Kanonická hybnost
Kanonická hybnost (někdy též zobecněná hybnost) je základní fyzikální veličina v rámci Hamiltonovy mechaniky a zobecňuje zde roli rychlosti. Kanonická hybnost společně se zobecněnými souřadnicemi parametrizuje fázový prostor. Kanonická hybnost se vyskytuje například v Hamiltonových rovnicích a v definici Poissonovy závorky.
Definice a význam
[editovat | editovat zdroj]Kanonická hybnost je definována jako parciální derivace Lagrangeovy funkce vůči j-té zobecněné rychlosti .
Přímo z definice vyplývá, že je kovektor[pozn. 1]. Kanonické hybnosti jsou navzájem nezávislé a nezávisí explicitně ani na žádných souřadnicích . Tuto jejich nezávislost můžeme zapsat následovně.
Ve fyzikálním systému s n stupni volnosti je tak každý bod ve fázovém prostoru popsán právě 2n parametry a to [pozn. 2]. Pár souřadnice a příslušné hybnosti nazýváme pro každý index dvojicí kanonicky sdružených proměnných.
Geometrická interpretace
[editovat | editovat zdroj]V Lagrangeově mechanice se zobecněné rychlosti popisují jako vektory ležící v tečném prostoru ke konfiguračnímu prostoru. Naproti tomu v Hamiltonově mechanice přebírají kanonické hybnosti roli zobecněných rychlostí. Kanonické hybnosti jsou kovektory a leží v takzvaném kotečném prostoru konfiguračního prostoru. Kotečný prostor je duální vektorový prostor k tečnému prostoru (oba prostory jsou tečné ke konfiguračnímu prostoru ve stejném bodě). Dualita mezi Lagrangeovou a Hamiltonovou mechanikou tak tkví v dualitě vektorů a kovektorů. Stejně jako tečné prostory společně tvoří tečný bandl, kotečné prostory tvoří tzv. kotečný bandl.
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Mějme Lagrangeovu funkci, která nezávisí na zobecněné souřadnici (v konzervativním systému). Z pohybových rovnic pak vyplývá, že se v čase zachovává kanonická hybnost, kterou v tomto kontextu nazýváme zobecněná hybnost. Pohybová rovnice pro j-tou souřadnici se zde zjednoduší, protože druhý člen je díky nezávislosti na nulový.
Například pro klasický fyzikální systém pouze s jedním volným hmotným bodem má Lagrangián tvar
- .
Pokud explicitně spočítáme parciální derivaci z uvedeného výše, zobecněná hybnost je pak rovna [pozn. 3], což odpovídá newtonovské hybnosti ve známém tvaru hmotnost krát rychlost. V tomto speciálním případě se klasická newtonovská hybnost rovná zobecněné hybnosti a zachovává se.
Za výše uvedených předpokladů se zobecněná hybnost zachovává, ale obecně nemusí být rovna newtonovské hybnosti. Například pro nabitou částici v magnetickém poli dostaneme výraz [pozn. 3], kde je náboj částice a je vektorový potenciál elektromagnetického pole. Pokud pokud je zde vektorový potenciál nezávislý na souřadnici , pak se zobecněná hybnost v čase zachovává, ale naproti tomu newtonovská hybnost nemusí.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Proto je index psán dole, na rozdíl od zobecněných souřadnic , což jsou vektory.
- ↑ U některých autorů se můžeme setkat s konvencí, kde parametry jsou seřazeny po kanonicky sdružených dvojicích .
- ↑ a b Kovektor je zde roven nějakému vektoru, ale to nehraje roli, protože mezi reprezentací kovektoru a vektoru není v nerelativistické mechanice rozdíl. V relativistickém modelu by však šlo o chybu.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PODOLSKÝ, Jiří. Teoretická mechanika ve třech knihách. 1. vyd. [s.l.]: Matfyzpress, 2024. 432 s. ISBN 978-80-7378-499-7. Kapitola 5 Hamiltonův formalismus, s. 96-106.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- [1] – hlavní stránka Ústavu teoretické fyziky MFF UK