Přeskočit na obsah

Jaroslav Claude z Lobkowicz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Jaroslav Claude z Lobkovic)
Jaroslav Claude z Lobkowicz
13. kníže z Lobkovic, vladař domu lobkovického a 7. vévoda roudnický
Ve funkci:
25. prosince 1954 – 7. května 1985
(podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení tyto tituly neuznává)
PředchůdceBedřich z Lobkowicz
NástupceJaroslav Lobkowicz

Narození18. června 1910
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí7. května 1985 (ve věku 74 let)
Plzeň 3-Křimice, dnes Plzeň 5-Křimice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníhřbitov ve Vejprnicích
Choť(1940) Gabriela z Korff-Schmising-Kerssenbrocku (1917–2008)
RodičeJaroslav Alois z Lobkowicz (1877–1953) a Marie Terezie, roz. z Beaufort-Spontinu (1885–1942)
Děti1. Polyxena, provdaná Czerninová (* 1941)
2. Jaroslav (* 1942)
3. Marie Leopoldina, provdaná Sternbergová (1943–2017)
4. František (1948–2022)
5. Filip (Zdeněk) (* 1954)
Příbuzníděd: František Evžen z Lobkowicz (1839–1898)
bratr: Bedřich z Lobkowicz (1907–1954)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Claude Bedřich Alois kníže z Lobkowicz (18. června 1910 Zámeček[1], Plzeň7. května 1985 Plzeň 3-Křimice, dnes Plzeň 5-Křimice) byl český šlechtic, pocházel z konopišťsko-křimické linie šlechtického rodu Lobkoviců. Byl 13. knížetem z Lobkovic a vladařem domu lobkovického, 7. vévodou z Roudnice a okněžněným hrabětem ze Sternsteinu (1954).

Zámek Křimice

Jeho otec Jaroslav Alois z Lobkowicz byl c. k. komořím císaře Františka Josefa I., matka Marie Terezie byla dcerou Fridricha Jiřího, 4. vévody z Beaufort-Spontinu, vlastníka Bečova nad Teplou.

Absolvoval vysokou školu zemědělskou ČVUT. V září 1939 byl signatářem Národnostního prohlášení české šlechty. Za války byla na majetek jeho rodiny uvalena vnucená správa. Po válce byl v roce 1945 majetek vrácen a v roce 1948 vyvlastněna půda nad 50 ha. V roce 1950 byla na majetek uvalena národní správa a zámek převzala Národní kulturní komise. Po znárodnění pracoval jako správce na zámku a po propuštění z funkce správce nastoupil jako cestář ke Správě silnic.[2] Po léčení v Tatrách v roce 1958 začal pracovat jako skladník v podniku Kniha v Plzni.[2]

Dne 11. července 1940 se v Praze oženil s Gabrielou z Korff-Schmising-Kerssenbrocku (29. listopad 1917 Klatovy – 30. červenec 2008 Dymokury),[3] dcerou Klementa z Korff-Schmising-Kerssenbrocku (1883–1960) a Marianny z Waldstein-Wartenbergu (1886–1946).[4] Gabriela pocházela ze staré původně vestfálské rodiny, do svatby bydlela v Klatovech.[5] Byla dámou Řádu hvězdového kříže a Maltézského řádu.[4] Narodilo se jim 5 dětí:

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Josef František Maxmilián z Lobkowicz
 
 
Jan Karel Filip z Lobkowicz
 
 
 
 
 
 
Marie Karolína ze Schwarzenbergu
 
 
František Evžen z Lobkowicz
 
 
 
 
 
 
Evžen Dominik Bruntálský z Vrbna
 
 
Karolína Bruntálská z Vrbna
 
 
 
 
 
 
Marie Barbora Erdödyová z Monyorókerék a Monoszló
 
 
Jaroslav Alois z Lobkowicz
 
 
 
 
 
 
Josef Leopold ze Šternberka
 
 
Zdeněk ze Šternberka
 
 
 
 
 
 
Karolína z Walseggu
 
 
Kunigunda ze Sternbergu
 
 
 
 
 
 
Johann Philipp, Graf von Stadion zu Thannhausen
 
 
Terezie Stadionová z Thannhausenu
 
 
 
 
 
 
Kunigunde, Gräfin von Kesselstatt
 
Jaroslav Claude z Lobkowicz
 
 
 
 
 
Bedřich August z Beaufort-Spontinu
 
 
Karel Alfréd z Beaufort-Spontinu
 
 
 
 
 
 
Marie Ernestina ze Starhembergu
 
 
Friedrich z Beaufort-Spontinu
 
 
 
 
 
 
Charles-Théodore de Forbin Janson
 
 
Caroline de Forbin Janson
 
 
 
 
 
 
Antoinette de Rochechouart
 
 
Marie Terezie z Beaufort-Spontinu
 
 
 
 
 
 
Evžen I. z Ligne
 
 
Jindřich Maxmilián z Ligne
 
 
 
 
 
 
Mélanie de Conflans
 
 
Marie Melanie z Ligne
 
 
 
 
 
 
Ernest de Talleyrand-Périgord
 
 
Marguerite de Talleyrand-Périgord
 
 
 
 
 
 
Marie Louise Aglae Suzanne Le Peletier de Mortefontaine
 
  1. Plzeň 131 | Porta fontium. www.portafontium.cz [online]. [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. 
  2. a b Příběhy české šlechty, s. 51
  3. Lobkowicz 4. genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. 
  4. a b POUZAR, Vladimír, MAŠEK Petr, MENSDORFF-POUILLY Hugo, POKORNÝ Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 237. 
  5. VOTÝPKA, Vladimír. Příběhy české šlechty. 3. vyd. Praha a Litomyšl: Paseka, 2002. 408 s. ISBN 80-7185-507-3. S. 39. Dále jen Příběhy české šlechty. 
  6. Czernin z Chudenic. www.historickaslechta.cz [online]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]