Jaderná válka

Jaderná válka je ozbrojený konflikt, ve kterém by došlo k hromadnému nasazení jaderných či termonukleárních zbraní. Takové zbraně by zcela změnily pojetí konfliktu; ke střetu by došlo rychle (díky mezikontinentálním střelám, které k zasáhnutí cíle potřebují pouze desítky minut) a nepřátelské konvenční síly, stejně jako průmyslové kapacity, by byly okamžitě eliminovány.

Riziko konfliktu v dějinách

Po americkém jaderném útoku na Hirošimu a Nagasaki^[1] na konci druhé světové války sice k dalšímu použití těchto zbraní nedošlo, často se ovšem prováděly jaderné testy (např. v Tichomoří, či Severním ledovém oceánu). Lidstvo se od dob prvního použití atomové bomby již několikrát ocitlo na pokraji jaderné války, a to jak mezi USA a Sovětským svazem (obě země disponují největšími kapacitami jaderných zbraní), tak i mezi některými menšími zeměmi (např. Indií a Pákistánem; na počátku 21. století se stalo tématem zneužití těchto zbraní pro účely celosvětového terorismu).

Jednou z nejznámějších krizí, které hrozily vypuknutím jaderné války, byla tzv. kubánská, kdy se Sověti pokusili rozmístit nosiče s jadernými hlavicemi na Kubě, pouze několik desítek či set kilometrů od amerického území, v reakci na rozmístění více než 100 amerických balistických raket Jupiter s jadernými hlavicemi v Itálii a Turecku. V následujících dekádách došlo k méně známým, nicméně také nebezpečným krizovým situacím – např. roku 1983 sovětský počítač na jihu Moskvy oznámil chybně jaderný útok na SSSR^[2] a vyhlášení vysokého stavu i jaderné pohotovosti dne 27. 2. 2022 ruským prezidentem Vladimirem Putinem.^[zdroj?]

Potenciální aktéři a zbraně

Počet jaderných hlavic podle zemí v roce 2024 na základě odhadu Federace amerických vědců.

V současné době několik nejmocnějších zemí disponuje jadernými hlavicemi, jejichž počet přesahuje několik desítek tisíc. Nejvíce jaderných hlavic vlastní Spojené státy a Rusko.^[3]

Obrana

Spojené státy, Sovětský svaz a celá řada dalších zemí se v dobách rizika celosvětové jaderné války věnovaly možnostem, jak se ubránit proti případnému úderu, či případně vyvinout technologie, sloužící k ještě rychlejšímu možnému úderu, aby bylo možné předehnat protivníka. Objevily se tak jaderné ponorky, byly budovány protijaderné kryty. Spojené státy začaly vyvíjet protiraketové systémy s cílem zneškodnit sovětské střely ještě během letu.

Předpokládané důsledky

Předpokládá se, že vypuknutí jaderné války by tak vedlo k obrovským ztrátám jak na lidských životech (neboť hlavními cíli útoku by se staly hustě osídlené oblasti), tak i na infrastruktuře. Zatímco první jaderné zbraně na konci druhé světové války byly schopné decimovat celá města, vývoj přinesl možnost masivního nasazení těchto zbraní na velké vzdálenosti s ještě ničivějším účinkem. Proto by takový konflikt potenciálně mohl mít za následek zničení celé lidské civilizace či planety – nebo takovou proměnu podmínek, která by znamenala drastické zhroucení lidské civilizace. Následný stav, ke kterému dochází po jaderné válce, je znám jako nukleární zima.

