Přeskočit na obsah

Eikosanoid

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Ikosanoidy)
Metabolické cesty syntézy různých eikosanoidů

Eikosanoid či ikosanoid (řec. eikosa–dvacet) je oxygenovaný produkt metabolismu dvacetiuhlíkatých mastných kyselin, zejména kyseliny arachidonové. Eikosanoidy vznikají především účinkem enzymů cyklooxygenázy, cytochromu P450, lipogenázy či neenzymaticky v jiných metabolických cestách.[1]

Ač je tato definice poměrně široká, běžně se k eikosanoidům řadí hlavně leukotrieny a tři skupiny prostanoidů: prostaglandiny, prostacykliny a tromboxany.[2] Teoreticky však k eikosanoidům mohou být řazeny i další látky, jako hepoxiliny, resolviny, izofurany, izoprostany, lipoxiny, epilipoxiny, epoxyeikosatrienové kyseliny (EET) a endokanabinoidy. Leukotrieny a prostanoidy jsou někdy označovány jako „klasické eikosanoidy“,[3][4][5] zatímco ostatní jmenované se označují jako „neobvyklé“ (angl. „novel“ či „non-classic“[6][7][8][9]).

Eikosanoidy jsou vnitrobuněčné signalizační molekuly (tzv. autokrinní), které ovlivňují svalový stah, srážení krve, bolest či například zánět.[10]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eicosanoid na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Richard M. Breyer ;Matthew D. Breyer. ENCYCLOPEDIA OF BIOLOGICAL CHEMISTRY, FOUR-VOLUME SET, 1-4. Příprava vydání Lennarz,W.J., Lane, M.D.. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Eicosanoid Receptors. 
  2. ↑ LEXICON OF LIPID NUTRITION [online]. Dostupné online. 
  3. ↑ Van Dyke TE, Serhan CN. Resolution of inflammation: a new paradigm for the pathogenesis of periodontal diseases. J. Dent. Res.. 2003, roč. 82, čís. 2, s. 82–90. Dostupné online [cit. 2007-10-28]. DOI 10.1177/154405910308200202. PMID 12562878. 
  4. ↑ Serhan CN, Gotlinger K, Hong S, Arita M. Resolvins, docosatrienes, and neuroprotectins, novel omega-3-derived mediators, and their aspirin-triggered endogenous epimers: an overview of their protective roles in catabasis. Prostaglandins Other Lipid Mediat.. 2004, roč. 73, čís. 3–4, s. 155–72. DOI 10.1016/j.prostaglandins.2004.03.005. PMID 15290791. 
  5. ↑ Anderle P, Farmer P, Berger A, Roberts MA. Nutrigenomic approach to understanding the mechanisms by which dietary long-chain fatty acids induce gene signals and control mechanisms involved in carcinogenesis. Nutrition (Burbank, Los Angeles County, Calif.). 2004, roč. 20, čís. 1, s. 103–8. PMID 14698023. 
  6. ↑ Evans AR, Junger H, Southall MD, et al.. Isoprostanes, novel eicosanoids that produce nociception and sensitize rat sensory neurons. J. Pharmacol. Exp. Ther.. 2000, roč. 293, čís. 3, s. 912–20. PMID 10869392. 
  7. ↑ O'Brien WF, Krammer J, O'Leary TD, Mastrogiannis DS. The effect of acetaminophen on prostacyclin production in pregnant women. Am. J. Obstet. Gynecol.. 1993, roč. 168, čís. 4, s. 1164–9. Dostupné online. PMID 8475962. 
  8. ↑ Behrendt H, Kasche A, Ebner von Eschenbach C, Risse U, Huss-Marp J, Ring J. Secretion of proinflammatory eicosanoid-like substances precedes allergen release from pollen grains in the initiation of allergic sensitization. Int. Arch. Allergy Immunol.. 2001, roč. 124, čís. 1–3, s. 121–5. DOI 10.1159/000053688. PMID 11306946. 
  9. ↑ Sarau HM, Foley JJ, Schmidt DB, et al.. In vitro and in vivo pharmacological characterization of SB 201993, an eicosanoid-like LTB4 receptor antagonist with anti-inflammatory activity. Prostaglandins Leukot. Essent. Fatty Acids. 1999, roč. 61, čís. 1, s. 55–64. Dostupné online [cit. 2007-11-02]. DOI 10.1054/plef.1999.0074. PMID 10477044. 
  10. ↑ RÉDEI, George P. Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics. 3rd Edition. vyd. [s.l.]: Springer, 2008. ISBN 978-1-4020-6753-2. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Eikosanoid&oldid=20799307“