 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Karlštejn 185 267 18 Karlštejn info@obeckarlstejn.cz |
| Starosta | Josef Čvančara |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Karlštejn | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 531316 |
| Kód části obce | 401943 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karlštejn (německy Karlstein) je městys v okrese Beroun ve Středočeském kraji, asi 9 kilometrů jihovýchodně od Berouna. Žije zde 815[1] obyvatel. Městys se nachází v centrální části chráněné krajinné oblasti Český kras po obou stranách řeky Berounky. Městys je pojmenován podle hradu Karlštejna. Zaujímá dvě katastrální území s názvy původních vsí: Budňany na levém břehu Berounky, kam patří i hrad, a Poučník na pravém břehu Berounky, kde se nachází i nádraží Karlštejn. Základní sídelní jednotka Karlštejn I zahrnuje celou levobřežní část městyse, včetně hradu, Karlštejn II pak oblast kolem nádraží a v záhybu Berounky východně od nádraží. Poučník se nachází západně od nádraží, resp. západně od potoka přitékajícího od golfiště na Voškově, na jihozápadě na Poučník navazuje Krupná.
Popis území
[editovat | editovat zdroj]Městys je součástí Chráněné krajinné oblasti Český kras. Na levé straně Berounky do severozápadní částí území Budňan spadá část údolí Bubovického potoka až těsně před Kubrychtovu boudu, Mokrý vrch (421 m n. m.) a Velká hora (421,8 m n. m.), v pásu od sedla mezi těmito kopci směrem na východ je soustava opuštěných lomů, z nichž největší je Malá Amerika, a zčásti zalesněný hřeben až k Dubu sedmi bratří. K městysi Karlštejn patří i část nezalesněného území s hospodářskou usedlostí Amerika severně od lomu Kanada. Blíže řece se nacházejí kopce Prostřední hora (383,4 m n. m.) a Javorka (383,8 m n. m.), která je směrem k mostu zakončena Budňanskou skálou. Podél silnice od Mořiny a centrem Budňan protéká Budňanský potok.
Východně od údolí Budňanského potoka patří k Budňanům hřeben Bučina, v blízkosti hradu kopec Kněží hora (357 m n. m.), hřeben Haknovec a vrch Haknová (402 m n. m.), přímo u centra Budňan se tyčí vrch Plešivec (362 m n. m.). Na západě sousedí Budňany se Srbskem, na severu s Bubovicemi a Kozolupy, na východě s Mořinou a na jihovýchodě s Hlásnou Třebaní.
V západní části katastrálního území Poučník se nachází osada Poučník a ve svahu osada Krupná. Oblast kolem nádraží Karlštejn a sídelní celek východně od nádraží tvoří základní sídelní jednotku Karlštejn II. Mlýn u jezu ve východní části k. ú. Poučník se nazývá Klučice. Poučník na pravém břehu Berounky sousedí na západě s Kornem a na jihu s Bělčí (částí Litně).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Hrad Karlštejn byl postaven v letech 1348–1365.[4] První písemná zmínka o vsi v podhradí hradu Karlštejn pochází z roku 1348.[zdroj?] Středověké městečko Budňany bylo zmíněno poprvé roku 1441, Karlštejn byl stále jeho osadou.[zdroj?] V roce 1952 vznikla obec Karlštejn spojením obcí Budňany a Poučník.[4]
V Poučníku byl od 17. století do začátku 20. století malý panský pivovar, po zastavení výroby v roce 1901 sloužil jako sklad liteňského piva.[5][6]
Od 23. ledna 2007 byl obci Karlštejn vrácen status městyse.[7]
Členění městyse
[editovat | editovat zdroj]Městys Karlštejn se rozkládá na dvou katastrálních územích, která odpovídají původním sloučeným obcím: Poučník a Budňany. Dále se člení na 4 sídelní jednotky: Karlštejn I, Karlštejn II, Krupná a Poučník.
Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Beroun[8]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Beroun
- 1868 země česká, politický okres Hořovice, soudní okres Beroun
- 1936 země česká, politický i soudní okres Beroun[9]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Beroun[10]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Beroun[11]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Beroun[12]
- 1949 Pražský kraj, okres Beroun[13]
- 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Beroun
Rok 1932
[editovat | editovat zdroj]V městysi Budňany (přísl. Karlštejn, 960 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] lékař, 2 cukráři, obchod s dobytkem, družstvo pro elektrisaci v Budňanech, galanterie, 2 holiči, 4 hostince, konsum Včela, 3 krejčí, malíř pokojů, 3 obuvníci, pekař, obchod s lahvovým pivem, pohlednice, pokrývač, 3 řezníci, 6 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Budňany, stavební družstvo, stavební podnikatelství, trafika, truhlář, obchod s uhlím, vápenka, Nadační velkostatek, zámečník.
