Lošák jelení
(přesměrováno z Hydnum imbricatum)
 Lošák jelení | |
|---|---|
 Lošák jelení. Na spodní straně klobouku plodnice v popředí jsou patrné nápadné husté ostny | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Třída | stopkovýtrusé (basidiomycetes) |
| Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
| Řád | plesňákotvaré (Thelephorales) |
| Čeleď | bělozubovité (Bankeraceae) |
| Rod | lošák (Sarcodon) |
| Binomické jméno | |
| Sarcodon imbricatus (L.) P. Karst. | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lošák jelení (Sarcodon imbricatus, syn.: Hydnum imbricatum) je jedlá stopkovýtrusá houba charakteristická tmavým šupinatým kloboukem a zejména ostny hustě pokrývajícími spodní stranu klobouku.
Popis
[editovat | editovat zdroj]- Klobouk je nepravidelně okrouhlý, veprostřed vmáčklý nebo nálevkovitý, pokrytý mohutnými, tuhými a černohnědými či černými šupinami, které soustředně odstávají od středu klobouku a směrem k okrajům se zmenšují. Barvy je rezavě hnědavé, šedohnědé až černohnědé; v průměru má 5 – 20 cm. Hymenofor pokrytý výtrusorodým rouškem je tvořen několik mm dlouhými šedobílými až šedými křehkými ostny, které hustě pokrývají spodní stranu klobouku.
- Třeň je krátký, tlustý, šedavý.
- Dužnina je dosti křehká, bělavá až bělošedá, nahořklá, starší plodnice jsou až hořké.
- Výtrusy jsou velké 6–7 mikrometrů, kulovité a žlutohnědé. Výtrusný prach je hnědý.[1]
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]
Roste nehojně až vzácně v jehličnatých lesích většinou pod smrky a borovicemi na písčitých půdách, koncem léta a na podzim. Do Červeného seznamu hub České republiky je lošák jelení zařazen v kategorii téměř ohrožený druh (NT)[2].
Použití
[editovat | editovat zdroj]V mládí je jedlý, má výraznou kořenitou chuť. V dobách kdy býval hojnější byl často sbírán a prodáván na trzích.
Podobné druhy
[editovat | editovat zdroj]- Lošák šupinatý (Sarcodon squamosus) se odlišuje několika nepříliš zřetelnými znaky, hlavně spíše šedou barvou, šupinami přitisklejšími ke klobouku a kratšími ostny. Liší se především ekologií, oproti lošáku jelenímu, který roste v úživnějších smrčinách v mykorhize se smrkem, roste lošák šupinatý v mykorhize s borovicí, hlavně v oligotrofních borech.
- Lošák hořký (Sarcodon scabrosus) má spíše hnědou barvu, drobné šupiny a především nazelenalou až olivově zelenou bázi třeně a ostře hořkou chuť; roste pod borovicemi i listnáči a není jedlý.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SMOTLACHA, Miroslav. Smotlachův atlas hub. 4. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 1999. ISBN 80-7181-311-7.
- ↑ HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky [online]. Praha: Příroda, 2006 [cit. 2012-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-09.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DVOŘÁK, Daniel; HROUDA, Petr. Ježaté houby / lošáky a korálovce. Brno: Masarykova univerzita, 2005. ISBN 80-210-3801-2.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Galerie lošák jelení na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu lošák jelení na Wikimedia Commons
