Jestřábník
Jestřábník | |
---|---|
Jestřábník japonský (Hieracium japonicum) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hvězdnicotvaré (Asterales) |
Čeleď | hvězdnicovité (Asteraceae) |
Rod | jestřábník (Hieracium) L., 1753 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jestřábník (Hieracium) je rod rostlin, s převážně žlutými květy. Je jedním z největších rodů krytosemenných rostlin, databáze Plants of the World udává na 3000 druhů. Rod jestřábník je součásti čeledi hvězdnicovitých, kde je řazen do podčeledi čekankové (Cichorioideae).[1][2]
Vyjma Austrálie se rozšířil do všech světadílů, roste od subtropů až téměř do chladných subpolárních oblastí. V České republice vyrůstá okolo 60 druhů.[3][4]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jsou to rostliny převážně vytrvalé, kvetou nejčastěji žlutě, mnohem řidčeji červeně, oranžově nebo růžově. Hodně druhů vytváří přízemní listovou růžici, která u některých druhů v době kvetení již usychá. Lodyha bývá porostlá mnoha nebo jen několika listy (i pouze jedním) s řapíky nebo bez, jejich čepele mají okraj obvykle různě zubatý. Důležitým znakem určující druh rostliny je odění, na lodyze, listech, úborech, zákrovu i květech mohou vyrůstat chlupy jednoduché vícebuněčné, stopkaté žlázky nebo hvězdicovité chlupy, které při větší hustotě mohou být plstnaté. Na místě poškození někdy vytéká z lodyh latex.
Výhradně jazykovité květy jsou seskupeny do úborů vyrůstajících na lodyze samostatně nebo vytvářejících květenství. U převážné většiny druhů dochází k apomiktickému rozmnožování bez splynutí gamet, tj. z vajíčka se vytvoří plod i bez oplodnění samčími buňkami z pylu. Plody jsou nažky s chmýrem, který je dvouřadý, nažky 2,5-5 mm dlouhé. Rostliny jsou vždy bez výběžků.[5][4][6][7][8][9]
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Všeobecně se jestřábník popisuje, co se týče jeho taxonomie, jako jeden z nejsložitějších rodů, tzv. kritických taxonů. Jednou z příčin je apomiktické rozmnožování mnoha druhů, které odchylky vzniklé před dávnou dobou na oddělených stanovištích dlouhodobě konzervuje (rostliny se vlastně množí klonováním). Následně vzniká velké množství tzv. apomiktických mikrodruhů. U rostlin rozmnožujících se opylením dochází zase často k hybridizaci, plodní hybridi se dále kříží mezi sebou i zpětně s původními rodiči, vznikají nepřehledné tzv. hybridní roje.[4][6][7]
Rod jestřábník byl v minulosti pojímán jako široký rod (sensu lato) jestřábník Hieracium se dvěma podrody: subgen. Hieracium, tzv. pravé jestřábníky, a subgen. Pilosella, tzv. chlupáčky. V současné době jsou oba považovány za samostatné rody jestřábník (Hieracium sensu stricto) a chlupáček (Pilosella), do něhož patří mimo jiné i dobře známé druhy jestřábník oranžový (nově Pilosella aurantiaca) či jestřábník chlupáček (nově Pilosella officinarum).[3][4][6][9]
Hlavní a vedlejší druhy
[editovat | editovat zdroj]Stav, kdy vzniklo velké množství blízce příbuzných druhů, které navíc nejsou od sebe příliš odlišné, dal vzniknout systematické pomůcce, a to stanovením tzv. hlavních a vedlejších druhů. Hlavní druh je takový, který nese unikátní, dobře vyhraněnou, málo proměnlivou a dobře rozpoznatelnou sadu poznávacích znaků. Vedlejší druh je pak ten, který nese znaky nějakého dalšího, hlavního druhu, přičemž nemusí být nutně hybridního původu. Vzájemné vztahy se pak zapisují:
- Hieracium laurinum (Hieracium sabaudum < Hieracium umbellatum) což značí: Vedlejší druh Hieracium laurinum nese znaky hlavních druhů Hieracium sabaudum a Hieracium umbellatum, má však blíže k Hieracium sabaudum.[4][6][7]
Zástupci v Česku
[editovat | editovat zdroj]V České republice vyrůstá okolo 60 druhů. Za hlavní druhy (viz výše) je v české květeně považováno následujících 12 druhů:[10][11]
- Jestřábník alpský (Hieracium alpinum) – pouze v alpínských polohách Krkonoš a Jeseníků