V obci Poučník (přísl. Klučice, Krupná, 315 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Karlštejna) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] cihelna, obchod s cukrovinkami, elektrárna, hotel U nádraží, kolář, kovář, mlýn, pekař, 2 obchody s lahvovým pivem, restaurace, 8 rolníků, obchod se smíšeným zbožím, 2 trafiky, vápenice, 2 zahradnictví, výroba zmrzliny.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Dopravní síť
- Železnice – Obcí vede železniční Trať 171 Praha – Beroun. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať, součást 3. koridoru, doprava na ní byla zahájena roku 1862. Stanice Karlštejn je na pravém břehu Berounky.
- Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/116 Mníšek pod Brdy – Řevnice – Karlštejn – Beroun po levém břehu Berounky. Obě části městyse propojuje ocelový silniční most. Na hlavní ulici vedoucí od Berounky zástavbou městyse směrem k hradu je běžný veřejný provoz vyloučen. Obecní policie používá elektromobil.
Veřejná doprava 2011
- Železniční doprava –Po trati 171 vede linka S7 (Úvaly – Praha – Beroun) v rámci pražského systému Esko. Tratí 171 projíždělo železniční stanicí Karlštejn v pracovních dnech 28 párů osobních vlaků, o víkendu 27 párů osobních vlaků.
Místní doprava
[editovat | editovat zdroj]V 70. letech 20. století jezdily speciální benzinové autobusy Robur v kabrioletové úpravě (nazývané karlštejnbus) od parkoviště u Berounky na hrad Karlštejn. Autobusy byly tři a byly očíslovány i barevně rozlišeny: červený (č. 3), modrý a zelený. K jízdám měl dopravce (ČSAD KNV Praha, provozovna Beroun-Králův Dvůr) zvláštní povolení. Koncem 70. let prodělaly vozy generální opravu, povolení však nebylo prodlouženo a doprava byla zrušena. Jeden z dochovaných autobusů (červený, č. 3) nyní vlastní soukromí majitelé z Nymburska.[16]
Turistika
[editovat | editovat zdroj]Turisticky atraktivním územím prochází množství turistických značených tras. Z Mořinky přes hrad Karlštejn kolem Dubu sedmi bratří a Kubrychtovy boudy do Svatý Jan pod Skalou vede červeně značená Cesta Vojty Náprstka č. 0001, nejstarší dochovaná turisticky značená trasa v Česku. Od Dubu sedmi bratří vedou dvě značené trasy do Mořiny: modrá údolím Budňanského potoka, žlutá kolem Malé Ameriky a soustavy mořinských lomů. Od nádraží Karlštejn vede žlutá značka kolem hradu a do Hlásné a Zadní Třebaně a zelená značka na Běleč a Liteň. Z Mořinky po červené ke hradu Karlštejn a dále po žluté do Zadní Třebaně je trasována evropská dálková trasa E10. Z centra Budňan po žluté a dále po červené směrem k Svatému Janu pod Skalou je vedena naučná stezka.
Po silničce údolím Budňanského potoka je pod hrad Karlštejn od Mořiny přivedena cyklistická trasa č. 0013 Praha – Karlštejn.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Hrad Karlštejn
- Kostel svatého Palmacia v Budňanech
- Husitské obléhací pozice, archeologické naleziště – Javorka, Nad Haknovým dolem a Na Kněží hoře
- Socha svatého Šebestiána na návsi v Budňanech
- Ocelový silniční most přes řeku Berounku
- Jeskyně Nad vodopády, archeologické naleziště
- Fara v Budňanech
- pokusné vinice
- železniční stanice Karlštejn na trati 171 Praha-Beroun v Poučníku
- Národní přírodní rezervace Karlštejn
- Správa CHKO Český kras v Budňanech
- Vojenská pevnůstka (technická památka)
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]- V obci Karlštejn se nachází Výzkumná stanice vinařská Karlštejn, která patří pod VÚRV, v. v. i., v Praze 6 – Ruzyni.
Fotografie
[editovat | editovat zdroj]-
Hlavní turistická třída Karlštejna, pěší zóna v Budňanech podél Budňanského potoka -
Ocelový most přes Berounku -
Dolní část Budňan s kostelem svatého Palmacia -
Socha svatého Šebestiána -
Letecký snímek
.jpg)
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Althen-des-Paluds, Francie
Montecarlo, Itálie
Reichenbach im Vogtland, Německo
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b Historie obce Archivováno 30. 10. 2012 na Wayback Machine., městys Karlštejn
- ↑ Pivovar Poučník Archivováno 28. 11. 2014 na Wayback Machine., Společenství sběratelů Pivety, Jiří Drápela, Miroslav Volejníček, 2001–2012
- ↑ Karlštejn-Poučník (panský pivovar), Pivní obzor, 2007–2012, administrace Tomáš Mach
- ↑ Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 95. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1098. (česky a německy)
- ↑ Karlštejnbus - Den otevřených dveří dopravní společnosti Probo trans Beroun, BUSportál, 1. 10. 2008
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karlštejn na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karlštejn (městys)
- Karlštejn v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
