Karel Pešek

Karel Pešek
Karel Pešek
Narození	20. září 1895 Olomouc Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	30. září 1970 (ve věku 75 let) Praha Československo Československo
Alma mater	Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	fotbalista, hokejista, úředník a sportovec
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přehled medailí
Lední hokej na LOH
bronz	1920 Antverpy	ČSR
Mistrovství Evropy v ledním hokeji
zlato	ME 1914	Čechy
stříbro	ME 1921	ČSR
zlato	ME 1922	ČSR
bronz	ME 1923	ČSR
zlato	ME 1925	ČSR
Fotbalová liga Československa
zlato	1925/1926	AC Sparta Praha
zlato	1927	AC Sparta Praha
zlato	1931/1932	AC Sparta Praha

Karel Pešek (20. září 1895 Olomouc, Morava, Rakousko-Uhersko – 30. září 1970 Praha), řečený Káďa, byl český fotbalista a hokejista hrající především v pražské Spartě. V obou sportech působil také v československé reprezentaci.

Život

Narodil se v Olomouci, kde jeho otec provozoval malý papírenský obchod. V roce 1908 se rodina přestěhovala do Prahy, když otec získal místo účetního u nakladatele Vilímka. Bydleli v Grégrově ulici na Královských Vinohradech. Karel se starším bratrem Ladislavem od raného dětství hrál kopanou a na vinohradských sportovních pláccích zvláště Karel brzy získal pověst výborného fotbalisty.

Sportovní kariéra

Rodný dům Karla Peška v ulici Komenského v Olomouci

Svoji fotbalovou kariéru Karel Pešek zahájil již ve třinácti letech, kdy nastoupil za dospělé Meteoru Vinohrady. O dva roky později přestoupil do ČAFC Vinohrady, kde měl za odměnu zdarma obědy. Pro rodinu to byla velká pomoc, protože otec byl vážně nemocný a nepracoval. V té době bylo pro studenty velmi obtížné hrát fotbal, protože to školský systém neměl příliš rád. Proto bylo běžné, že si hráči na zápas lepili vousy a hráli pod přezdívkami. A tak měl Karel Pešek, který byl studentem gymnázia v Žitné ulici, sportovní přezdívku Káďa. Poté, co zazářil na fotbalovém turnaji, mu zůstala až do konce života.

O jeho služby stála Viktorka Žižkov i Slavia, ale nakonec se radovala Sparta, která se domluvila s hráčovým bratrem. Stalo se tak v roce 1913 a Káďa zahájil svoji kariéru ve Spartě jako krajní záložník. Již po roce se propracoval do funkce kapitána. Káďova maminka vedla na stadionu hospodu, ve které zdarma bavil lidi začínající komik a sparťanský brankář Vlasta Burian. Záhy však vypukla válka a mnoho hráčů, včetně Kádi, narukovalo na frontu.

kapitáni Pleticha (Slavia) a Káďa (Sparta) v roce 1927

Po válce ale nabraly věci rychlý spád a Sparta se v roce 1919 stala prvním neoficiálním mistrem ČSR. Káďa začal hrát středního záložníka a dařilo se mu jak na Spartě, tak v reprezentaci. Z té doby také pochází termín „Železná Sparta“. Tým totiž v letech 1920–1923 sehrál 50 mistrovských utkání, ani jednou neprohrál, dal 230 gólů a dostal jen 40. Káďa byl hvězdou týmu a obdivovala ho celá Evropa. Vynalezl například obranný skluz, i přes svou nevysokou postavu byl výborným hlavičkářem. Dokázal připravit svým spoluhráčům gólové situace, měl dokonalý přehled. Byl tvůrcem hry, vůdcem týmu a Sparta s ním v čele vyhrávala. Ve Vídni porazila před padesáti tisíci lidmi nejlepší rakouské týmy. V Praze porazili uruguayský Nacional Montevideo i anglický Bolton Wanderers. Sparta vyhrávala na zájezdech ve Francii, Portugalsku, či Španělsku. V roce 1926 se konal úspěšný zájezd do USA a o rok později získala Sparta Středoevropský pohár, což byla prestižní klubová soutěž srovnatelná s dnešní Ligou mistrů.

