Přeskočit na obsah

Giacomo del Pò

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Giacomo del Po)
Giacomo del Pò
Král David
Král David
Narození1652 nebo 1654
Řím nebo Palermo
Úmrtí16. listopadu 1726
Neapol
NárodnostItal
VzděláníAkademie v Římě
Povolánímalíř, scénograf, architekt
Významná dílaBitva na Bílé hoře
Vliv nasyn Pietro del Po
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Giacomo del Pò (29. prosince 1652 nebo 1654[1], Řím[2] nebo Palermo, 16. listopadu 1726 Neapol) byl italský barokní malíř, divadelní scénograf a konstruktér.

Narodil se v rodině palermského malíře Pietra del Po, který byl žákem Domenichinovým, a vyučoval svého syna kreslení a malbě od mala. Jeho druhým učitelem měl být v Římě Nicolas Poussin, u něhož pravděpodobně od roku 1574 studoval malířství v Akademii sv. Lukáše. Roku 1583 se rodina přestěhovala do Neapole.

Zabýval se hlavně freskami a olejomalbou pro kostely od Říma po Neapol, scénografií, jevištní architekturou a konstrukcemi interiérů divadel. Rodinný klan Del Poů ovládal neapolské divadlo San Bartolommeo. V sídlech neapolské šlechty maloval často emblematické nebo alegorické motivy. Vedle Francesca Solimeny byl vůdčím malířem své generace. Zanechal rozsáhlé dílo, také díky obvyklé spolupráci se žáky. Je pohřben v Neapoli.

Bitva na Bílé Hoře pod vedením karmelitána Dominika à Gesù Maria, pod ochranou Panny Marie a sv. Terezie z Ávily, Neapol 1708
Apoteóza Slávy Evžena Savojského, detail, Horní Belveder, Vídeň
Aeneas vítězí v boji nad králem Turnem
Alegorie magického vzkříšení

Malbě miniatur se věnovala jeho sestra Teresa del Pò. Malířem byl také jeho nevlastní bratr. Oženil se s Annou Ricciovou, jejich prvorozený syn Pietro se vyučil malířem, převzal také umělecké vedení neapolského divadla San Bartolomeo a zděděné otcovo jmění marnotratně rozházel[2].

  • dva oltářní obrazy v kostele Sant'Angelo in Pescheria
  • oltářní obraz v kostele Santa Marta al Collegio Romano

Neapol (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • fresky v Capella palatina královského paláce (Palazzo reale) v Neapoli
  • scénografické návrhy a pro opery: Giasone, Il Minotauro a Arianna, architektura a konstrukce interiérů divadla Teatro San Bartolomeo v Neapoli
  • fresky v Palazzo Carafa (spoluautoři Francesco di Maria a Francesco de Mura)
  • fresky v Palazzo Caracciolo de Avellino
  • fresky v galerii markýze v Genzanu
  • fresky v kostele Santa Teresa degli Scalzi: Karmelitán Dominik à Gesù Maria vede katolické vojsko pod ochranou Panny Marie a sv. Terezie z Avily v bitvě na Bílé hoře (1708)
  • obraz Panny Marie Růžencové v kostele San Pietro Martire, 1717.
  • oltářní obraz svatého Kazimíra v kostele hieronymitů
  • fresky ze života sv. Řehoře a sv. Troadia, Chiesa dei Santi Apostoli: Fresken Vita der Heiligen Gregor und Troadio.
  • Museo di Capodimonte: návrhy na malbu porcelánu
  • fresky v kapli San Domenico Maggiore
  • fresky v kostele San Gregorio Armeno
  • oltářní obrazy pro kostely Santa Maria di Sette Dolori

další lokace

[editovat | editovat zdroj]
  • fresky v dómu v Sorrentu: Nanebevzetí Panny Marie mezi apoštoly Filipem a Jakubem Mladším (1722)
  • fresky v paláci Evžena Savojského Belveder ve Vídni
  1. [1]
  2. a b [2]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Bryan, Michael: Del Po, Giacomo, in: Robert Edmund Graves (ed.): Bryan's Dictionnary of painters and engravers I. (A–K). 3. vyd. George Bell & Sons Londýn 1886.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Giacomo del Pó na Wikimedia Commons
  • Donald Rabiner: Giacomo del Po in:Dizionario Biografico degli Italiani, Vol. 38, 1990, dostupné online [3]