Podle studie publikované v časopise Nature Food ze srpna 2022 by rozsáhlá jaderná válka mezi Spojenými státy a Ruskem zabila přímo 360 milionů lidí a dalších více než 5 miliard lidí na celém světě by zemřelo hlady v důsledku následné nukleární zimy.^[4] Jaderná válka mezi Indií a Pákistánem by zabila 2,5 miliardy lidí,^[5] včetně více než 8,7 milionu obyvatel Česka.^[6]

Přežití

Předpovědi následků rozsáhlé jaderné války zahrnují smrt milionů obyvatel měst v krátkém časovém úseku. Některé prognózy z 80. let 20. století šly ještě dále a tvrdily, že totální jaderná válka by mohla nakonec vést k vyhynutí lidstva.^[7] Tyto předpovědi, někdy, ale ne vždy založené na totální válce s jadernými arzenály na vrcholu studené války, se setkaly se současnou kritikou. Na druhou stranu, některé vládní prognózy z 80. let, jako například FEMA CRP-2B a NATO Carte Blanche, byly kritizovány skupinami, jako je Federace amerických vědců, za to, že jsou příliš optimistické. Například CRP-2B nechvalně předpovídal, že 80 % Američanů by přežilo jadernou výměnu se Sovětským svazem, což je číslo, které zanedbávalo dopady jaderné války na infrastrukturu zdravotní péče, zásobování potravinami a ekosystém a předpokládalo, že všechna velká města by mohla být úspěšně evakuována během 3–5 dnů.^[8] Řada publikací z období studené války prosazovala přípravy, které by údajně umožnily velké části civilistů přežít i totální jadernou válku. Mezi nejznámější z nich patří Nuclear War Survival Skills.^[9]

V kultuře

Jaderná válka je častým námětem sci-fi autorů o konci, či drastických proměnách civilizace. Častým tématem byla hlavně v časech války studené, kdy bylo riziko celosvětového konfliktu kvůli americko-sovětskému antagonismu neustále přítomné.

Filmy

Den poté (1983) – americký film, jehož hlavním tématem je průběh a důsledky jaderné války
Válečné hry
Vlákna – realisticky pojatý britský televizní film pojednávající o 12 letech možných následků globální jaderné války pro Velkou Británii.^[10]
Terminátor – americký akční sci-fi film
Budoucnost nejistá
Třináct dní – americký film zobrazující průběh Kubánské krize v USA
Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu
Nejhorší obavy

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nuclear warfare na anglické Wikipedii.

↑ PHOTOGRAPHS OF HIROSHIMA AND NAGASAKI [online]. [cit. 2008-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-29.
↑ September 26th, 1983: The day the world almost died [online]. [cit. 2010-08-28]. Dostupné online.
↑ Globální jaderné síly [online]. [cit. 2008-02-02]. Dostupné online.
↑ World Nuclear war between the U.S. and Russia would kill more than 5 billion people – just from starvation, study finds. CBS News. 16 August 2022. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne October 26, 2022.
↑ XIA, Lili; ROBOCK, Alan; SCHERRER, Kim; HARRISON, Cheryl S.; BODIRSKY, Benjamin Leon; WEINDL, Isabelle; JÄGERMEYR, Jonas. Global food insecurity and famine from reduced crop, marine fishery and livestock production due to climate disruption from nuclear war soot injection. Nature Food. 15 August 2022, s. 586–596. doi:10.1038/s43016-022-00573-0. PMID 37118594. S2CID 251601831.
↑ Černé scénáře jaderné války: i malý lokální konflikt by zdecimoval lidstvo. Hrot [online]. 7. září 2022. Dostupné online.
↑ EHRLICH, P. R.; HARTE, J.; HARWELL, M. A.; RAVEN, P. H.; SAGAN, C.; WOODWELL, G. M.; BERRY, J., Ayensu, E. S.; Ehrlich, A. H.; Eisner, T.; Gould, S. J.; Grover, H. D.; Herrera, R.; May, R. M.; Mayr, E.; McKay, C. P.; Mooney, H. A.; Myers, N.; Pimentel, D. & Teal, J. M. Long-term biological consequences of nuclear war. S. 1293–1300. Science [online]. American Association for the Advancement of Science, 1983-12-16. Roč. 222, čís. 4630, s. 1293–1300. Dostupné online. doi:10.1126/science.6658451. Bibcode 1983Sci...222.1293E. PMID 6658451. (anglicky)
↑ Pamela Bumstead. NUCLEAR WINTER: THE ANTHROPOLOGY OF HUMAN SURVIVAL. Washington, DC. 84th Annual Meeting of the American Anthropological Association [online]. American Anthropological Association, 1985-12-06. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-09. (anglicky)
↑ KEARNY, Cresson H. Nuclear War Survival Skills. [s.l.]: Oregon Institute of Science and Medicine, 1988. ISBN 0-942487-01-X. S. 6–11. (anglicky)
↑ http://www.csfd.cz/film/4700-vlakna/

