Přeskočit na obsah

Ita Rina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Italina Lida Kravanja)
Ita Rina
Rodné jménoItalina Lida Kravanja
Narození7. července 1907
Divača
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. května 1979 (ve věku 71 let)
Budva
JugoslávieJugoslávie Jugoslávie
Místo pohřbeníBělehradský nový hřbitov
Aktivní roky1927–1960
ChoťMiodrag Đorđević
RodičeJožef Kravanja a Marija Kravanja
Významné roleAndrea (Erotikon)

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ita Rina, původním jménem Italina Lida Kravanja (7. července 1907 Divača10. května 1979 Budva) byla slovinská herečka a modelka, známá z působení v německých filmech.

Během středoškolských studií se v roce 1926 zúčastnila soutěže o Miss Jugoslávie: i když nevyhrála, její snímky zaujaly záhřebského podnikatele ve filmovém průmyslu Adolfa Müllera, který jí sjednal angažmá u německého producenta Petera Ostermayera.[1] Přijala pseudonym Ita Rina a roku 1927 debutovala v němém filmu Franze Ostena Was die Kinder ihren Eltern verschweigen. Po úspěchu v Německu se prosadila také v české kinematografii: hrála hlavní ženskou postavu v průkopnickém filmu Gustava Machatého Erotikon (1929).[2] Dobová kritika uvedla: „Ita Rina je událost. Je okouzlující ve své dívčí věrnosti a nezakrytě pobuřující, když se spojuje s ďáblem, když se převaluje ve snové vizi na posteli, když popadá svého milence za vlasy (...)[3] Karel Anton ji obsadil do titulní role prvního českého celovečerního zvukového filmu Tonka Šibenice, poté hrála i v jeho francouzské a německé verzi (v té době se úspěšné filmy nedabovaly ani netitulkovaly, ale rovnou se natočil cizojazyčný remake). Natáčela také v Estonsku (Kire lained), s Carlem Junghansem spolupracovala na filmu A život jde dál.

V roce 1932 se provdala za srbského inženýra Miodraga Đorđeviće, přestěhovala se do Bělehradu a konvertovala k pravoslaví, přičemž přijala nové křestní jméno Tamara. Poslední filmovou roli hrála v německé detektivce Ústředna Rio (1939, režie Erich Engels), její kariéru ukončila druhá světová válka a mateřské povinnosti. Po válce působila jako produkční ve studiu Avala Film, v roce 1960 si ještě zahrála v antiutopickém filmu Veljko Bulajiće Válka. Ke konci života trpěla astmatem, v důsledku jednoho záchvatu také zemřela.

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]
  • 1927 Was die Kinder ihren Eltern verschweigen
  • 1927 Wochenendzauber
  • 1927 Zwei unterm Himmelszelt
  • 1928 Das Letzte Souper
  • 1929 Erotikon
  • 1929 Hanba
  • 1929 Procitnutí jara
  • 1930 Tonka Šibenice
  • 1930 Kire lained
  • 1930 Walzerkönig
  • 1933 Píseň Černých hor
  • 1935 A život jde dál
  • 1937 Korálová princezna
  • 1939 Ústředna Rio
  • 1960 Válka
  1. Luboš Bartošek: Náš film. Mladá fronta, Praha 1985, s. 398
  2. MACHATÝ, Gustav. "Erotikon" (1929) [online]. 26. leden 2012 [cit. 2018-08-05]. Dostupné online. 
  3. Jiří Horníček: Gustav Machatý. Touha dělat film. Host, Brno 2011, ISBN 978-80-7294-366-1, s. 95

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]