Jehuda Lejb Majmon
| Jehuda Lejb Majmon יהודה לייב מימון | |
|---|---|
 Jehuda Lejb Majmon na snímku z roku 1950 | |
| 1. ministr náboženství a válečných obětí | |
| Ve funkci: 14. května 1948 – 8. října 1951 | |
| Nástupce | Chajim-Moše Šapira |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Sjednoc. nábož. fronta |
| Narození | 11. prosince 1875 Mărculeşti, Ruské impérium |
| Úmrtí | 10. července 1962 Izrael |
| Místo pohřbení | hřbitov v Sanhedrii |
| Kneset | 1. |
| Děti | Geulah Bath Yehudah |
| Profese | politik, rabín a sionista |
| Náboženství | judaismus |
| Ocenění | Izraelská cena (1958) honorary citizen of Jerusalem |
| Commons | Yehuda Leib Maimon |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jehuda Lejb Majmon (hebrejsky: יהודה לייב מימון, rodným jménem Jehuda Lejb Fischman, Jehuda Lejb Fišman, יהודה לייב פישמן, žil 11. prosince 1875 – 10. července 1962) byl rabín, sionistický aktivista, izraelský politik a poslanec Knesetu za stranu Sjednocená náboženská fronta.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Narodil se ve městě Mărculeşti v tehdejší Ruské říši (pak Rumunsko, dnes Moldavsko). Absolvoval náboženská studia na ješivách v Litvě, získal osvědčení pro výkon profese rabína. V roce 1913 přesídlil do dnešního Izraele.[1]
Politická dráha
[editovat | editovat zdroj]Byl jedním ze zakladatelů hnutí Mizrachi a účastnil se jeho zakládajícího sjezdu ve Vilniusu v roce 1902, jakož i prvního světového sjezdu konaného v roce 1904 v Petrohradu. Kvůli svým sionistickým aktivitám byl několikrát zatčen ruskými úřady. Od roku 1909 se účastnil všech sionistických kongresů. Po přesídlení do dnešního Izraele se zasloužil o vznik školského systému napojeného na náboženský sionismus. Během první světové války byl z dnešního Izraele vyhoštěn a působil pak až do svého návratu v roce 1919 v USA. Společně s Abrahamem Isaacem Kookem se zasloužil o vznik Vrchního rabinátu Izraele. Od roku 1935 působil ve správní radě Židovské agentury. Roku 1946 byl zatčen mandátními úřady a uvězněn ve vězení v Latrunu. Patřil do pětičlenného výboru, který se podílel na finální verzi deklarace nezávislosti Státu Izrael a patřil mezi její signatáře. V roce 1958 mu byla udělela Izraelská cena.[1]
V izraelském parlamentu zasedl po volbách v roce 1949, kdy kandidoval za Sjednocenou náboženskou frontu. Zastával i vládní post. V letech 1948–1951 byl ministrem náboženství a válečných obětí.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Jehuda Lejb Majmon [online]. Kneset [cit. 2011-04-19]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jehuda Lejb Majmon na Wikimedia Commons - (anglicky) Kneset – Jehuda Lejb Majmon
- Členové Knesetu
- Izraelští Židé
- Ruští Židé
- Rumunští Židé
- Moldavští Židé
- Židé v Britském mandátu Palestina
- Sionisté
- Rabíni 20. století
- Ministři vlád Izraele
- Židovští politici
- Členové Asifat ha-nivcharim
- Signatáři Izraelské deklarace nezávislosti
- Osobnosti na izraelských poštovních známkách
- Nositelé Izraelské ceny
- Narození v roce 1875
- Narození 11. prosince
- Úmrtí v roce 1962
- Úmrtí 10. července