Přeskočit na obsah

Ida z Formbachu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Ida Rakouská)
Ida z Formbachu
Narození1060
Úmrtí1101 (ve věku 40–41 let)
Ereğli
Povolánípolitička a křižačka
ChoťLeopold II. Babenberský (1065–1095)[1]
DětiLeopold III. Babenberský
Helbirga Babenberská
Alžběta Babenberská
Ida Babenberská
Žofie Babenberská[2]
Euphemia of Austria
RodičeRapoto IV. z Chamu[2] a Tiemo von Formbach a NN von Braunschweig[3] a Mathilde
RodBabenberkové
PříbuzníMatylda Švábská, Rapoto V. Chamský, Oldřich Pasovský a Heřman z Vohburku (sourozenci)
Leopold IV. Babenberský, Jindřich II. Babenberský, Anežka Babenberská[4], Ota z Freisingu[2], Judita Babenberská[5], Gertruda Babenberská, Konrád II. Babenberský[2], Vojtěch II. Babenberský, Bertha of Austria a Elisabeth von Österreich (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ida z Formbachu (narozena 1055? – zemřela po září 1101?) byla rakouskou markraběnkou ne zcela jistého původu[6] a účastnicí křížové výpravy.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Ida se provdala za rakouského markraběte Leopolda a ovdověla roku 1095.[7] Roku 1100[8] se připojila k pomocné křížové výpravě hraběte Viléma z Nevers.[9] Společně s Welfem Bavorským, Vilémem Akvitánským, Fridrichem z Bogenu, řezenským purkrabím Jindřichem a dalšími nadšenými křižáky se vydala do Svaté země. K výpravě patřili i mnozí duchovní - Dětmar Salcburský, Oldřich Pasovský, Gislebert z Admontu a především kronikář Ekkerhard z Aury.[10]

Při pochodu přes malou Asií byla francouzská část křižáků překvapena seldžuckými vojáky u Heraclea. Z obklíčení se podařilo vyváznout pouze několika rytířům s Vilémem z Nevers, přes Kilíkii dorazili do Antiochie, kam přišli oloupení, polonazí a bez zbraní. Hugo z Vermandois byl vážně zraněn a v říjnu v Tarsu zemřel. Krátce po Francouzích dorazilo k osudnému místu i znavené vojsko bavorského a akvitánského vévody. Ukrytí Seldžukové využili zaneprázdnění nic netušících vojáků sháněním občerstvení a vojsko opět téměř zcela zdecimovali. Zachránila se pouze malá část rytířů s veliteli.[11]

„ Když velikánské vojsko francké... směřovalo k Jeruzalému ...a lidu nesčetně, seskupeného v dvojí vojsko, jízdní a pěší. Těm na Romanských hranicích se postavil Turek Soliman... on nezapomenuv na své ztráty, s velikým množstvím Turků nešťastně rozprášil vojsko Francké a skoro vše k záhubě přivedl... přes sto tisíc jezdcův i pěších mečem pohubil. Z žen některé povraždil, některé odvedl s sebou. “
— Fulcher ze Chartres[12]

Během bitvy mezi mnoha ženami v doprovodu zmizela Corba, žena Geoffreyho Burela a markraběnka Ida.[13] Podle Alberta z Aix není zcela jisté, zda byla Ida zabita či krveprolití přežila a skončila v zajetí. Ujala se legenda o Idině pobytu v harému [13] a následném porodu atabega Zengího.[13]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  2. ↑ a b c d Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  4. ↑ Zdeněk Jirásek, Robert Antonín, Martin Čapský, Vratislav Janák, Dalibor Prix, Pavel Kouřil: Slezsko v dějinách českého státu I. Od pravěku do roku 1490. Nakladatelství Lidové noviny. 2012. ISBN 978-80-7422-168-2.
  5. ↑ Kindred Britain.
  6. ↑ www.genealogie-mittelalter.de. www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 2010-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-31. 
  7. ↑ www.genealogie-mittelalter.de. www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 2010-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-30. 
  8. ↑ www.fmg.ac
  9. ↑ Hrochová, Věra: Křižáci v Levantě, Praha, 1975, str. 109
  10. ↑ BALDWIN, M. W. The first hundred years [online]. Madison: Wisconsin: University of Wisconsin Press, 1969 [cit. 2010-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Hrochová, str. 81
  12. ↑ CHATRESSKÝ, Fulcher. Fulchera Chartresského Historie Jerusalémská čili děje rytířstva křesťanského na výpravě do země svaté od léta Páně MXCV do MCXXVII a kralování obou Balduinů v Jerusalémě. Praha: Družstvo přátel studia, 1920. 158 s. S. 75–76. Dále jen Historie Jerusalémská. 
  13. ↑ a b c Baldwin

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • LECHNER, Karl. Die Babenberger : Markgrafen und Herzoge von Österreich 976-1246. 5. vyd. Wien ; Köln ; Weimar: Böhlau, 1994. 478 s. ISBN 3-205-98229-0. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ida_z_Formbachu&oldid=22986984“