- Jestřábník bledý (H. schmidtii) – živinami chudé skalní výchozy, suché bory a teplomilné doubravy na skalách, kaňony řek
- Jestřábník dvouklaný (H. bifidum) – vzácně na vápencových skalních výchozech
- Jestřábník hladký (H. laevigatum) – většina území, dubohabřiny, doubravy, horské a podhorské louky
- Jestřábník hroznatý (H. racemosum) – převážně dubohabřiny a doubravy teplejších oblastí
- Jestřábník huňatý (H. villosum) – kriticky ohrožený endemit Hrubého Jeseníku
- Jestřábník Lachenalův (H. lachenalii) – na celém území, listnaté mezofilní lesy, teplomilné doubravy, ale též podhorské louky
- Jestřábník okoličnatý (H. umbellatum) – teplejší oblasti, suché trávníky, skalní výchozy, vřesoviště, acidofilní doubravy, bory
- Jestřábník savojský (H. sabaudum) – hojný na celém území, převážně sušší lesy a lesní lemy
- Jestřábník slezský (H. silesiacum) – kriticky ohrožený endemit Hrubého Jeseníku
- Jestřábník věsenkovitý (H. prenanthoides) – subalpínské louky a křoviny Krkonoš a Jeseníků
- Jestřábník zední (H. murorum) – na celém území krom nejteplejších zemědělských nížin, mezofilní a suché lesy, lesní lemy, též leckde jinde
Velké množství drobných vedlejších druhů se vyskytuje především ve vysokých polohách hor, nejvíce v Krkonoších a Hrubém Jeseníku (jestřábník labský, zelenohlavý a další); mnohé z nich jsou kriticky ohroženými endemity malého území.[10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ STEVENS, P. F. Angiosperm Phylogeny Website: Asteraceae [online]. University of Missouri, St Louis and Missouri Botanical Garden, USA, rev. 01.08.2012 [cit. 2012-12-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZICHA, Ondřej. BioLib.cz: Jestřábník [online]. BioLib, o. s., rev. 26.06.2006 [cit. 2012-12-01]. Dostupné online.
- ↑ a b DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Jan et all. Seznam druhů rostlin v ČR [online]. Botanický ústav AV ČR, Praha – Průhonice, rev. 23.01.2011 [cit. 2012-12-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e STRNADOVÁ, Petra. DP: Rozšíření druhu Hieracium sabaudum v ČR [online]. Masaryková univerzita, PřF, Brno, rev. 11.05.2007 [cit. 2012-12-01]. Dostupné online.
- ↑ chlupáček oranžový (jestřábník oranžový) - Pilosella aurantiaca [Hieracium aurantiacum] | Květena České republiky - plané rostliny ČR | www.kvetenacr.cz |. www.kvetenacr.cz [online]. [cit. 2022-01-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Atlas rostlin: Jestřábník [online]. Luboš Pechar, Přírodou.cz, o. s., Praha 6 [cit. 2012-12-01]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c Květena ČR: Jestřábník [online]. Petr Kocián [cit. 2012-12-01]. Dostupné online.
- ↑ Flora of North America: Hieracium [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2012-12-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Flora of China: Pilosella [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2012-12-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Kaplan, Zdeněk (ed.): Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2019
- ↑ Hieracium – jestřábník • Pladias: Databáze české flóry a vegetace. pladias.cz [online]. [cit. 2022-01-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu jestřábník na Wikimedia Commons
- Hvězdnicovité
- Flóra Česka
- Flóra Brazílie
- Flóra Číny
- Flóra Indického subkontinentu
- Flóra jihovýchodní Evropy
- Flóra jihovýchodu USA
- Flóra jihozápadní Asie
- Flóra jihozápadní Evropy
- Flóra jihozápadu USA
- Flóra jihu Jižní Ameriky
- Flóra Karibiku
- Flóra Kavkazu
- Flóra Mexika
- Flóra Mongolska
- Flóra ruského Dálného východu
- Flóra severní Afriky
- Flóra severní Evropy
- Flóra severovýchodu USA
- Flóra severozápadu USA
- Flóra severu Jižní Ameriky
- Flóra Sibiře
- Flóra Střední Ameriky
- Flóra Střední Asie
- Flóra střední Evropy
- Flóra středojihu USA
- Flóra středoseveru USA
- Flóra subarktické Ameriky
- Flóra východní Asie
- Flóra východní Evropy
- Flóra východní Kanady
- Flóra západní Kanady
- Flóra západu Jižní Ameriky