Přeskočit na obsah

Jan Josef z Trautsonu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Johann Joseph von Trautson)
Jeho Eminence
Johann Joseph von Trautson
2. Arcibiskup ve Vídni
Arcibiskup hrabě Trautson
Arcibiskup hrabě Trautson
Církevřímskokatolická
Arcidiecézearcidiecéze vídeňská
Jmenování17. května 1751
PředchůdceSigismund von Kollonitz
NástupceCristoforo Antonio Migazzi
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení26. září 1728
Biskupské svěcení25. prosince 1750
světitel Sigismund von Kollonitz
Osobní údaje
ZeměRakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Datum narození17. července 1707
Místo narozeníFalkenstein, Dolní Rakousy
Datum úmrtí10. března 1757
Místo úmrtíVídeň
Místo pohřbeníStephansdom
RodičeJan Leopold Donát kníže z Trautsonu a Terezie Ungnadová z Weissenwolffu
PříbuzníArnošt z Trautsonu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kardinál Johann Joseph hrabě von Trautson zu Falkenstein (17. července 1707, Falkenstein, Dolní Rakousy10. března 1757 Vídeň) byl rakouský římskokatolický duchovní, od roku 1750 koadjutor arcidiecéze vídeňské. Roku 1751 byl ustanoven knížetem-arcibiskupem ve Vídni a roku 1756 jmenován kardinálem.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rakouského šlechtického rodu Trautsonů, narodil se jako druhorozený syn císařského nejvyššího hofmistra knížete Jana Leopolda z Trautsonu (1659–1724) a jeho manželky Marie Terezie, rozené hraběnky Ungnadové z Weissenwolffu (1678–1741). Od dětství byl předurčen k církevní dráze, počáteční fázi vzdělání absolvoval ve Vídni, poté s bratrem Karlem Františkem odjel do Říma, kde studoval v kněžském semináři Collegium Germanicum et Hungaricum. Na římské univerzitě La Sapienza získal doktorát z teologie, občanského a církevního práva (1723) a poté absolvoval kavalírskou cestu. Navštívil Francii a Nizozemí, kde si doplnil vzdělání v přírodních vědách a mezinárodním právu, doloženy jsou jeho pobyty na pařížské Sorbonně, na univerzitách v Lyonu a Amsterdamu. Kromě rodné němčiny mluvil plynně francouzsky, italsky a španělsky, ovládal také základy řečtiny a hebrejštiny.

Díky vlivnému postavení své rodiny získal již v nezletilém věku několik obročí, byl jmenován kanovníkem v Salzburgu (1720), Pasově (1723) a Vratislavi (1724), později užíval také beneficia v Uhrách (Ostřihom, Pécs). Kněžské svěcení přijal v roce 1728 a připojil se k reformní mladé generaci prelátů v habsburské monarchii. Za války o rakouské dědictví byl jako vikář dolnorakouských území pasovského biskupství jednoznačným stoupencem Marie Terezie. V roce 1747 byl neúspěšným kandidátem ve volbě arcibiskupa v Salzburgu a v roce 1750 se stal koadjutorem vídeňského arcibiskupa Zikmunda Koloniće.

Po úmrtí kardinála Koloniće byl v dubnu 1751 zvolen vídeňským arcibiskupem, slavnostní intronizace se konala 29. června 1751. Správě arcidiecéze se aktivně věnoval a stal se také předním poradcem Marie Terezie pro církevní otázky, podporoval též tereziánské reformy. V roce 1752 vyvolal pozornost svým dopisem rozeslaným do jednotlivých farností, v němž kritizoval okázalé projevy barokní zbožnosti a požadoval návrat k podstatě křesťanství (tím vyvolal zájem i u protestantů a byl nařčen z jansenismu). V roce 1754 byl jmenován císařským tajným radou a na žádost Marie Terezie získal v roce 1756 hodnost kardinála.

V prosinci 1756 byl stižen mrtvicí a zemřel 10. března 1757, pohřben byl v katedrále sv. Štěpána.

Jeho starší bratr, kníže Jan Vilém Trautson (1700–1775), zastával vysoké funkce u dvora a zemřel jako poslední mužský potomek Trautsonů, majetek v Dolním Rakouskku a Čechách přešel dědictvím na rod Auerspergů. Jejich sestra Marie Kristina (1702–1743) byla manželkou generála Otakara Starhemberga, další sestra Marie Františka (1708–1761) byla provdaná za císařského nejvyššího komořího knížete Jindřicha Josefa Auersperga.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Joseph von Trautson na německé Wikipedii.


Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Sigismund von Kollonitz (1722-1751)
Znak z doby nástupu Arcibiskup vídeňský
Johann Joseph von Trautson
(1751-1757)
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Sigismund Anton von Hohenwart (1803-1820)