Křemže
| Křemže | |
|---|---|
 Hřbitovní kaple sv. Voršily | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Český Krumlov |
| Obec s rozšířenou působností | Český Krumlov (správní obvod) |
| Okres | Český Krumlov |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°54′18″ s. š., 14°18′20″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 009 (2024)[1] |
| Rozloha | 38,12 km²[2] |
| Nadmořská výška | 521 m n. m. |
| PSČ | 382 03 |
| Počet domů | 1 100 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 10 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 10 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Náměstí 35 382 03 Křemže oukremze@kremze.cz |
| Starosta | Ing. Josef Troup |
| Oficiální web: www | |
  Křemže | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 545571 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městys Křemže (německy Krems) se nachází v okrese Český Krumlov, kraj Jihočeský. Leží na úpatí hory Kleť uprostřed Chráněné krajinné oblasti Blanský les. Žije zde přibližně 3 000[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Podle Profouse je Křemže pojmenována podle Křemžského potoka, který pojmenovali Keltové podle divokého druhu česneku rostoucího hojně podél něj. Slovo pochází od *kerem, mající význam i pro cibuli[4] (řecky „κρεμμύδι“) z protoindoevropského *ker. Nověji se spíše uvažuje slovanský původ pojmenování od slova „křemen“, který se v potoce vyskytuje,[5] či od slovanského slova kremža (říčka tekoucí s velkým hlukem).[6]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1351, kdy byl ve vztahu ke Křemži uváděn plebán Dětřich. Na zdejší tvrzi sídlili vladykové z Křemže, jedna větev vladyků z Chlumu. Jan Smil z Křemže byl přívrženec husitů. Následně vladykové z Křemže zchudli a jejich rod zanikl. V roce 1447 nechal tvrz zbořit Oldřich II. z Rožmberka. Později Křemže patřila majitelům Chlumu. V roce 1668 koupil Chlum s Křemží Jan Kristián I. z Eggenbergu; po vymření všech mužských potomků rodu Eggenbergů přešlo celé panství pod rod Schwarzenbergů.[7] V letech 1850–1887 byla součástí obce i osada Slavče.[8] V 1. světové válce padlo 17 místních občanů.[9]
V květnu 1945 vstoupily do Křemže jednotky armády Spojených států amerických. Po obsazení Křemže pokračovaly americké jednotky v dalším postupu dále na severovýchod směrem k Vrábči a Boršovu. V návaznosti na upřesnění průběhu demarkační čáry mezi americkými a sovětskými jednotkami v Československu probíhala demarkační čára mezi Křemží a Vrábčem; v roce 1992 zde byl odhalen pomník.
S účinností od 1. prosince 2006 byl dne 10. listopadu 2006 obci vrácen status městyse.[10]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]- Přírodní památka Vltava u Blanského lesa v katastrálním území Křemže
- Přírodní památka Mokřad u Borského rybníka v katastrálním území Křemže
- Přírodní rezervace Dívčí kámen v katastrálním území Křemže
- Přírovní rezervace Holubovské hadce v katastrálním území Křemže
- Přírodní rezervace Bořinka v katastrálním území Chlum u Křemže
- Přírodní rezervace Kleť v katastrálním území Chlum u Křemže
Místní části
[editovat | editovat zdroj]Doprava
[editovat | editovat zdroj]Městysem vede silnice II/143. Železniční stanice Křemže na trati České Budějovice – Černý Kříž se nachází ve Mříči.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel sv. Michaela archanděla
- Výklenková kaplička u kostela
- Výklenková kaplička u silnice do Mříče
- Boží muka u hřbitova
- Fara
- Hrad Dívčí kámen, zřícenina na ostrohu při soutoku Křemžského potoka a Vltavy. Hrad byl založen rodem Rožmberků roku 1349 a týmž rodem opuštěn roku 1506. Po 500 letech od opuštění rodem svých zakladatelů přešel do vlastnictví obce Křemže.
- Husův sbor z roku 1930
- Hřbitovní kaple sv. Voršily
- Pomník padlých v první světové válce; autorem pomníku je sochař Jan Vítězslav Dušek.[9][11]
- Pomník Jana Smila ze Křemže na náměstí
- Rozhledna a chata na Kleti[12]
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]- Z Křemže pochází členové skupiny Gutalax, která aktivně koncertuje po celém světě.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Morušovník -
Lhotka a křížek -
Chlumeček – památný strom -
Dívčí kámen -
Samota Podhradský -
Pomník u demarkační linie
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ http://www.utexas.edu/cola/centers/lrc/ielex/X/P0938.html Archivováno 9. 3. 2013 na Wayback Machine. - Indo-European Lexicon
- ↑ SCHUSSER, František. Druhé putování za růží a lilií. České Budějovice: Veduta, 2009. ISBN 978-80-86829-49-4.
- ↑ http://www.ckrumlov.info/docs/cz/region_histor_hrakre.xml Archivováno 27. 4. 2017 na Wayback Machine. - Hrádek Křemže
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. S. 83, 115.
- ↑ KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko - I. levý břeh Vltavy. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2008. 239 s. ISBN 978-80-86829-40-1.
- ↑ a b JEDLIČKA, František. Pomník Obětem 1. světové války [online]. [cit. 2021-05-12]. Dostupné online.
- ↑ Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. listopadu 2006
- ↑ Pomníky Velké války na jihu Čech [online]. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích [cit. 2021-05-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-18.
- ↑ rozhledna a chata na Kleti - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-03-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Křemže na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Křemže v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Křemežsko a Blanský les
- VAČKÁŘ, Matěj. Příběh Křemže ve 20. století. České Budějovice, 2021. 144 s. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Marek Šmíd. Dostupné online.
- NOVÁK, Jaroslav. Farnost a obec Křemže v letech 1885–1920. 2009. 90 s. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Teologická fakulta. Vedoucí práce Rudolf Svoboda. Dostupné online.
