Starý zámek u Lulče
| Hradisko Starý zámek u Lulče | |
|---|---|
.jpg) | |
| Poloha | |
| Adresa | Luleč,  Česko |
| Nadmořská výška | 360–390 m n. m. |
| Souřadnice | 49°15′19,31″ s. š., 16°54′54,03″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 31060/7-3700 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Starý zámek u Lulče je rozsáhlé pravěké hradiště u Lulče v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji. Lokalita byla osídlena od neolitu přes dobu bronzovou a laténskou až po středověk. Hradiště, které s rozlohou 55 hektarů patří k největším na Moravě, je chráněno jako kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Prostor hradiště byl osídlen v neolitu příslušníky kultury s nálevkovitými poháry, badenské a jevišovické kultury. V době bronzové osídlení pokračovalo v období slezské fáze lužické kultury a znovu bylo hradiště osídleno v době laténské.[2] Ve vrcholném středověku v sousedství kostela svatého Martina stál hrad Luleč, založený koncem třináctého století. Jako vrchnostenské sídlo sloužil do druhé poloviny patnáctého století, kdy byl opuštěn.[3] Počátkem dvacátého století byl pozůstatek hradu nazván Na Starém zámku.[4]
Archeologie
[editovat | editovat zdroj]Lokalita vykazuje znaky výrazného poškození způsobeného neorganizovanou skládku odpadu a zarůstáním vegetací, což komplikuje její archeologický výzkum a možnosti turistického využití.[5]
Nejstarší archeologické nálezy z hradiště od roku 1877 získával V. Travenec a první publikace o ní vydali Jan Knies a Inocenc Ladislav Červinka v letech 1894 a 1896. Travenec publikoval své nálezy v roce 1904 a následně zhotovil dva plány lokality. Nálezy, k nimž patří 22 bronzových jehlic, jsou uloženy ve vyškovském muzeu a v Moravském zemském muzeu.[2]
V roce 2016 byl do sbírek Muzea Vyškovska získán depot bronzových předmětů, označovaný jako Luleč 3, díky spolupráci s amatérskými archeology. Tento nález přináší nové poznatky o osídlení a kulturních aktivitách v této oblasti během doby bronzové.[6]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Hradiště s rozlohou 55 hektarů leží v nadmořské výšce 360–390 metrů na ploché, mírně skloněné planině, která je součástí hřebene s vrcholem zvaným Nad Skálou. Strmé svahy převyšují údolí Rakovce až o osmdesát metrů. Opevnění nebylo datováno. Dochovalo se v několika úsecích tvořených zdvojeným valem a příkopem. Výška dochovaných valů se pohybuje od jednoho do 3,5 metru. Na jižní straně je fortifikační linie dokonce trojnásobná a její celková šířka dosahuje 25 metrů. Brána se nacházela 280 metrů od západního nároží.[2]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2025-02-23]. Identifikátor záznamu 142550 : Hradisko „Starý zámek“. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c ČIŽMÁŘ, Miloš. Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2004. 304 s. ISBN 80-7277-174-4. S. 172–173.
- ↑ PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha: Libri, 2002. 768 s. ISBN 80-7277-046-2. S. 366.
- ↑ KLACEK, Rudolf. Kostel sv. Martina [online]. Obec Nemojany, 2014-02 [cit. 2025-02-23]. Dostupné online.
- ↑ Svatý Martin, Starý zámek - Území s archeologickými nálezy [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-02-23]. Dostupné online.
- ↑ PARMA, David; ČIŽMÁŘ, Ivan; HAVLÍKOVÁ, Markéta; RYBÁŘOVÁ, Klára; ŠEDO, Ondřej; URBAN, Eliáš. Depot Luleč 3. Hradiska, depozita a jejich souvislosti. Pravěk – Nová řada. 2023, roč. 32, s. 129–168. ISSN 1211-8338.