Přeskočit na obsah

IAR 330

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z IAR 330 Puma)
IAR 330 Puma
IAR 330 SOCAT Rumunského letectva
IAR 330 SOCAT Rumunského letectva
Určeníužitkový/ozbrojený/námořní vrtulník
VýrobceIndustria Aeronautică Română
První let22. října 1975
Charakterve službě, výroba pokračuje
UživatelRumunské letectvo
Rumunské námořnictvo
Letectvo Spojených arabských emirátů
Súdánské letectvo
Výrobaod 1975
Vyrobeno kusůnejméně 163[1]
Vyvinuto z typuAérospatiale SA 330 Puma
Některá data mohou pocházet z datové položky.

IAR 330 je rumunská licenční verze vrtulníku Aérospatiale SA 330 Puma, vyráběná společností Industria Aeronautică Română. Dvacet čtyři kusů bylo ve spolupráci s izraelskou společností Elbit Systems modernizováno na variantu IAR 330 SOCAT.[2]

Vznik a vývoj

[editovat | editovat zdroj]

Výroba

[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv Rumunská socialistická republika byla členskou zemí RVHP i Varšavského paktu, snažila se o dosažení jisté míry nezávislosti na SSSR. Namísto plné orientace na rozšířené sovětské letecké konstrukce proto, mimo jiné, zakoupila 30. července 1974 práva k licenční výrobě francouzského vrtulníku Aérospatiale SA 330 Puma u firmy Industria Aeronautică Română v Ghimbav nedaleko Brașova. První v rumunské licenci vyrobený stroj poprvé vzlétl 22. října 1975 pod označením IAR-330.[1] Vzniklo nejméně 163 kusů, z nich 104 převzaly ozbrojené síly Rumunska, 2 si ponechal výrobce a 57 bylo vyvezeno zahraničním uživatelům[1] (Ekvádor, Pákistán, Pobřeží slonoviny, Spojené arabské emiráty, Súdán).

Pro úkoly pátrání a záchrany vznikla malá série vybavená nafukovacími plováky umožňujícími nouzové přistání na mořské hladině.

Varianta SOCAT

[editovat | editovat zdroj]

V 90. letech 20. století se Rumunské letectvo rozhodlo zvýšit bojový potenciál typu IAR 330L, čímž by vznikl moderní ozbrojený vrtulník schopný plnit roli všeobecné podpory a boje s obrněnou technikou. V té době Rumunsko zahájilo několik programů modernizace zbraňových systémů ve spolupráci s Izraelem. Pro program modernizace IAR 330 byla jako partner zvolena společnost Elbit Systems, a v září 1995 byla podepsána smlouva o modernizaci 24 IAR 330L systémem SOCAT (rumunsky Sistem Optronic de Cercetare și Anti-Tanc, optronický průzkumný a protitankový systém).[1] První IAR 330L SOCAT vzlétl 26. května 1998 z továrního letiště v Ghimbav nedaleko Brașova a 23. října 1999 vzlétl druhý prototyp této varianty. Operační jednotky začaly sériové kusy přejímat v roce 2001. Celkem bylo vyrobeno 25 kusů, včetně původního prototypu, v roce 2005 přestavěného na sériový standard.[1]

IAR 330M NATO (či pouze IAR 330M) je užitková transportní verze modernizovaná avionikou systému SOCAT, ale bez zbraňových a optronických systémů. Kromě dalšího vybavení disponuje i meteorologickým radarem. Na tento standard bylo v letech 2005-2008 modernizováno dvanáct IAR 330L.[1]

Námořní verze

[editovat | editovat zdroj]

První námořní vrtulník IAR 330 NAVAL byl veřejnosti oficiálně představen 30. ledna 2007 v Ghimbav. Rumunské námořnictvo objednalo tři kusy této verze, která je podobná variantě užívané letectvem, včetně modernizačního balíčku avioniky SOCAT. Námořní IAR 330 také mají instalovány nafukovací plováky pod přídí trupu, a v krytech hlavních podvozkových noh. Námořnictvo je z palub svých fregat užívá k pátrání a záchraně, evakuaci nemocných a námořnímu hlídkování.[3]

Varianty

[editovat | editovat zdroj]
IAR 330 NAVAL před prvním vzletem
  • IAR 330H – původní výrobní model z let 1975–1977.
  • IAR 330L – vylepšený model vyráběný od roku 1977
  • IAR 330M – verze modernizovaná na podobný standard jako SOCAT, ale bez zbraňových a optronických systémů
  • IAR 330L SOCAT – modernizovaný ozbrojený vrtulník
  • IAR 330 NAVAL – námořní vrtulník
  • IAR 330SM – označení exportní verze pro Spojené arabské emiráty