Literatura

Fin. Nuclear Preparedness Guide [online]. 2022-03-08, rev. 2022-03. Dostupné online. (anglicky)
ORD, Toby. Nad propastí. Překlad Anna Štádlerová. 1. vyd. Praha: Argo, 2022. 480 s. ISBN 978-80-257-3779-8.
KEARNY, Cresson H. Nuclear War Survival Skills. 3. vyd. Cave Junction: Oregon Institute of Science and Medicine, 1987 (1990 tisk). 317 s. Dostupné online. ISBN 0-942487-01-X. (anglicky)
The Russell-Einstein Manifesto [online]. Pugwash: 1955-07-09. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu jaderná válka na Wikimedia Commons

[1] PHOTOGRAPHS OF HIROSHIMA AND NAGASAKI [online]. [cit. 2008-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-29.

[2] September 26th, 1983: The day the world almost died [online]. [cit. 2010-08-28]. Dostupné online.

[3] Globální jaderné síly [online]. [cit. 2008-02-02]. Dostupné online.

[4] World Nuclear war between the U.S. and Russia would kill more than 5 billion people – just from starvation, study finds. CBS News. 16 August 2022. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne October 26, 2022.

[5] XIA, Lili; ROBOCK, Alan; SCHERRER, Kim; HARRISON, Cheryl S.; BODIRSKY, Benjamin Leon; WEINDL, Isabelle; JÄGERMEYR, Jonas. Global food insecurity and famine from reduced crop, marine fishery and livestock production due to climate disruption from nuclear war soot injection. Nature Food. 15 August 2022, s. 586–596. doi:10.1038/s43016-022-00573-0. PMID 37118594. S2CID 251601831.

[6] Černé scénáře jaderné války: i malý lokální konflikt by zdecimoval lidstvo. Hrot [online]. 7. září 2022. Dostupné online.

[7] EHRLICH, P. R.; HARTE, J.; HARWELL, M. A.; RAVEN, P. H.; SAGAN, C.; WOODWELL, G. M.; BERRY, J., Ayensu, E. S.; Ehrlich, A. H.; Eisner, T.; Gould, S. J.; Grover, H. D.; Herrera, R.; May, R. M.; Mayr, E.; McKay, C. P.; Mooney, H. A.; Myers, N.; Pimentel, D. & Teal, J. M. Long-term biological consequences of nuclear war. S. 1293–1300. Science [online]. American Association for the Advancement of Science, 1983-12-16. Roč. 222, čís. 4630, s. 1293–1300. Dostupné online. doi:10.1126/science.6658451. Bibcode 1983Sci...222.1293E. PMID 6658451. (anglicky)

[8] Pamela Bumstead. NUCLEAR WINTER: THE ANTHROPOLOGY OF HUMAN SURVIVAL. Washington, DC. 84th Annual Meeting of the American Anthropological Association [online]. American Anthropological Association, 1985-12-06. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-09. (anglicky)

[9] KEARNY, Cresson H. Nuclear War Survival Skills. [s.l.]: Oregon Institute of Science and Medicine, 1988. ISBN 0-942487-01-X. S. 6–11. (anglicky)

[10] ttp://www.csfd.cz/film/4700-vlakna/

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]