Jón Sigurðsson

Jón Sigurðsson
Jón Sigurðsson
Narození	17. června 1811; Hranfseyri
Úmrtí	7. prosince 1879 (ve věku 68 let); Kodaň, Dánsko
Místo pohřbení	Holavallagarður
Alma mater	Kodaňská univerzita
Povolání	politik, filolog a historik
Funkce	member of the Danish Constituent Assembly (1848–1849); člen Althingu
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jón Sigurðsson (17. červen 1811, Hrafnseyri – 7. prosinec 1879, Kodaň) byl islandský politik liberální orientace, vůdce islandského hnutí za nezávislost v 19. století, otec moderního islandského národa.

Život

Vystudoval gramatiku a historii na univerzitě v Kodani, kam odjel roku 1833. Poté pracoval v ústavu Arnamagnæan při Kodaňské univerzitě, který sbíral ságy a jiné rukopisy ve staré severštině. Na Island se vrátil až roku 1845; ihned zasedl v islandském parlamentu (Althingu) a roku 1849 se stal jeho předsedou.

Zasedl též ve zvláštním revolučním národním shromáždění roku 1851 (Þjóðfundurinn 1851), kde bojoval proti přijetí nové dánské ústavy, v čemž uspěl. To byl začátek islandské revolty, která běžela řadu let - její hlavní tribunou byla Jónem založená ročenka Ný félagsrit, jež vycházela v letech 1841–1873. Jón v té době sídlil opět v Kodani a jeho tamní byt se stal centrem islandského národního hnutí, podobně jako Islandská literární společnost (Hið íslenska bókmenntaféla), které Jón předsedal od roku 1851. Nenásilný odpor Islanďanů nakonec vyústil v to, že Dánsko dalo Islandu roku 1874 autonomii ve vnitřních záležitostech.

Den Jónova narození je dnes na Islandu státním svátkem. Jón je též vyobrazen na bankovce v nominální hodnotě 500 islandských korun.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jón Sigurðsson na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jón Sigurðsson na Wikimedia Commons
Heslo v Britannice