Nehody

[editovat | editovat zdroj]
  • Jeden IAR 330 byl 23. prosince 1989, za protikomunistické revoluce, během transportního letu pravděpodobně vystaven ostřelování ze země a následně musel nouzově přistát u Alba Iulia, přičemž zahynuli tři příslušníci osádky a dva cestující.[4]
  • Jeden IAR 330 SOCAT havaroval 16. srpna 2001 krátce po startu k cvičnému letu ze základny Titu. Pád z výše okolo 50 m vedl ke zranění osádky.[1]
  • IAR 330 SOCAT z rumunské 90. základny transportního letectva havaroval 7. listopadu 2007 v obci Ungheni, 30 km jižně od Pitești, během nočního cvičného letu, přičemž zahynuli všichni tři členové osádky.[5]
  • 7. března 2013 během cvičného letu havaroval IAR 330 SOCAT u Berești-Bistrița, nedaleko Bacău, přičemž dva členové osádky zahynuli a další tři byli raněni. Rumunské letectvo i námořnictvo po dobu vyšetřování nehody dočasně uzemnily všechny vrtulníky tohoto typu.[6]
  • 21. listopadu 2014 havaroval během cvičného letu v Mălâncrav, nedaleko Sibiu, sanitní IAR 330, přičemž zahynulo osm osob a další dvě byly raněny.[7]

Uživatelé

[editovat | editovat zdroj]
Rumunský sanitní IAR 330M

Specifikace (IAR 330L)

[editovat | editovat zdroj]
Třípohledový nákres IAR 330 SOCAT

Údaje podle Jane's All The World's Aircraft 1992–1993[13]

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Osádka: 1-3
  • Kapacita: 16 plně vyzbrojených vojáků
  • Délka: 18,15 m
  • Výška: 5,14 m
  • Průměr nosného rotoru: 15,00 m
  • Plocha rotoru: 176,7 m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 3 615 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 7 400 kg
  • Pohonná jednotka: 2 × turbohřídelový motor Turbomeca Turmo IVC
  • Výkon pohonné jednotky: 1 175 kW (1 576 hp)

Výkony

[editovat | editovat zdroj]
  • Maximální rychlost: 263 km/h[14]
  • Maximální přípustná rychlost letu: 294 km/h
  • Cestovní rychlost: 271 km/h
  • Dolet: 572 km
  • Praktický dostup: 6 000 m
  • Stoupavost: 9,2 m/s

Výzbroj

[editovat | editovat zdroj]
IAR 330L SOCAT

IAR 330L

[editovat | editovat zdroj]
  • 1 × 23mm automatický kanón NR-23[14] (v podvěsném pouzdru, jen u některých exemplářů)
  • 2 × 7,62mm kulomet lafetovaný na bocích trupu
  • možnost nesení až 400 kg podvěšené výzbroje na čtyřech závěsných bodech, včetně řízených protitankových střel 9K11 Maljutka, pum a raketnic UB-16-57/LPR 57 pro 16 57mm neřízených raket S-5K/M

IAR 330 SOCAT

[editovat | editovat zdroj]
  • 1 × 20mm automatický kanón v otočné věži THL 20 pod přídí[2] se zásobou 750 nábojů
  • 2 × 7,62mm kulomet lafetovaný na bocích trupu
  • až 8 × protitanková střela RAFAEL Spike E-R na 4 vnějších závěsnících
  • možnost nesení raketnic UB-16-57/LPR 57 pro 16 57mm neřízených raket S-5K/M nebo kontejnerů s kulometnou či kanónovou výzbrojí
  • možnost nesení střel vzduch-vzduch krátkého dosahu pro vlastní obranu

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku IAR 330 na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g Sap a Brummer 2010, s. 40–41
  2. ↑ a b (anglicky) IAR-330 Puma SOCAT
  3. ↑ Primul elicopter IAR 330 PUMA NAVAL intra maine in serviciul FNR. Ziarul Financiar. 12. července 2007. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (rumunsky)  Archivováno 23. 6. 2008 na Wayback Machine.
  4. ↑ HARSAN, Carol. Oameni-cheie ai Revolutiei au murit suspect [online]. romanialibera, 2007-12-18. (rumunsky) 
  5. ↑ Elicopter s-a prăbuşit in apropiere de Pitești. Antena 3 [online]. 2007-11-07. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-11-09. (rumunsky) 
  6. ↑ (rumunsky) Un elicopter al armatei s-a prabusit in zona localitatii Beresti-Bistrita (Bacau): Doi morti si trei raniti
  7. ↑ (anglicky) 8 Military Dead in Helicopter Crash in Romania
  8. ↑ a b c d e f g Arms Transfers Database [online]. Stockholm: International Peace Research Institute. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-22. (anglicky) 
  9. ↑ IAR 330 Puma [online]. airforce-technology.com. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ a b (anglicky) World Air Forces 2018, Flightglobal
  11. ↑ Lebanon takes delivery of three more IAR 330 Pumas. Janes Defence Weekly 2010 [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-04-11. (anglicky) 
  12. ↑ (anglicky) World Air Forces 2013, Flightglobal
  13. ↑ Lambert 1992, s. 193
  14. ↑ a b (anglicky) IAR-330 Puma

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • SAP, Marnix; BRUMMER, Carlo. Fortele Aeriene Romane. Lotnictwo. 2010, čís. 4, s. 40–41. (polsky) 
  • LAKE, Jon. Variant File: Aérospatiale SA 330 Puma. International Air Power Review. AIRtime Publishing, podzim 2001, čís. 2, s. 96–107. ISSN 1473-9917. (anglicky) 
  • LAMBERT, Mark. Jane's All The World's Aircraft 1992–1993. Coulsdon: Jane's Defence Data, 1992. Dostupné online. ISBN 0-7106-0987-6. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=IAR_330&oldid=23827517“