Ignaz Kuffner
Ignaz von Kuffner | |
---|---|
Starosta Ottakringu | |
Ve funkci: 1865 – 1882 | |
Narození | 22. dubna 1822 Břeclav Rakouské císařství |
Úmrtí | 23. března 1882 (ve věku 59 let) Ottakring u Vídně Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Židovský hřbitov v Břeclavi |
Děti | Moriz von Kuffner |
Příbuzní | Jakob Kuffner (sourozenec) |
Profese | byznysmen, podnikatel, průmyslník, pivovarník, starosta, filantrop a mecenáš |
Ocenění | Řád Františka Josefa |
Commons | Ignaz von Kuffner |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ignaz Kuffner (od roku 1878 Ignaz von Kuffner, 22. dubna 1822 Břeclav – 23. března 1882 Ottakring u Vídně) byl moravsko-německý podnikatel, politik a později šlechtic židovského původu z podnikatelského rodu Kuffnerů. Působil ve vídeňské čtvrti Ottakring, kde vlastnil pivovar a posléze zde vykonával úřad starosty. Spoluvlastnil také břeclavský cukrovar, posléze jeden z největších závodů svého druhu v Rakousku-Uhersku.
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí a podnikání
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v břeclavském židovském ghettu v podnikatelské rodině. Jeho zde usazení předkové (včetně významných členů rodu Karla a Davida Kuffnerových) byli ekonomicky velmi úspěšní a patřili k uznávané vyšší vrstvě tohoto místa. Ignaz odešel v roce 1848 nebo 1850[1] se svým bratrancem Jakobem do Vídně. Zde se se usadili v Ottakringu, v té době největší dělnické čtvrti na vídeňském předměstí, a v roce 1850 zde zakoupili malý pivovar Ottakring, který o 13 let dříve založila rodina Planků a který vyráběl také likéry a lisované kvasnice.[1] Zvyšováním technické úrovně, znásobením výrobního výkonu a zavedením příkladných pracovně-sociálních předpisů z něj ve velmi krátké době udělali vzorovou a úspěšnou společnost.[2]
S bratrem Jakobem a bratrancem Hermannem Kuffnerovými společně v roce 1861 založili v Břeclavi, při břehu Dyje, cukrovar.[3] Vybudován byl na místě někdejších skladů a seníků, nedaleko centra města.[4] V následujících letech se podnik pod vedením Hermanna úspěšně rozvíjel, mj. i díky výrobě kvalitního bílého cukru, a stal se jedním z největších svého druhu v monarchii.
Starostou
[editovat | editovat zdroj]Ignaz Kuffner se politicky angažoval od roku 1865 v obecním výboru , v letech 1869 až 1882 byl pak zvolen starostou Ottakringu. Během rakousko-pruské války v roce 1866 nechal na vlastní náklady postavit malou nemocnici pro ošetřování těžce raněných. Překlenul finanční propady v obecní kase bezúročnými půjčkami. Během svého působení ve funkci starosty založil Kuffnerovu školskou nadaci (Kuffnersche Schulstiftung) s cílem zlepšit obecnou školní infrastrukturu. [5] Svým jměním podpořil i židovskou komunitu a daroval jí pozemek pro stavbu synagog v Ottakringu, Neulerchenfeldu a Hernalsu. [5] Nemajetní obyvatelé Ottakringu pak na jeho náklady dostávali dřevo na topení či byly pořizovány knihy pro studentské knihovny.[2][5]
Úmrtí
[editovat | editovat zdroj]Ignaz Kuffner zemřel 23. března 1882 v Ottakringu u Vídně ve věku 59 let. Pohřben byl v majestátní rodinné hrobce na židovském hřbitově v Břeclavi. Hrobka je evidována jako kulturní památka.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Poprvé se oženil se svou sestřenicí Fanny Kuffnerovou (4. března 1830 Břeclav – 21 července 1851 Vídeň), dcerou Simona a Josefiny Kuffnerových. Po její smrti uzavřel druhý sňatek s Rosalií Spitzer (kolem roku 1826 Stampfen, Pruska, tehdejší Uhry – 21. prosince 1899 Vídeň). V roce 1854 se jim narodil syn Moriz von Kuffner, který dovedl rodinnou firmu k ještě většímu rozkvětu.
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]Úspěchy Ignaze Kuffnera našly veřejné uznání jeho jmenováním starostou Ottakringu (později čestným občanem) a udělením Rytířského kříže Řádu Františka Josefa císařem Františkem Josefem I. V roce 1878 byl povýšen do dědičného šlechtického stavu s přídomkem „Edler von Kuffner“. [2]
Před rokem 1870 po něm byla na tehdejším samostatném vídeňském předměstí Ottakring (od roku 1892 přičleněno k Vídni jakožto 16. okrsek) pojmenována ulice Kuffnergasse, vedoucí vedle areálu jeho pivovaru[6] (název byl později místními považován za poctu jeho synovi Morizi von Kuffnerovi) byl po jeho dceři Katharině byla v Ottakringu pojmenována v letech 1886 až 1944 ulice Katharinenruhe a. Roku 2002 bylo původní jméno ulice obnoveno.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ignaz von Kuffner na německé Wikipedii.
- ↑ a b siehe Literatur NDB Gustav Otruba: Kuffner, Ignaz von
- ↑ a b c siehe Literatur Katja Fischer: Jüdische Kunstsammlungen in Wien vor 1938 am Beispiel der Familie Kuffner
- ↑ SEDLÁČKOVÁ, Dagmar. Cukrovarník Hermann Kuffner byl prvním židovským starostou Břeclavi. Břeclavský deník. 2020-08-22. Dostupné online [cit. 2023-06-27].
- ↑ Městské muzeum a galerie Břeclav - Muzeum, Synagoga, Zámeček Pohansko, Lichtenštejnský dům. www.muzeumbv.cz [online]. [cit. 2023-06-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c siehe Literatur Peter Habison: Moriz von Kuffner und seine Sternwarte
- ↑ Lehmanns Wiener Adressbuch, Ausgabe 1870, S. 12 des Abschnitts (= digitale S. 28)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- FISCHER, Katja. Jüdische Kunstsammlungen in Wien vor 1938 am Beispiel der Familie Kuffner. Diplomarbeit Universität Wien, Wien 2008 (Dostupné online)
- HABISON, Peter. Moriz von Kuffner und seine Sternwarte Kapitel des Buches von Gudrun Wolfschmidt: Astronomisches Mäzenatentum, s. 131–153 Dostupné online
- Christian M. Springer, Alfred Paleczny, Wolfgang Ladenbauer: Wiener Bier-Geschichte, Wien 2016, ISBN 978-3-205-20437-4, s. 115–130
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ignaz von Kuffner na Wikimedia Commons
- Narození v roce 1822
- Úmrtí v roce 1882
- Mecenáši
- Podnikatelé 19. století
- Rakouští podnikatelé
- Narození v Břeclavi
- Úmrtí ve Vídni
- Pohřbení na Židovském hřbitově v Břeclavi
- Rakouští starostové
- Pivovarníci
- Židovští podnikatelé
- Židé v Břeclavi
- Židé ve Vídni
- Nositelé Řádu Františka Josefa
- Rakouští šlechtici
- Němečtí cukrovarníci
- Podnikatelé z Břeclavi
- Ottakring
- Čeští Němci