Přeskočit na obsah

Námořnictvo Korejské republiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Jihokorejské námořnictvo)
Námořnictvo Korejské republiky
Vlajka námořnictva Korejské republiky
Vlajka námořnictva Korejské republiky
ZeměJižní KoreaJižní Korea Jižní Korea
Vznik1948
Velikost2 vrtulníková výsadková loď
12 torpédoborců
16 fregat
3 korvet
21 ponorek
19 raketových člunů
~34 hlídkových lodí
11 minolovek
Podřízené jednotkyNámořní pěchota Korejské republiky
Nadřazené jednotkyOzbrojené síly Korejské republiky
Účast
VálkyKorejská válka
Vietnamská válka
Válka s terorismem

Námořnictvo Korejské republiky je námořní složkou ozbrojených sil Korejské republiky. Původně malé síly jihokorejského námořnictva měly především bránit pobřeží země před invazí z KLDR. Námořnictvo k roku 2009 tvořilo 67 000 osob, okolo 200 válečných lodí různé velikosti a okolo 60 letadel a vrtulníků.[1]

Díky dlouhodobé ekonomické prosperitě Korejské republiky její námořnictvo prochází postupnou modernizací a expanzí, která z něj vytváří sílu schopnou oceánských operací. Země se stala regionální námořní mocností, přičemž mezi její rivaly patří KLDR a ČLR. Námořnictvo disponuje řadou vysoce moderních válečných lodí, včetně raketových torpédoborců, ponorek a výsadkových lodí, stavěných v domácích loděnicích.[2]

Námořnictvo se podílí na mezinárodní spolupráci včetně operací proti modernímu pirátství.

Jihokorejská válečná loď Paktusan, původně americký stíhač ponorek typu PC.

Moderní jihokorejské námořnictvo vzniklo po porážce Japonského císařství, dlouhodobě okupujícího Korejský poloostrov, ve druhé světové válce. V jižní části poloostrova, osvobozené americkou armádou, vznikl proamerický režim, který začal budovat své vlastní ozbrojené síly. Námořnictvo bylo založeno v roce 1948 a námořní pěchota o rok později. V roce 1949 námořnictvo čítalo celkem 7500 mužů a provozovalo 34 menších plavidel, pocházejících převážně z přebytků amerického námořnictva.[3] Brzy nato se námořnictvo aktivně zapojilo do korejské války. Rivalita dvou států, ležících na korejském poloostrově, přitom ovlivňovala jihokorejskou obrannou doktrínu i v následujících dekádách. Také vojenská spolupráce USA a Korejské republiky přetrvává dodnes.

V 50. letech námořnictvo dále posilovalo, například získalo pět fregat americké třídy Tacoma, dvě fregaty třídy Cannon, devět hlídkových člunů PCE, devět stíhačů ponorek PC, čtyři torpédové čluny PT, 22 tankových výsadkových lodí LST a 12 výsadkových lodí LSM.[4]

V průběhu 60. let získalo jihokorejské námořnictvo své první torpédoborce, pocházející z amerických přebytků. Jednalo se o tři jednotky třídy Fletcher, dodané v letech 1963-1968 a dva torpédoborce třídy Gearing po modernizaci FRAM II (v následujících letech výrazně modernizované). Doplnily je ale i další plavidla, například druhoválečné eskortní torpédoborce a fregata Chung Nam americké třídy Rudderow. Domácí loděnice už však zahájily například stavbu domácích hlídkových člunů třídy Paek Tu. Námořnictvo se v té době opět dočkalo operačního nasazení, tentokrát ve vietnamské válce.

Torpédoborec třídy Čchungmukong I Sun-sin (KD-II)

Léta sedmdesátá byla poslední, ve kterých tvořily hlavní přírůstky námořnictva postarší americká plavidla, především pět torpédoborců třídy Gearing modernizovaných v programu FRAM I, které dostaly moderní výzbroj i výstroj, včetně protilodních střel Boeing Harpoon a obranných systémů Phalanx CIWS.[5]

Korejská republika však v té době měla již dost sil k produkci vlastních větších válečných lodí. V 80. letech tak zahájila modernizační programy, které měly především zlepšit možnosti ničení ponorek, kterých měly hlavní rivalové, KLDR a ČLR, značné množství.[1] Vzniklo tak několik nových domácích tříd, například fregat třídy Ulsan, korvet tříd PchohangTonghe.[6]

V 90. letech byly zahájeny programy stavby moderních válečných lodí, které definitivně nahradily starší plavidla a dnes tvoří jádro námořnictva. Na počátku 90. let byl zahájen program stavby moderních raketových torpédoborců (KD - Korean Destroyer), v němž bylo doposud dokončeno 11 lodí ve třech třídách (KD-I, KD-IIKDX-III), z nichž třída Tchedžo Veliký (KD-III) představuje plavidla s výtlakem přes 10 000 tun, vybavená pokročilým americkým zbraňovým systémem Aegis.[1]

Dále jihokorejské námořnictvo zahájilo stavbu licenčních německých ponorek. Nejprve šlo o devět člunů typu 209[7], které v současnosti doplňují nové čluny typu 214. Výsadkové síly naopak získaly čtyři tankové výsadkové lodě třídy Gojunbong a vrtulníkovou výsadkovou loď třídy Tokdo.

