Polikarpov I-1
| I-1 | |
|---|---|
 prototyp IL-400 | |
| Určení | stíhací letoun |
| Původ | Sovětský svaz |
| Šéfkonstruktér | Nikolaj Polikarpov |
| První let | 15. srpna 1923 |
| Uživatel | Sovětský svaz |
| Vyrobeno kusů | 2 prototypy + 33 sériových |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Polikarpov I-1 (prototypové označení IL-400) byl první sovětský jednoplošný stíhací letoun. Po havárii prvního prototypu musel být překonstruován, posléze byla objednána výroba menší série, ale do služby v sovětském letectvu nebyl letoun nikdy přijat.
Vývoj
[editovat | editovat zdroj]I-1 byl jednomístný celodřevěný dolnoplošník. První prototyp, označný IL-400, byl poháněn pístovým motorem Liberty L-12 o výkonu 400 k (300 kW). Chladič a vrtule pocházely z typu Airco D.H.9. Trup a křídlo byly potažené z části překližkou, z části plátnem. Podvozek byl vyztužen pomocí drátů a konce křídla byly chráněny trubkovými obloukovými ližinami. Při prvním letu 15. srpna 1923 letoun havaroval, protože jeho těžiště bylo umístěno příliš vzadu.
Druhý prototyp, označený IL-400bis nebo IL-400B, musel být překonstruován kvůli odstranění problémů s těžištěm. Bylo vyrobeno nové tenčí hliníkové křídlo a byly zvětšeny ocasní plochy. Pilotní prostor a motor byly posunuty dopředu a původní chladič byl nahrazen typem Lamblin. První let byl proveden 18. července 1924. Letoun byl schválen do výroby 15. října pod označením I-1.
Byla objednána série 33 kusů, první z nich byl dalším prototypem. Hliníkový potah byl nahrazen překližkou, byl instalován nový voštinový chladič a dva synchronizované kulomety PV-1 ráže 7,62 mm. Sériové letouny se od sebe navzájem lišily a všechny byly použity k testům. Při nich se ukázalo, že letoun se nesnadno dostává z vývrtky a 23. června 1927 byl pilot Gromov nucen provést první sovětský seskok padákem během pádu do vývrtky. Letadlo nikdy nevstoupilo do operační služby.
Specifikace
[editovat | editovat zdroj]Hlavní technické údaje
[editovat | editovat zdroj]- Osádka: 1 pilot
- Délka: 8,3 m
- Rozpětí: 10,8 m
- Nosná plocha: 20 m²
- Vzletová hmotnost: 1 510 kg
- Pohonná jednotka: 1x Liberty L-12 o výkonu 400 k (300 kW)
Výkony
[editovat | editovat zdroj]- Maximální rychlost: 264 km/h
- Dolet: 650 km
- Dostup: 6 750 m
Výzbroj
[editovat | editovat zdroj]- 2× kulomet PV-1 ráže 7,62 mm
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Polikarpov I-1 na anglické Wikipedii.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- GUNSTON, Bill. The Osprey Encyclopedia of Russian Aircraft 1875-1995. London: Osprey, 1995. ISBN 1-85532-405-9.
- TAYLOR, Michael J. H. Jane's Encyclopedia of Aviation: Revised Edition. London: Studio Editions Ltd., 1993. Dostupné online. ISBN 978-0517103166.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Polikarpov I-1 na Wikimedia Commons - (anglicky) Článek o I-1 na sovietwarplanes.com s množstvím fotografií a ilustrací
- (rusky) Podrobný článek na airwar.ru
