Kyselina xenonová
(přesměrováno z H2XeO4)
| Kyselina xenonová | |
|---|---|
 Strukturní vzorec | |
| Obecné | |
| Systematický název | Kyselina xenonová |
| Anglický název | Xenic acid |
| Sumární vzorec | H2XeO4 |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 1402134-83-1 |
| SMILES | O[Xe](=O)(=O)O |
| InChI | InChI=1/H2O4Xe/c1-5(2,3)4/h1-2H |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 197,310 g/mol |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kyselina xenonová (H2XeO4) je jednou z kyselin xenonu, je odvozena od oxidu xenonového. Existenci této kyseliny předpověděl v roce 1933 Linus Pauling. Je to velmi silné oxidační činidlo, její rozklad je nebezpečný, protože se uvolňuje velké množství plynných látek: xenon, kyslík a ozon.
Její soli se nazývají xenonany, obsahují anion HXeO -
4 . Snadno disproporcionují na plynný xenon a xenoničelany:[1]
- 2 HXeO -
4 + 2 OH− → XeO 4-
6 + Xe + O2 + 2 H2O
Úplně deprotonovaný anion XeO 2-
4 nebyl dosud popsán.
Použití
[editovat | editovat zdroj]Kyselina xenonová se používá jako oxidační činidlo v organické chemii.
Příprava
[editovat | editovat zdroj]Připravuje se rozpouštěním oxidu xenonového ve vodě.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Xenic acid na anglické Wikipedii.
- ↑ GREENWOOD, NORMAN NEILL. Chemie prvků. Sv. 2.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. ISBN 8085427389, ISBN 9788085427387. OCLC 320245801 S. 1117.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kyselina xenonová na Wikimedia Commons