Ponorka typu 214 Yun Bong-gil (S-077)
Ponorka typu 209/1200 Lee Sunsin (S-068)
  • Třída Sohn Wonyil (KSS-II, Typ 214)
    • Son Won-il (S-072)
    • Jeong Ji (S-073)
    • An Jung Geun (S-075)
    • Kim Jwajin (S-076)
    • Yun Bong-gil (S-077)
    • Yu Gwan-sun (S-078)
    • Hong Beom-do (S-079)
    • Lee Beom-seok (S-081)
    • Shin Dol-seok (S-082)
  • Třída Chang Bogo (KSS-I, Typ 209/1200)
    • Chang Bogo (S-061)
    • Lee Chun (S-062)
    • Choi Museon (S-063)
    • Park Wi (S-065)
    • Lee Jongmu (S-066)
    • Jeong Un (S-067)
    • Lee Sunsin (S-068)
    • Na Daeyong (S-069)
    • Lee Eokgi (S-071)

Torpédoborce

[editovat | editovat zdroj]
Torpédoborec Tchedžo Veliký (DDG-991)
Torpédoborec Kwanggetcho Veliký (DDH-971)
  • Třída Čchungmukong I Sun-sin
    • Čchungmukong I Sun-sin (DDH-975)
    • Munmu Veliký (DDH-976)
    • Te Čo-jong (DDH-977)
    • Wang Kŏn (DDH-978)
    • Kang Kam-čchan (DDH-979)
    • Čchö Jong (DDH-981)
Fregata Inčchon (FFG-811)
  • Třída Tegu
    • Tegu (FFG-818)
    • Kjongnam (FFG-819)
    • Soul (FFG-821)
    • Tonghe (FFG-822)
    • Tedžon (FFG-823)
    • Pchohang (FFG-825)
    • Čchonan (FFG-826)
    • Čchunčchon (FFG-827)
  • Třída Inčchon
    • Inčchon (FFG-811)
    • Kjonggi (FFG-812)
    • Čopuk (FFG-813)
    • Kangwon (FFG-815)
    • Čchungpuk (FFG-816)
    • Kwangdžu (FFG-817)
Hlídková loď třídy Gumdoksuri

Hlídkové lodě

[editovat | editovat zdroj]

Výsadkové lodě

[editovat | editovat zdroj]
Vrtulníková výsadková loď Tokdo (LPH-6111)
Cheon Wang Bong
  • Třída Cheon Wang Bong
    • Cheon Wang Bong (LST-686)
    • Cheon Ja Bong (LST-687)
    • Il Chool Bong (LST-688)
    • No Jeok Bong (LST-689)
  • Třída Gojunbong
    • Gojunbong (LST-681)
    • Birobong (LST-682)
    • Hyangnobong (LST-683)
    • Seonginbong (LST-685)
  • Třída Solgae – výsadková vznášedla (2 ks, 7 dalších objednáno)

Pomocné lodě

[editovat | editovat zdroj]
Bojová podpůrná loď Hwačchŏn (AOE-59)

Plánované akvizice

[editovat | editovat zdroj]
Vrtulník UH-60
  1. a b c Navy - South Korea [online]. Globalsecurity.org, rev. 2009-02-03 [cit. 2010-11-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. South Korea making the transition to a Blue Water Navy [online]. Navyrecognition.com, rev. 2019-05-06 [cit. 2019-05-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 312. [Dále jen Pejčoch, Novák a Hájek (1994)]
  4. Pejčoch, Novák a Hájek (1994), s. 316.
  5. Pejčoch, Novák a Hájek (1994), s. 313.
  6. Pejčoch, Novák a Hájek (1994), s. 314.
  7. Pejčoch, Novák a Hájek (1994), s. 315.
  8. HHI and DSME Still in the Race for South Korea’s Future KDDX Destroyers [online]. Navalnews.com, rev. 2020-08-13 [cit. 2020-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. South Kore to build ship for short-takeoff-and-vertical-landing aircraft [online]. Defensenews.com, rev. 2019-07-22 [cit. 2019-08-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. South Korea to Double Down on F-35 and Procure STOVL Variant for LPX-II [online]. Navalnews.com, rev. 2020-09-04 [cit. 2020-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. South Korean CVX Aircraft Carrier Program in the Mist [online]. Navalnews.com, rev. 2023-12-21 [cit. 2023-12-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]