Henovník bílý
 Henovník bílý | |
|---|---|
 Henovník bílý (Lawsonia inermis) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | myrtotvaré (Myrtales) |
| Čeleď | kyprejovité (Lythraceae) |
| Rod | henovník[2] (Lawsonia) |
| Binomické jméno | |
| Lawsonia inermis L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Henovník bílý (Lawsonia inermis), česky též henna bílá, je 2 až 6 metrů vysoká kvetoucí rostlina z čeledi kyprejovité (Lythraceae), pocházející z tropických a subtropických oblastí Afriky, jižní Asie a severní Oceánie. Je to jediný druh rodu henovník.
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Roste v tropických savanách, nejčastěji v zeměpisné šířce mezi 15° a 25° severní šířky od Afriky k západnímu Tichomoří, kde produkuje také nejvyšší obsah barviva při teplotách mezi 35 °C a 45 °C. Kritická teplota pro tuto rostlinu je 5 °C, ve které nevydrží delší období a tedy hyne. Barvivo je soustředěno především v listech nejvíce pak v řapících.
Henna je komerčně pěstována v západní Indii, Pákistánu, Maroku, Jemenu, Íránu, Afghánistánu, Somálsku, Súdánu a Libyi.
Použití a pěstování
[editovat | editovat zdroj]Již po tisíciletí se pěstuje pro své hladké podlouhlé listy, z nichž se po usušení a nadrcení získává prášek zelené či hnědočervené barvy. V něm je obsaženo velké množství zejména červených pigmentů, které se dobře vážou s proteiny. Proto se henna používá zejména na barvení vlasů, nehtů, kůže, hedvábí a vlny. Šťáva z květů se používá jako přísada do kosmetických přípravků.
Henna se také využívá pro své léčebné vlastnosti. Regeneruje a zpevňuje vlasy, pomáhá při problémech s lupy a je velice vhodná i při alergiích kůže, mykózách či ekzémech. Je přirozeně antibakteriální a antiseptická. Již ve starověkém Egyptě sloužila k barvení paruk a k mumifikačním účelům, používala se též jako afrodiziakum či protijed.
Druhy henny
[editovat | editovat zdroj]
- Červený henna pudr – zabarvuje kůži do červena. Je vhodný zejména jako svatební tetování, nebo pro tanečnice kathaku. Vhodný je spíše pro světlou pleť.
- Hnědý henna pudr – užívá se k aplikaci henny na ruce, nohy, tělo i moderní tetování.
- Černý henna pudr – směs prášku z henny a chemikálií. Je v něm mnoho syntetických přísad proto, aby barvil černě. U některých lidí vyvolává silné alergické reakce[3].
- Rostlinný henna pudr – nejčastěji se používá k barvení vlasů. Je to směs prášku z henny a bylinek. Je ideální pro regeneraci vlasů.
- Neutrální henna pudr – vyrábí se z různých druhů lístečků henny. Používá se jako symbol na náhrobní kameny jako požehnání.
- Henna pasta – prodává se v hliníkových tubách s plastikovým hrotem přímo k aplikaci. Je nutné dbát na datum spotřeby.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04].
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ Malování hennou [online], Krajská hygienická stanice Středočeského kraje, Datum poslední revize 2009?, [citováno 09.07.2015] <http://www.khsstc.cz/dokumenty/malovani-hennou_1492_160_1.html Archivováno 11. 7. 2015 na Wayback Machine.>
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu henna bílá na Wikimedia Commons - Galerie henna bílá na Wikimedia Commons