V období první republiky byl opravdovou sportovní hvězdou. Karel Balling, člen kabaretu Červená sedma, o něm složil písničku Dneska hraje Káďa, která se stala hitem. V roce 1925 se v divadle Uranie hrála opereta Dnes hraje Káďa.

V komunálních volbách v roce 1927 kandidoval na nevolitelném místě do Ústřední zastupitelstva Hlavního města Prahy za Stranu slovanských národních socialistů Jiřího Stříbrného.

V roce 1933, ve svých 38 letech, již Káďa nepodával tak oslnivé výkony a přestoupil na konci kariéry do brněnského týmu ligového nováčka SK Židenice. Sehrál zde i zápas proti Spartě, ale v roce 1934 kariéru ukončil.

Se Spartou byl třikrát mistrem ČSR a jednou vyhrál Středoevropský pohár. Odehrál 727 zápasů, což byl klubový rekord, který překonal až Jozef Chovanec. Když sparťanský dres oblékal naposledy, diváci v hledišti slzeli, naopak funkcionáři Sparty s ním začali soudní spor. Žalovali jeho matku za nedodržení smluvních podmínek provozu kantýny o půl milionu korun, ale u soudu neuspěli.

Jedenáct let byl členem fotbalové reprezentace a ve 44 reprezentačních zápasech byl vždy kapitánem.

Hrál také lední hokej, už v roce 1914 nastoupil za mužstvo Čech na mistrovství Evropy v Berlíně. Hrál celkem na pěti evropských šampionátech a získal s reprezentací třikrát zlatou medaili (1914, 1922 a 1925). S hokejem musel skončit po roce 1925, kdy mezinárodní federace vydala zákaz startu pro profesionály z jiných sportů.

Na Letních olympijských hrách v Antverpách 1920 získal v hokeji bronz a mohl se stát prvním Čechem, který by získal na olympijských hrách medaili ve dvou kolektivních sportech. Ve finále fotbalového turnaje, které hráli Čechoslováci proti domácím Belgičanům, se zápas nevyvíjel dobře a československá reprezentace prohrávala 2:0. Káďa, který si po zápase stěžoval na výkon rozhodčího, ale v 36. minutě odvolal tým ze hřiště a Čechoslováci přišli i o stříbrnou medaili.

Jako fotbalista startoval také na LOH 1924, ale obnovil si zde nedávné zranění. Československý tým skončil na těchto hrách na devátém místě.

Po roce 1945

Káďa si byl vědom, že se nemůže živit sportem do smrti, a tak vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, v roce 1934 získal titul RNDr. a po ukončení kariéry nastoupil jako úředník na ministerstvo zdravotnictví. Tam pracoval až do roku 1951, kdy ho zastihla komunistická čistka, která posílala zaměstnance z nevýrobní sféry z řad nestraníků do továren. Přispělo k tomu i nespravedlivé obvinění, že koncem války podepsal přihlášku do České ligy proti bolševismu. Až do důchodu byl Káďa dělníkem v družstvu Mechanika, přestože měl ještě i lékárnický titul MgPh., který získal po válce.

Karel Pešek zemřel krátce po svých pětasedmdesátinách 30. září 1970 na zástavu srdce. K jeho rakvi, kterou pokrývala státní a sparťanská vlajka, se přišly poklonit tisíce lidí.

Odkazy

Literatura

• 100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7. S. 63. 
• Vítězslav Houška: Vzpomínky reakcionáře a kverulanta, Academia, Praha, 2002, str. 160, 162–167

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Pešek na Wikimedia Commons
• Karel Pešek – statistiky na Elite Prospects (anglicky)
• Dneska hraje Káďa - životopis, eurofotbal.cz
• Karel Pešek v databázi Olympedia (anglicky)
• Pohled do historie - Karel Káďa Pešek, kanál HC Sparta Praha na YouTube
• reprezentační statistiky Karla Peška, csfotbal.cz

Autoritní data	AbARTP: 86140 NKC: jk01052379 VIAF: 83762474

Portály: Lední hokej