Oxid gadolinitý
| Oxid gadolinitý | |
|---|---|
 Práškovitý oxid gadolinitý | |
| Obecné | |
| Systematický název | Oxid gadolinitý |
| Anglický název | Gadolinium(III) oxide |
| Německý název | Gadolinium(III)-oxid |
| Sumární vzorec | Gd2O3 |
| Vzhled | bílá pevná látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 12064-62-9 |
| SMILES | [Gd+3].[Gd+3].[O-2].[O-2].[O-2] |
| InChI | InChI=1S/2Gd.3O/q2*+3;3*-2 |
| Číslo RTECS | LW4790000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 362,50 g/mol |
| Teplota tání | 2 420 °C |
| Teplota změny krystalové modifikace | 1200 °C |
| Hustota | 7,407 g/cm3 (15 °C) 7,07 g/cm3 (25 °C) |
| Rozpustnost ve vodě | nerozpustný |
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech | Rozpustný v kyselinách |
| Součin rozpustnosti | 1,8×10−23 |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | jednoklonná, krychlová |
| Bezpečnost | |
 GHS07  GHS09 Varování[1] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oxid gadolinitý je anorganický oxid gadolinia s chemickým vzorcem Gd2O3. Gadolinium je v něm přítomno v oxidačním stavu III. Je to jedna z nejběžněji dostupných sloučenin gadolinia. Deriváty oxidu gadolinitého jsou potenciální kontrastní látky pro zobrazování magnetickou rezonancí.[2]
Struktura
[editovat | editovat zdroj]Oxid gadolinitý krystalizuje ve dvou polymorfních strukturách a to v kubické a monoklonické soustavě. Struktura krystalizující v kubické soustavě krystalizuje s prostorovou grupou Ia3 (číslo 206) a strukturou typu oxidu manganitého. Druhý polymorf je monoklonický s prostorovou grupou C2/m (číslo 12).[3] Při pokojové teplotě je kubický polymorf více stabilní. Teplota změny modifikace je 1200 °C. Při teplotě nad 2100 °C převládá hexagonální fáze.[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gadolinium(III) oxide na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Gadolinium oxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ IBRAHIM, Michael A.; HAZHIRKARZAR, Bita; DUBLIN, Arthur B. Gadolinium Magnetic Resonance Imaging. StatPearls [online]. StatPearls Publishing [cit. 2024-11-14]. Dostupné online. PMID 29494094.
- ↑ WELLS, Alexander Frank. Structural Inorganic Chemistry. [s.l.]: Clarendon Press 1430 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-855370-0. (anglicky)
- ↑ ADACHI, Gin-ya; IMANAKA, Nobuhito. The Binary Rare Earth Oxides. Chemical Reviews. 1998-06-01, roč. 98, čís. 4, s. 1479–1514. Dostupné online [cit. 2024-11-14]. ISSN 0009-2665. DOI 10.1021/cr940055h. PMID 11848940. (anglicky)
